Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Poskytujeme informace o městě, regionu, službách a turistické informace. Otevírací doba září - červen Po,St 8.00-18.00 Út,Čt,Pá 9.00-18.00 So 8.00-12.00 červenec a srpen Po-Pá 9.00-17.00hod. So 8.00-12.00
Doporučujeme
Zámek Velké Losiny
Zámek Velké Losiny leží ve stejnojmenné obci v Olomouckém kraji, 9 km severovýchodně od Šumperka. Jedná se o jeden z nejkrásnějších renesančních zámků na Moravě, s třípodlažními nádvorními arkádami a sgrafitovou výzdobou, jehož historie je spojena se šlechtickým rodem Žerotínů. V majetku Žerotínů Na místě dnešního renesančního vysokého zámku stála původně gotická vodní tvrz, jejíž existence je doložena v roce 1569. Již od konce 15. století vlastnil losinské panství významný moravský šlechtický rod Žerotínů. Do Velkých Losin ale přesídlili z Šumperka až v roce 1562. Přibližně o 20 let později začal Jan ze Žerotína s přeměnou gotické tvrze na reprezentační rodové sídlo. V osmdesátých letech 16. století tak vzniklo renesanční křídlo dnešního zámku tzv. vysokého zámku. Součástí nového zámku byla i zámecká zahrada a opevnění. V době stavovského povstání stáli majitelé zámku na straně stavovských povstalců, ale Žerotínům se nakonec podařilo zkonfiskované panství vykoupit od císaře zpět. Proto, aby bylo panství uchováno ve vlastnictví rodu i nadále, přestoupil nakonec další z žerotínských majitelů, Přemyslav III., na katolickou víru. Čarodějnické procesy V druhé polovině 17. století byl na místě tehdejších hospodářských objektů zbudován barokní zámek tzv. nízký zámek, ke kterému byla ve stejném období připojena na východní straně budova tzv. empírového křídla. Za správy panství hraběnkou Angelikou Sybilou Galovou (rozené Žerotínové) se stal losinský zámek v období 1679-1694 místem, ze kterého organizoval inkvisitor František Jindřich Boblig z Edelstadtu čarodějnické procesy. V tomto období bylo v důsledku rozsudku Bobligova tribunálu upáleno 56 lidí. Průběh čarodějnických procesů se stal námětem historického románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice. Další stavební úpravy se nesly ve stylu baroka. Byla přistavěna kaple a také zámecká zahrada byla přebudována ve stylu francouzského barokního parku. Žerotínové vlastnili zámek Velké Losiny až do roku 1802. V tomto roce ho prodali kvůli finančním problémům knížeti Karlu z Lichtensteina. Za nového majitele byla francouzská úprava parku přeměněna na park v anglickém stylu. Lichtensteinové ztratili zámek konfiskací v roce 1945. Dnes je vlastníkem zámku český stát. Lázně a papírenská manufaktura Vnitřní část zámku je tvořena řadou místností, které jsou bohatě vybaveny uměleckými díly a mobiliářem z období renesance, baroka, klasicismu a biedermeieru. V prvním poschodí se např. jedná o vstupní sál předků s portréty žerotínských majitelů panství, dva gobelínové sály, knihovnu (knihy z období 15.-18. století a opisy protokolů z čarodějnických procesů) a především o nejreprezentativnější prostor celého zámku, rytířský sál. V druhém poschodí je např. situována soudní síň a místnost, ve které byly útrpným právem vyslýchány osoby obviněné z čarodějnictví. Zámek položený na úpatí jesenických hor představuje jeden z nejlépe dochovaných výtvorů zámecké renesanční architektury v českých zemích a je významným dokladem vývoje zámeckých sídel na našem území.  Tipy na výlet Společně se zámkem byly v obci založeny i dva významné objekty, které zajistily panství prosperitu. Jednak lázně a také dosud funkční papírenská manufaktura. Nedaleko stojí dřevěný kostel sv. Michaela. V Sobotíně se nachází dřevěná kaple sv. Jana Nepomuckého - Kepáčov a přírodní útvar Ztracené kameny. Zastavit se můžete také ve skanzenu v Rapotíně, prohlédnout si zříceninu hradu Rabštejn nebo vystoupit na vrch Pecný u Vernířovic. Zajímavý je i dřevěný kostel sv. Martina v Žárové. Ubytovat se můžete přímo ve Velkých Losinách.
Doporučujeme
Klášťov
Klášťov je nejvyšší vrch Vizovických vrchů (753 m.n.m.) nacházející se 6,5 km východně od Vizovic. Vrch je významný hlavně z archeologického hlediska. První hradisko se zde nacházelo už v době haštalské (950-750 př.n.l.), obnoveno patrně za Velkomoravské říše. V letech 2005-2006 zde bylo při arecheologickém výzkumu vyzvednuto ze země přes 450 železných předmětů z období Velké Moravy. Tento nález nemá ve středoevropském regionu obdoby. Klášťov byl také kultovním místem, kam přinášeli lidé oběti a dary slovanskému bohu bouře a ohně. Vrchol hory je obehnán oválným kamenným valem, dobře patrným téměř po celé délce. Na vrcholu se dnes nachází menší skalní blok (říká se mu Čertův kámen) se skalní mísou a železným křížem. Kolem vrchu vede naučná stezka mapující hlavně hradiště a archeologický výzkum na vrchu Klášťov. Při přístupové cestě krátce před příchodem na vrch je drobný výhled směrem k Lidečku. Z určité části naučné stezky na jižním okraji vrcholu pak výhled na památník Ploština a dál směrem na Bílé Karpaty. Kruhový výhled je vzhledem k poměrně hustému porostu nemožný. Na vrchol vede značená odbočka z hřebenové cesty Vizovických vrchů, nejblíže to pak je na Klášťov z Bratřejova po turisticky značené cestě. Parkování je možné na konci Bratřejova kde je menší odstavná plocha.
Kostel Nejsvětější Trojice, okres Příbram.