Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Zřícenina hradu Brumov
Zřícenina hradu Brumov se nachází severně od města Bylnice, ve Zlínském kraji na samé hranici se Slovenskem. Historie hradu Byl postaven v polovině 13. století v raně gotickém slohu. Hrad tak patřil k nejstarším na Moravě. Nechal jej vybudovat olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku, jako zeměpanský opěrný bod proti uherské hranici. Z Uher v té době hrozilo nebezpečí v podobě nájezdů divokých Kumánů. Až do poloviny 14. století je hrad, který byl střediskem panství i tzv. luckého provincie, královským majetkem a sídlem purkrabích. Poté byl zřejmě dán do zástavy a často střídal majitele. Za husitských válek hrad několikrát neúspěšně obléhalo Zikmundovo vojsko, po roce 1450 se ho však zmocnil Matyáš Korvín. Ten jej dal do zástavy v roce 1480 Podmanínům. Za jejich držení bylo zdokonaleno opevnění a opevnilo se podhradí. Hrad tak získal podobu strohé pevnosti. Renesanční přestavba Za Meziříčských z Lomnice proběhla renesanční přestavba, která kladla důraz na pohodlné bydlení. Na podzim 1621 se vzbouřili zdejší poddaní proti utiskování vrchnosti a spolu s uherskými vojsky Bethlena Gábora hrad dobyli a vyplenili. V držení se poté rychle střídalo mnoho majitelů, zejména uherských rodin. Brumov ale postupně pustl a i když ještě v průběhu 18. století plnil strážní funkci, byl po požáru v roce 1760 jen provizorně opraven a brzy opuštěn definitivně. Po opuštění Brumova dali tehdejší majitelé panství vybudovat v městečku nový úřednický dům, označovaný i jako zámek. Rekonstrukční práce pak začaly přibližně od roku 1970 a pokračovaly do konce století. V roce 2000 mohly být zříceniny hradu zpřístupněny veřejnosti. Podoba hradu Z hradního areálu, který byl rozdělen na severní předhradí a vlastní hrad, se zachovaly části hradeb se dvěma hranolovými věžemi, z nichž jedna je upravena jako vyhlídka, nádvoří, obvodové zdivo budov, přízemní a sklepní místnosti. V těchto prostorách je nyní umístěna stálá expozice o historii hradu. V chodbách jsou repliky zbraní středověkých obránců hradu, prapory se znaky šlechticů, kteří hrad drželi a řada dalších zajímavostí. V současné době se zde provádí také rozsáhlý archeologický průzkum. V roce 2001 byl Brumov vyhlášen za strážní a hraniční bod Valašského království a v letních měsících se zde pořádá řada kulturních akcí. Tipy na výlet V Brumově-Bylnicích najdete také městské muzeum nebo židovský hřbitov. V nedalekých Valašských Klobúkách je k vidění také městské muzeum. Památník místním obětem 2. světové války, Ploština, stojí nedaleko odsud. Podívat se můžete i na barokní zámek Vizovice. Ubytování najdete ve Zlíně.
Kaple sv. Anny - Mnichovo Hradiště.
Rozhledna na nejvyšším vrcholku pohoří Chřiby na Brdu (587 metrů) je unikátním a krásným dílem. Vypadá jako by na její vyhlídkový ochoz stoupali lidé milující daleké výhledy už mnoho a mnoho let. Opak je ovšem pravdou a zdání klame. Rozhledna byla otevřena teprve v roce 2004. Tato iluze je zapříčiněna tím, že rozhledna na Brdu je první kamennou rozhlednou, která byla postavena na našem území od 30. let. Ale začněme od začátku. První vyhlídkovou stavbou na vrcholu byla dřevěná věž, která ovšem v 70. letech 20.století dosloužila. Základní kámen současné věže byl položen 28.října 2001. Hlavním iniciátorem projektu bylo občanské sdružení "Chřiby" v čele se starostou nedalekých Kostelan Janem Petříkem. Stavbu provázely problémy s financováním a pro veřejnost mohla být otevřena až 28.října roku 2004. Věž je postavena z pískovce lomu Žlutava metodou tzv. kyklopského zdiva. Stavební materiál byl postupně na Brdo vynášen dobrovolníky. Věž je vysoká 24 metrů a z ochozu, který je o 3 m nížeji lze za krásného počasí dohlédnout na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky, Beskydy, Malé i Bílé Karpaty a Pálavu. Při mimořádných klimatických podmínkách jsou vidět i Alpy.
Doporučujeme
Jungmann Josef
Bronzová socha Josefa Jungmanna je dílem sochaře Ludvíka Šimka, architekta Antonína Barvitia a Václava Levého. Podstavec je zhotoven ze žuly a syenitu. Dílo je sedm metru vysoké. Pomník nechal vybudovat spolek Svatobor. Základní kámen položil v roce 1873 František Palacký u příležitosti stého výročí Jungmannova narození. Pomník byl slavnostně odhalen v roce 1878. Stojí na náměstí nazvaném po Jungmannovi, nedaleko místo, kde učenec žil. V přilehlé ulici, která rovněž nese jeho jméno.