Čížkovický židovský hřbitov se nachází kousek severně od obci v poli za silnicí č. 15 (Lovosice – Most). Svojí plochou 539 m2 patří mezi ty nejmenší v ČR. Přesné založení hřbitova na kterém byly pohřbíváni židé z celého okolí není známo, patrně tak došlo na počátku 19. století. Ani století dvacáté není z pohledu historie příliš jasné, každopádně hřbitov v posledních desítek let chátral. Až do roku 2003 patřil pozemek obci Čížkovice, pak byl převeden na FŽO ČR a snad se dočká obnovy. V současné době (2012) se nachází asi zhruba padesátka náhrobků převážně ve špatném stavu. V podobném stavu je i ohradní zeď. Jinak je hřbitov zbaven náletových křovin. Přístup je volný, ke hřbitovu vede polní cesta z ohybu silnice vedoucí od silnice č. 15 k průmyslovému areálu. Parkování je možné při napojení polní cesty na silnici.

Čertův sloup na Vyšehradě se nachází v jihozápadním cípu Karlachových sadů, poblíž východního vstupu na vyšehradský hřbitov, ke Slavínu. Byl sem umístěn v roce 1888. Sloup je tvořen třemi dříky z biotitu-amfibolového dioritu, které váží cca 2,5 tuny. Původ sloupu není přesně znám a je proto vykládán v několika variantách. Například jako sluneční hodiny, které v pohanských dobách určovaly zimní a letní slunovrat, či jako podpěry románské baziliky, která stávala na místě dnešního kostela sv. Petra a Pavla. Vzhledem k tomu, že v horkých slunečních dnech je cítit sírou, existuje také pověst, že kámen přinesl na Vyšehrad až z Říma ďábel. Měl v úmyslu vzít si duši jednoho zdejšího mnicha, ale nepochodil a tak mrštil obeliskem tak, že se rozlomil na tři části. Bez ohledu na nejasnost v jeho původu je sloup zajímavým doplňkem vyšehradského areálu,  turistickou atrakcí.Za východní stranou kostela v parku můžeme najít tři kamené válce - tzv. „Čertovy sloupy“ a vypráví se o nich, že je na Vyšehrad přinesl čert. Původbně to byl prý sloup, který čert ve vzteku rozbil na tři kusy, když prohrál sázku s jedním knězem. Oč se vsadili? Ten páter prý čerta moc využíval a když měl propadnout peklu, dal se na pokání. Svatý Petr se nad ním slitoval a poradil mu aby s čertem uzavřel sázku. Ať přinese z chrámu Panny Marie v Římě sloup, ale musí to stihnout než kněz skončí kázání. Čert souhlasil a byl by tu sázku vyhrál, kdyby ho sv. Petr třikrát neshodil do benátských lagun. To je však jen pověst. Sloupy jsou zřejmě pravěkou památkou a v dávných dobách sloužily k označování slunovratu a snad i jako sluneční hodiny. Původně byly umístěny v kostele, ale na příkaz Josefa II. byly odstěhovány do parku. Vznikly obráběním velmi tvrdého kamene, pocházejícího odněkud z Dolního Posázaví. Jednotlivé kusy mají délku 160-240 cm a všechny váží dohromady asi 2,5 tuny.

Barokní zámek Nové Město nad Metují se nachází ve východních Čechách, ve stejnoměrném městě, v okrese Náchod, Královéhradecký kraj. Zámek stojí přímo na náměstí na skalnatém ostrohu nad řekou Metují. Poblíž města můžeme také navštívit i osadu Peklo, oblíbené výletní a turistické místo, které leží jenom 5 km proti proudu řeky Metuje.   Historie zámku Původně renesanční, později barokně upravený zámek v Novém Městě nad Metují je nedílnou součástí městské památkové rezervace. Jeho historie je úzce spjata s historií města, které bylo založeno současně se zámkem v roce 1501 Janem Černčickým z Kácova. Za pozdějších majitelů, hlavně v  16. stol. za Pernštejnů, kteří se zasloužili o zařazení Nového Města nad Metují mezi skvosty renesančních měst, a pak ve 2. pol. 16. stol. za Štubenberků, byl zdejší původní hrad přestavěn na renesanční zámek, jehož půdorys je dodnes zachován. Štubenberkům bylo však jejich panství zkonfiskováno pro účast na stavovském povstání. Později se na krátký čas stává majitelem zámku Albrecht z Valdštejna, po něm získávají panství skotští Lesliové. Tento rod započal přestavbu sídla v polovině 17. stol. do barokní podoby. Barokový interiér se bohatě projevil v zámecké kapli a v pokojích a sálech 2. poschodí, kde jsou stropy zdobené obrazy antických dějin a mytologie od barokního malíře F. V. Hárovníka. Podoba zámku Zámecká budova byla naposledy stavebně upravena architektem Dušanem Jurkovičem v letech 1909 - 1915 na přání průmyslnické rodiny Bartoň – Dobenín, které byl zámek navrácen v restituci v roce 1991. Z doby úprav si můžeme prohlídnout interiéry ve stylu secese a art deco. Na jejich výzdobě se vedle Pavla Janáka podílelo mnoho dalších českých umělců, např. prof. Fr. Kysela, keramička H. Johnová a textilní výtvarnice M. Teinitzerová. Zámecká expozice Expozice zámku představuje dobové zámecké interiéry s cenným zařízením a uměleckými sbírkami, renesanční nástěnné malby a barokní štuky. Pro veřejnost jsou zde připravené dvě prohlídkové trasy, malá a velká. Zámek Nové Město nad Metují nabízí kromě prohlídky umělecky zajímavých interiérů i oddech ve zdejší zámecké zahradě, která je upravena ve stylu italských renesančních a barokních zahrad. Návštěvník zde uvidí sochařské práce J. V. Myslbeka, J. Štursy, L. Kofránka, Fr. Bílka, O. Španiela aj. Před zámkem a v zahradě naší pozornosti neunikne zdejší zajímavost, pitoreskní barokní sošky trpaslíků od M. B. Brauna. Také je možné navštívit nově upravenou spodní část zámecké zahrady a vystoupit na věž Máselnici. Zámek poskytuje také možnost pronajmout si zde reprezentační sály za účelem konání recepcí, plesů, módních přehlídek, seminářů a koncertů. Barokní zámecká kaple slouží k pořádání církevních obřadů. Tipy na výlet Ve městě najdete také Městské muzeum, galerii Zázvorka. Nedaleko odsud můžete navštívit vojenskou památku, pevnost Dobrošov, zříceninu hradu Frymburk nebo Vlastivědné muzeum Dobruška. V Náchodě najdete rozsáhlý renesanční zámek, Galerii výtvarného umění nebo Regionální muzeum.  Ubytovat se můžete v Novém Městě nad Metují.  

Na místě bývalého Stalinova pomníku je umístěn obrovský metronom (vysoký necelých 25 metrů), jehož autorem je Vratislav Karel Novák. Kyvadlo metronomu se poprvé rozhýbalo 15. 5. 1991. K vůli riziku porušení statiky podstavce bylo kyvadlo usazeno zvlásštní helikoptérou.