Založení kláštera je datováno zhruba okolo roku 1238. Ve 13. a 14. století několikrát hostil provinční kapituly. Rozkvět kláštera byl narušen nástupem reformace. Jeho prostory sloužily k jednání sněmů a zemských soudů. V poslední čtvrtině 16. století se stal i trvalým sídlem zemského soudu. Na klášteru se rovněž podepsala třicetiletá válka a roku 1689 vyhořel. Při tomto požáru se zřítila gotická klenba v presbytáři kostela. Následovala barokizace celého kompexu. V letech 1735-58 vznikla dvě nová křídla na místě zbořených domů a klášter tak nabyl dnešního rozsahu. Dne 20.6.1790 postihl klášter další požár, při němž byla zničena krypta s vévodskými náhrobníky, která byla následně zasypána. V letech 1809-46 byl v části kláštera zřízen vojenský špitál, následně zemský soud (1850-83) a poté zemské finanční ředitelství. V květnu 1945 byl v důsledku vojenských operací klášter výrazně poškozen. Opravy proběhly v letech 1945-47. Roku 1950 byly řeholníci z kláštera internováni a objekt zabrán pro zemědělsko-lesnický archiv. Na počátku 90. let 20. století řád objekt zrestituoval. Do dnešní doby se z doby založení dochoval gotický kapitulní sál a zimní refektář s freskovou výzdobou z 18. století. Veřejnosti je přístupný sněmovní sál, gotická síň a v již zmíněném zimním refektáři pobočka knihovny, tzv. Bezručova čítárna. Severní bok klášterního komplexu zaujímá kostel sv. Ducha. Jednolodní kostel s úzkou a vysokou lodí je v jádře raně gotický. V letech 1690-1767 byl postupně barokizován. V roce 1714 navíc rozšířen do stran přístavbami barokních výklenkových kaplí. Mezi nimi vyniká centrální kaple sv. Antonína Paduánského.

Hrad Zvíkov se nachází na ostrohu nad soutokem řeky Otavy a Vltavy. Po vybudování Orlické přehrady bylo předhradí zatopeno a hradní výšina byla proměněna téměř na ostrov, který byl s okolní krajinou spojen pouze úzkou šíjí. Strategická poloha Hrad byl od svého počátku královský, neboť ho založili Přemyslovci v první polovině 13. století za krále Přemysla Otakara I. Ve stavbě pokračoval jeho syn Václav I. a stavbu nakonec dokončil Přemysl Otakar II., jemuž se stal Zvíkov oblíbeným sídlem. Český král a římský císař Karel IV. si Zvíkova také velmi považoval. Zařadil jej na seznam hradů, které nesmějí být prodány ani dávány do zástavy. Jeho nástupci však toto nařízení nerespektovali. Z majetku koruny se dostal nejprve do rukou Rožmberků, poté Švamberků a Eggenberků. Pomalu ale jistě se hrad začal měnit ve zříceninu, kterou by se jistě stal nebýt Schwarzenberků, kteří jej získali v 19. století a částečnou rekonstrukcí zachránili před naprostou devastací. Dnes je Zvíkov v majetku státu. Gotická perla Dominantou hradu a zároveň nejstarší dochovanou stavbou je hranolová obytná Hlízová věž. V této věži je takzvaná Korunní síň, v níž byly zřejmě nějaký čas uloženy české korunovační klenoty. Nádvoří obklopuje vlastní jádro hradu pětibokého tvaru, do kterého se, jak v přízemí tak v patře, otvírají překrásné gotické arkády s lomenými oblouky. V severním a západním křídle byly obytné místnosti, východní křídlo vyplňoval velký reprezentační sál se šesti poli křížových kleneb. V patře jižního křídla vznikla jedna z nejkrásnějších prostor české rané gotiky – hradní kaple sv. Václava. V sezóně se na hradě konají výstavy, divadelní představení a jiné akce. Ranně gotický Zvíkov je právem nazýván „králem českých hradů“. Odsud se můžete jet podívat třeba na Žďákovský most, svého času jeden z největších mostů na světě. Nedaleko odsud najdete také zámek Orlík. Vydáte-li se opačným směrem, můžete zavítat na jednu z nejmladších zámeckých staveb u nás, zámek Vráž. Ve Vráži najdete také lázně zaměřené na neurotické poruchy a pohybový aparát. Ubytovat se můžete ve Zvíkovském Podhradí.

Expozice Nejstarší dějiny Louňovic pod Blaníkem a okolí, která je situována do prostor louňovického zámku, je stálou expozicí Národního muzea.   Popis expozice Středověká keramika, včetně raritních nádob s nápisy, a další archeologické nálezy z výzkumu zaniklého kláštera premonstrátek v Louňovicích pod Blaníkem a blízkého okolí - mj. oblasti Velkého a Malého Blaníku. Na co se můžete těšit Renesanční zámek pražských arcibiskupů, barokně přestavěn Expozice nejstarších dějin Louňovic pod Blaníkem a okolí Archeologické nálezy z kláštera premonstrátek zničeného husity roku 1420 Unikátní kolekce středověkých keramických nádob zdobených nápisy z 12.–15. století    

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1968. Má rozlohu 11,23 ha a rozkládá de na katastru Čimice. Údolí se svažuje od Čimic na západ k Vltavě a je porostlé smíšeným lesem. Protéká jím Čimický potok. Vyskytují se zde buližníkové suky s vřesovišti. Flóra zahrnuje i teplomilné rostliny a společenstva údolní nivy.