Novorenesanční zámek v Průhonicích je známý především kvůli rozsáhlému zámeckému parku. Průhonický park založil roku 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva – Tarouca. Zámecký park Park v současnosti představuje unikátní dílo vrcholného období přírodně krajinářského slohu v Evropě. Zároveň je mimořádně cennou dendrologickou sbírkou - arboretem s množstvím domácích a cizokrajných dřevin. Nejznámějším atraktivním druhem pěstovaným v Průhonickém parku je pěnišník – Rhododendron. Zámecký park je již od dob svého založení velmi rozlehlý, rozkládá se na ploše přibližně 250 ha v krásném členitém údolí potoka Botiče a jeho přítoků. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů se střídají s volnými lučními plochami, s rybníky a potoky. Stezky průhonického parku měří celkem 40 km. Historie zámku Zámek tvoří dominantu nejen v Průhonicích, ale i v okolní krajině. Průhonice se poprvé připomínají až v predikátu Zdislava a Oldřicha z Průhonic roku 1270, jasným důkazem jejich starší existence je nápis v kostelíku Narození Panny Marie z roku 1187. O výstavbu nové tvrze se zasloužili páni z Říčan, kteří průhonický statek vlastnili do konce 14. století. Tehdy se Průhonice dostaly do rukou pražských měšťanů. Za třicetileté války byl zámek zpustošen a v 18. století sloužil převážně k hospodářským účelům. Roku 1802 koupil průhonické sídlo hrabě Jan Nostic–Rhieneck, který nechal zchátralý zámek zrekonstruovat a klasicistně upravit. Současná podoba sídla pochází z let 1892 – 1898 a proběhla ve stylu tzv. české renesance za majitele zámku hraběte Arnošta Emanuela Silva - Tarrouca (1858 - 1936). V roce 1920 vykoupil zámecký areál i výjimečný průhonický park stát. V roce 1954 vznikla v Průhonickém zámku geobotanická laboratoř. V srpnu 2002 byl park poškozen povodní z rozvodněného Botiče, která strhla mosty a poškodila komunikace. Krátce po povodni poškodila park také silná vichřice. Interiéry zámku, zdobené freskami od Hanuše Schwaigera a plastikami od Celdy Kloučka, slouží účelům Botanického ústavu AV ČR a Botanickému oddělení Přírodovědeckého muzea při Národním muzeu v Praze a nejsou veřejnosti přístupné. Výjimkou jsou prostory, kde je instalována stálá expozice: pamětní síň zakladatele parku Arnošta Emanuela hraběte Silva Taroucy.   Podoba zámku                              Průhonický zámek je trojkřídlá pseudorenesanční patrová budova s hranolovou věží a nádvorními arkádami. K hlavní budově přiléhá pseudorenesanční tzv. Malý zámek vzniklý přestavbou pivovaru. Před vstupem stojí socha od J. Jiříkovského. V parku stojí také románský kostelík Narození Panny Marie z 12. století. V areálu zámku je možné vidět romantické stavby (Rybárna, Česká chalupa, romantická zřícenina Gloriet). Tipy na výlet V okolí se můžete vydat třeba na zámek Štiřín, navštívit zříceninu hradu Říčany, Muzeum Říčany, projít se údolím Rokytky nebo navštívit Dendrologickou zahradu.  Ubytovat se můžete přímo v Průhonicích.

Vodní nádrž Fryšták se nachází jižně pod obcí, při silnici č. 490. Nádrž byla vystavěna v roce 1939. Hráz je sypaná z jílovitých hlín, dlouhá 198 m a vysoká 13 m.

Autobusová zastávka Hájová v ulici Únorová slouží pro dopravu ve směru Nedvězí, Královice, Kolovraty, Uhříněves, Petrovice, Háje, Hostivař.Pojmenování zastávky je odvozeno od názvu přilehlé ulice Hájová.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Hněvín, či také Zámecká hora, u Mostu je 399 m vysoký vrcholek s bohatou a zajímavou historií. Původní hradiště nahradil ve 13. století mohutný gotický hrad, kolem kterého začalo vznikat královské město Most. Hrad si prožil největší chvíle slávy za Rudolfa II., kdy v jeho zdech pobývali alchymisté, včetně Eduarda Kellyho. Osud hradu se naplnil v 17. století. Tehdy Mostečané požádali císaře Ferdinanda III. o svolení hrad zbořit. Důvod, který je k tomuto činu vedl, byla skutečnost, že strategická poloha Hněvína přitahovala nepřátelská vojska, která zároveň plenila i město.   Ruch, na který byl Hněvín po staletí zvyklý, se začal vracet o dvě stě let později. V roce 1879 byla na vrcholu hory postavena restaurace a v roce 1889 vyhlídková věž.  Jednalo se o 25 metrů vysokou dřevěnou napodobeninu Eiffelovy pařížské věže. Rozhledna měla jepičí život. Za tři měsíce od jejího dokončení byla stržena silným větrem. V roce 1896 mostečtí obyvatelé založili Spolek přátel Zámecké hory, jehož členové se rozhodli odstranit z vrcholu ruiny a postavit zde vyhlídku. Ta měla být postavena v historicky věrném stylu hradu a její součástí měla být i restaurace.  Stavba se protáhla na několik let a etap. První byla roku 1900 dokončena cihlová rozhledna.  Dvacet metrů vysoká věž kralovala vrchu Hněvína osamoceně do roku 1906. Tehdy byl po shromáždění potřebných financí dokončen hlavní záměr – honosná hradní restaurace. Byl 29. červenec roku 1906. O 5 let později bylo sejmuto zastřešení vyhlídkové věže a nahrazeno osmihranným dřevěným vyhlídkovým prostorem. Rozhledna byla tak zvýšena na současných 34 metrů a také se stylově přiblížila restauraci. Poté, co rozhledna sloužila během 2. sv. války k vojenským účelům, začala chátrat. Až v roce 1969 bylo přikročeno k důsledné rekonstrukci. Další rozsáhlé opravy byly provedeny v roce 2001. Hněvín je tak reprezentativním a dominantním místem města Most. Rozhledna je otevřena spolu s restaurací denně od 11 do 24 hodin. Když vystoupáte, jejích 118 schodů, naskytne se Vám nádherný výhled jednak na Krušné hory a také na bizarní krajinu Českého Středohoří.