Svůj název kaple dostala patrně podle využití prostestanty za švédských válek. První písemná zmínka týkající se vzniku kaple je ze 9.9.1394. Oktogonální stavba z místní slezské droby, promíchané s kusy tufitu, byla vystavěna na mohutných základech z lomového kamene. Při pozdějších opravách se do zdiva dostaly i cihly. Interér byl opatřen načervenalou vápennou omítkou a vyzdobena malbami.  Za třicetileté války při obsazení Opavy ji využívali protestanští Švédové. V letech 1785-1789 se stala světským majetkem a později byla nadále využívána jako skladiště a sýpka. Za tímto účelem zde byla zřízena dvě patra, čímž byly poškozeny malby. Co nezničil člověk dokonal požár dne 16.2.1859. Na konci 19. století se začíná uvažovat o generální opravě kaple, ale až v roce 1907 se daří kapli koupit. Kvůli havarijnímu stavu zdiva musela být stržena střecha a rovněž vnitřní rozdělení na patra. Objeveny byly malby a komisí doporučena jejich obnova. Té se ujal vídeňský malíř Viertelberger, který postupně objevil na 13 obrazů. Pro jejich zachování byla zazděna průduchová okénka a prolomena nová okna. Postaven nový strop a břidlicová střecha. Další restaurátorské práce proběhly v roce 1995. V roce 1996 byla kaple předána veřejnosti. lokalizace: Opava – Ratibořská / Hlučínská               přístup: exteriér - volný, interiér - neznámý               turistické značení: NE                      hromadná doprava: MHD                  parkování: v blízkosti kaple

Hradní zřícenina se nachází nad Hamerským potokem v blízkosti obce Blažejov nedaleko Jindřichova Hradce. Historie hradu Hrad založil někdo z pánů z Hradce, podle nejrozšířenější verze to byl Jindřich z Hradce, syn známého Vítka z Prčice. Jeho syn Vítek z Hradce vstoupil do řádu německých rytířů a tento hrad jim v roce 1257 daroval. Tento řád tu patrně sídlil až do roku 1405. Během první poloviny 15. století pak byl opuštěn a na konci téhož století je už pustý a pobořený. Postupně pak částečně podlehl zubu času, povětrnostním vlivům a hlavně byl rozebírán na okolní obytná stavení. Dispozice hradu Dispozice hradu byla trojúhelníková. Hrad nebyl příliš zkoumán, neoplýval však svojí velikostí. K čelní hradbě patrně přiléhal palác a brána. Hrad byl zřejmě bezvěžový. Do dnešní doby lze na vrcholové plošině nalézt jen zbytky čelní hradby a paláce. Dochovala se zde však jedna významná drobnost. Dochované zdivo nese rysy tzv. klasové vazby. Kameny byly v jednotlivých vrstvách poskládané nakoso, ale v každé vrstvě opačným směrem. Zdivo tak připomíná klas. Zřícenina hradu je volně přístupná. Hledání řádového pokladu Protože vlastníci hradu, řád německých rytířů, patřil k bohatým řádům, pátralo zde mnoho hledačů vábených zdejšími pověstmi o pokladu. Konkrétně občané nedalekého Blažejova zde intenzivně kopali v roce 1882. Oni a ani nikdo jiný žádný poklad neobjevili a to ani tajnou podzemní chodbu, která měla vést do sklepení blažejovského domku „U Petra“. Po návštěvě zříceniny můžete zavítat do nedalekého Strmilova, kde se nachází Umělecká tkalcovna a muzeum českého tkalce. Vynechat nemůžete an i Jindřichův Hradec, kde je k vidění například renesanční zámek, kostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritů nebo Muzeum Jindřichoradecka. V Jindřichově Hradci jistě najdete vhodné ubytování.

Muzeum Šumperk je součástí a zároveň největším zařízení Vlastivědného muzea v Šumperku. Muzeum využívá budovy areálu Pavlínina dvora v Šumperku, objektu v parku v centru města. Muzeum v Šumperku bylo založeno jako soukromé v roce 1896 a po vzniku muzejního spolku po roce 19l0 bylo chápáno jako německé městské muzeum. První výstavní prostory nalezlo v bývalém dominikánském klášteře. Současné prostory v Pavlínině dvoře byly muzeu přiděleny na začátku 50. let. Budovy prošly rekonstrukcí, díky které získalo muzeum kvalitní výstavní a koncertní síň, reprezentativní prostory pro stálou expozici, výstavní kabinet, řadu kanceláří pro odborné a správní pracovníky, aranžovnu, konzervátorskou a preparátorskou dílnu i menší provozní prostory pro řemesla. Na počátku 80. let bylo jižní křídlo dvora nahrazeno novostavbou určenou pro potřeby šumperského Domu kultury. V době nedávno minulé byla v bývalých stájích vybudována Městská galerie, nové informační centrum a přednáškový sál. Stálá expozice Příroda Šumperska a Jesenicka - typické horniny regionu, horské rostliny, z živočichů pak lastury perlorodek a ve dvou akváriích živé ryby. Dominantním exponátem je vlk. Dějiny šumperského regionu - archeologické nálezy z regionu včetně části pokladu středověkých mincí z Postřelmova, kopie kamenné křtitelnice ze 13. století a třeba ukázky loštických pohárů vás zavedou do života našich předků. Řemesla. Pod Vlastivědné muzeum v Šumperku patří Galerie Šumperska Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie Lovecko-lesnické muzeum v Úsově Muzeum Zábřeh Muzeum Mohelnice Památní Adolfa Kašpara v Lošticích

Dřevěná rozhledna vysoká 14 m s vyhlídkovou krytou plošinou ve výšce 11 m se nachází západně od centra Jarcové a jižně od Valašského Meziříčí. Pro veřejnost byla zpřístupněna na jaře 2009. Postavili ji místní a náklady se pohybují okolo čtvrt milionu korun. Poskytuje výhled na Valašské Meziříčí, Beskydy a Jeseníky (tedy hlavně severním směrem). Přístup na rozhlednu je volný.