Jméno obce vzniklo nejspíše ve 13. století, kdy je zaznamenán název Suchý důl, podle potoka, který v létě vysychal. Ves Suchdol vznikla na tzv. Via magna což byla Velká cesta spojující Pražský hrad s Levým Hradcem. Název je sice honosný, ale šlo víceméně o dobře prošlapanou pěšinu. Písemně je ves doložena v první polovině 13. století. Tehdy patřila klášteru benediktinek u Sv. Jiří na Hradě. Jak změnila majitele není známo, ale v roce 1403 již není majetkem kláštera, ale jistého Niklinova z Ořechu. V první polovině 16. století patřil dvůr, ves i tvrz Václavu Budovcovi z Budova. Tomu však tato oblast nepatří dlouho již vroce 1550 je uváděn jiný člen starého vladyckého rodu a to Václav Voračický z Paběnic. Ještě do bitvy na Bílé hoře změnila ves několikrát majitele. Třicetiletá válka se stala pro Suchdol osudnou. Tehdy byla osada zničena a je uváděno jen 12 pustých stavení. I zpustošená ves pak měla svého majitele, od něhož v roce 1679 kupuje Suchdol benediktinský klášter Na Slovanech. V tomto držení zůstává ves až do 20. století. V roce 1968 je Suchdol připojen k Praze a dnes je MČ Praha – Suchdol součástí správního obvodu Praha 6.

Nádraží Praha Sedlec.

Na zříceninu hradu Krašov vede přibližně 8 km dlouhá turistická značka z města Kožlany, nejblíže položená obec se jmenuje Bohy. Historie hradu Jeden z nejstarších českých šlechtických hradů před rokem 1232 založil Jetřich z rodu Hroznatovců. V majetku jeho potomků, kteří se po hradě psali „z Krašova“ byl hrad do poloviny 14. století. V období husitských válek byl Krašov pevnou oporou katolické strany. Po éře střídání majitelů zde do roku 1529 sídlily postupně dvě větve pánů z Kolovrat. Za Svitáků z Landštejna byl hrad v polovině 16. století renesančně přestavěn. Následně se majitelé opět často střídali, až v roce 1649 zámek a panství, zpustošené za třicetileté války, zakoupil Jan Gref z Grefenberka se svým zetěm Františkem Miseronim z Lisonu. Rod Miseroni, pocházející z Itálie, zbohatl na mistrném broušení a řezbě drahokamů. František Miseroni byl schopným úředníkem, ovšem na poddané byl ras a se sousedy měl velké spory. Nakonec jej jeden poddaný smrtelně postřelil a jeho syn Norbert, který ve sporech se sousedy pokračoval, byl roku 1678 nucen Krašov prodat majitelům sousedního panství, plaským cisterciákům. Zámek nebyl čtvrtstoletí obýván, až roku 1701 přistoupili řeholníci k jeho barokním úpravám na letní sídlo. Po zrušení plaského kláštera roku 1785 zámek rychle pustnul, okolo roku 1800 byl již ve zříceninách. V letech 1970-1971 zde probíhal archeologický průzkum. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná, o předhradí, narozdíl od hradního jádra, toho však mnoho nevíme. Zadní část jádra tvořila hradba, k níž se na nejchráněnější straně nad řekou přimykal palác. Vstup do této zadní části chránila věžice v hradbě. Přední část jádra, z jehož „vybavení“ se dodnes dochovala jen do skály vytesaná cisterna, měla pravděpodobně lehčí opevnění. Toto opevnění brzy nesplňovalo nároky majitele, a proto byla již ve druhé polovině 13. století provedena přestavba hradu, při níž vznikl i okrouhlý bergfrit. V pozdějších přestavbách v průběhu 14. století se stavitelé zaměřili již jen na rozšířování obytného prostoru přistavováním paláců podél hradeb. Opevnění hradu bylo dále posíleno výstavbou parkánu s bránou a předsunuté okrouhlé bašty. V předhradí hradu se nacházelo hospodářské zázemí – pivovar se spilkou a sladovnou, kovárna, krčma, lázeň a cihelna a pod hradem mlýn. Do dnešních dnů se dochovalo velké množství zdiva, místy až do úrovně 1. patra. Hrad, o který se stará Spolek pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašov, je volně přístupný. Tipy na výlet Navštívit můžete obnovenou zříceninu gotického kostela sv. Petra a Pavla v Dolanech. Nedaleko odsud najdete zámek Liblín. Krásná je také zřícenina gotického hradu Krakovec. V Kralovicích se nachází zámek Hubenov. Ubytovat se můžete v Plzni. M.K.

Historie hradu Počátky hradu sahají před rok 1375, kdy hrádek prodal Hanuš z Helfenburku pražskému arcibiskupství. Nástupce Jana Očka z Vlašimi, arcibiskup Jan z Jenštejna hrad velkoryse přestavěl. V bouřlivých dobách hustiských válek poskytl hrad útočiště arcibiskupovi Konrádovi z Vechty, který zde roku 1431 zemřel. Helfenburk pak přechází do šlechtických rukou rodu Smiřických. Roku 1467 byl hrad dobyt. Hrad střídal majitele a obydlen byl ještě po celé 16. století. Po roce 1591 zpustl. Podoba hradu Původní skalní hrad využívající skalního útvaru nebyl nijak výstavný a dominantním materiálem bylo dřevo. Vodním zdrojem byla studna mezi skalními bloky opatřená rumpálem. V další fázi dostal zděný palác a několik dalších lehčí konstrukcí. V nádvoří byla vyhloubena nová studna opatřená mohutným šlapacím kolem. V této době také vznikla kaple na skalní věži. Za Jana z Jenštejna byla přestavěn obytný palác a úprav se dočkaly i další dispozice. Zásadní přestavbou byla ale výstavba nového hradebního okruhu, kdy hrad získal dvojnásobnou plochu. Byla vybudována nová hradební zeď s ochozem a cimbuřím, v čele pak s obytnou čtverhrannou věží s poledním patrem vysazeným na okružní římse. Druhé patro věže obsahovalo sál vybavený prevétem. V novém ohrazení byly vybudovány dvě brány s kolébkovým padacím mostem. Jedna pak byla s brankou pro pěší. Hrad dnes Do dnešní doby se nejvíce zachoval právě naposledy vybudovaný mohutný hradební pás se čtverhrannou veží i když necitlivě restaurovanou. Do hradu se i dnes vchází branou vedle níž je branka pro pěší. Dále se pak v hradním areálu zachovaly zbytky paláce, konírny s cisternou a zmíněná kaple ve skalním pylonu. Hradní areál je volně přístupný, vstup do věže je pak možný v sezóně. Tipy na výlet Na výlet můžete jít na hrad Úštěk, zříceninu hradu Ronov, zříceninu hradu Hřídelík, podívat se na pískovcovou skálu Smrtka, zříceninu hradu Vítkovec nebo barokní zámek Stvolínky. V Kravařích najdeme expozici lidového bydlení.  Ubytování si můžete vybrat třeba v Úštěku.