Původně snad gotický dům pochází z počátku 16. století. V 80. letech téhož století prošel renesanční přestavbou. Další stavební zásahy proběhly po třicetileté válce a během požárů v druhé polovině 18. století. Roku 1881 byla tehdy jednopatrová budova zvýšena a zároveň dostala gotizující vzhled. Dnešní stav je výsledkem úprav v letech 1929-1930. V dnešní stavbě se ukrývá renesanční obvodové zdivo a část kleneb v přízemí, rovněž z doby renesančních úprav. Budova je stále využívána jako sídlo městského úřadu.

Zříceniny hradu Hartenštejna korunují výrazné osamělé návrší u Bochova na Karlovarsku.    Historie hradu Hrad vznikl někdy kolem poloviny 15. století, první zmínka o hradu je z roku z roku 1473. Z této listiny vyplývá, že majiteli (a tedy velmi pravděpodobně i zakladateli) byli páni z Plavna. Jeho stavba nebyla od počátku koncipována jako rezidenční objekt, ale jen a pouze jako mocenský opěrný bod rodu. Tomu také odpovídá jeho vzhled a místo, které bylo vybráno pro jeho stavbu. Výrazný homolovitý kopec totiž umožnil ideální přístupové cesty k hradu, která spirálovitě ovíjela návrší, takže z hradu mohla být v celé své délce účinně kontrolována. Při jeho stavbě byly využity všechny tehdejší vojenské novinky. Polookrouhlé dělové bašty a klíčové střílny poskytovaly při tehdejší úrovni vojenství dobré podmínky k obraně. Praxe však tuto skutečnost neověřila, protože hrad nebyl nikdy dobýván. Po roce 1554 přestal být obýván a v roce 1573 je označován již jako pustý. Po tomto roce byl ještě úsporně upraven dalším majitelem Adamem Štensdorfem ze Štensdorfu, avšak i on sídlil na blízkém Bochově. V roce 1609 byl připojen k Andělské Hoře a tím zcela nadobro zpustl. V prvé polovině 20. století byl hrad částečně vykopán a jeho jedna z věží byla nepříliš šťastně dostavěna. Dnes již tyto dřevěné části neexistují.    Dispozice hradu Vlastní jednodílný hrad nedosahoval velkých rozměrů. Měl čtyřúhelný, v podstatě téměř čtvercový obrys. Severní, jižní a východní stranu zajišťovaly protáhlé polookrouhlé bateriové věže umístěné uprostřed hradby. Zbývající západní stranu zaujala rozsáhlá víceboká část dispozice poblíž brány, která byla zajišťovaná drobnou polookrouhlou baštou. V nároží v sousedství jižní bateriové věže stála nepříliš rozsáhlá podsklepená budova. Vodu pro hrad zajišťovala dosud zachovaná studna při vstupu do východní věže. Hartenštejn je mimořádně kvalitní a doposud nedoceněnou ukázkou vyspělé dělostřelecké fortifikace z druhé poloviny 15. století. Svým řešením připomíná např. Bílou věž Pražského hradu, vystavěnou později Benediktem Rejtem. Z hradu zbyly zbytky věží, příkopy s valem, sklepy a zbytky dalších staveb. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zámek Stružná nebo kostel Nejsvětější Trojice. U Karlových Varů najdete zámek Dalovice. Podívat se také můžete na viklan u Javorné. Ubytování najdete v Karlových Varech.

Kostelík sv. Máří Magdalény byl vybudován v letech 1692-1693 stavitelem Kryštofem Dientzenhoferem na náklady Serváce Ignáce Engela z Engelsflussu. Vzorem byla kaple ve francouzském Aix-en-Provence. Je zajímavé, že kostel byl založen na hraně svahu s velmi rizikovou geologií a navíc na již tehdy známém ložisku železné rudy. Zvláštnostní stavby byl především její interiér, napodobující krápníkovou jeskyni. Na oltáři byla umístěna socha klečící sv. Máří Magdalény a ve výklencích sochy svatých poustevníků sv. Pavla, sv. Antonína, sv. Ivana a sv. Prokopa jejichž autorem byl známý řezbář Jiří Bendl. Pak se tu ještě necházel oltářík s obrazem sv. Františka Serafínského, obrazem sv. Františka a kazatelna. Podlaha kostelíka byla vydlážděna oblými kameny z nedaleké Berounky. Na jižní straně se nacházela sakristie a pod ní ve skále vylámaná krypta. Zakladatel nechal pro kostlík zhotovit i mešní náčiní: skvostnou monstranci osázenou drahokamy, kalich, zlacenou paténu, pacifikál, ciburium, 6 svícnů a kadidelnici. Vzhledem k bezpečnosti bylo toto náčiní uloženo na mníšeckém zámku a pouze v den svátku sv. Magdalény byl nešen ve slavném průvodu sem na Skalku. Bohužel souprava se do dnešních dnů nedochovala. Tradice pouti skončila v roce 1953 v důsledku společenského klimatu. S postupem těžby železné rudy se začaly ve zdech kostelíka objevovat trhliny. Ačkoliv byl arál po druhé světové válce opraven po deseti letech od dokončení opravy byl již opět zdevastován a opuštěný. Zchátralý kostelík, zarostlý bolševníkem se stal kulisou pro natáčení dílu Rubínové kříže seriálu 30 případů majora Zemana. Po ukončení těžby v roce 1967 svitla naděje na záchranu kostelíka. Záchranné práce začaly počátkem 80. let 20. století. Došlo ke zpevnění základů betonovými injektážemi, vyzdění trhlin a později dozdění nového věnce. V roce 1993 byla dokončena obnova fasády. S náročnou opravou původního interiéru se zatím nepočítá. V současné době se zde konají koncerty a výstavy.

V roce 2004 byla postavena na vrchu Kopaniny u Olešnice malá dřevěná trámová rozhledna. Je vysoká pouhých 9 metrů a přístup na vyhlídkovou plošinu umožňují železné žebříky. Náklady na výstavbu dosáhly 300.000 korun. Výhled poskytuje půlkruhový směrem k obci Olešnice.Rozhledna je volně přístupná.