Kostel zřejmě existoval již jako románský. Ve slohu gotickém, byl nově postaven kolem roku 1400. V dalších staletích byl různě upravován. Z jižní strany byla na konci 16. století přistavěna kaple Panny Marie. Kolem roku 1596 zvýšena kostelní věž na dnešní výšku 51,83 m, završená renesančním arkádovým ochozem ve výšce 32,9 m. Věž je mírně nakloněna, odklon činí od paty 32,9 cm. Roku 1613 kostel vyhořel, ale záhy byl opraven. Na konci 17. století, roku 1693 je přistavěna na severní straně kaple sv. Barbory. V 60. letech 18. století je kostel barokizován. Z této doby pochází také většina vnitřního zařízení. Kostel je přístupný v době bohoslužeb.

Židovský hřbitov na katastru obce Drážkov se nachází necelých 1,5 km jihovýchodně od Kamýka nad Vltavou. Ke hřbitovu vede polní cesta vedoucí od silnice č. 102 (Kamýk nad Vltavou – Řadovy). Odbočka se nachází kousek před křižovatku na Brzinu vlevo ve směru na Kamýk. Cesta vede nejříve kolem pole a pak kousek lesem, od silnici ke hřbitovu je to tak cca 250 m. Založen pravděpodobně roku 1680 se svolením tehdejšího majitele skrýšovského statku Václava Miloty Hrušovského. Podnětem byla patrně velká epidemie moru, která tehdy postihla celé území Čech. V roce 1791 došlo k prvnímu rozšíření. Další přišlo roku 1850, příkoupením svažitého a kamenitého pozemku na dnešních 2.809 m2. Přitom byla postavena nová ohradní zeď s bránou a márnicí. Pohřby se zde konaly až do roku 1936. Na počátku 90. let 20. století byl zanedbaný hřbitov vyčištěn, postaveny povalené náhrobky a opravena ohradní zeď s márnicí. Do dnešní doby se dochovalo na 300 náhrobků barokní a klasicistního stylu, nejstarší čitelný pochází z roku 1681. V objektu márnice se pak dochovaly zbytky zařízení k vykonávání obřadu tahary (omývání zemřelých). Hřbitov je udržován a uzamčen.

Hrad Točník patří sice mezi nejmladší české hrady, ale svou rozlohou je jeden z největších. Leží v okrese Beroun, kousek od Hořovic. Nechal ho postavit český král Václav IV. před rokem 1398. Po stopách Václava IV. Václav IV. si tento kraj velmi oblíbil, trávil tu mnoho času a nejdříve využíval pro svou potřebu blízký hrad Žebrák. Když ovšem Žebrák vyhořel rozhodl se král pro výstavbu Točníku. Tím nechal vzniknout v Čechách nejmajestátnější a dodnes nejzachovalejší souhradí. Točník byl nejen bezpečnějším, ale i důstojnějším královským sídlem a tvoří přechodový článek mezi českou hradní a zámeckou architekturou. Jméno prý dostal podle toho, že se příchozí musel otočit třikrát kolem hory, než se dostal k bráně. Točník se ovšem těšil pozornosti jen za života Václava IV. Jeho nástupce král Zikmund Lucemburský ani další zástavní páni neměli o hrad zájem. Spíše se starali o zisky z panství. Po renesančních úpravách, provedených pány z Vartemberka a pány z Lobkovic, se stal roku 1594 téměř na tři století majetkem české komory. Hrad tím ztratil význam jako správního centra a postupně chátral, nadále byl udržován pouze bývalý královský palác, jehož reprezentační sál byl v 18. století barokně upraven na poutní kapli sv. Bartoloměje. A tak kdysi reprezentační královské sídlo sloužilo za třicetileté války jako vězení pro těžké zločince a útočiště chudiny před útrapami války. Poslední šlechtický majitel Josef Colloredo-Mannsfeld vlastnil hrad do roku 1923, kdy ho daroval hrad ve dvacátých letech Klubu českých turistů. Točník začal být postupně rekonstruován a zachráněn tak od úplného zničení. Kulturní život a středověký jeřáb Dnes žije hrad nebývale rušným životem. Pořádají se tu různé kulturní akce, z hradního ochozu je rozhled směrem na Křivoklátsko. Prohlédnout lze královský palác s dobovým nábytkem, Velký palác se sgrafitovou výzdobou, západní bránu s heraldickými znaky a východní bránu s mohutným mostem přes příkop, kde jsou chováni medvědi. Probíhá zde historický experiment pod patronací ČAV a Národního technického muzea. Na vnější fasádě Královského paláce byla instalována replika středověkého šlapacího jeřábu. V současné době slouží k vyzdvižení natesaných trámů a břemen pod střechu paláce (oprava krovu Královského paláce). Ubytování naleznete například v nedalekých Hořovicích, kde stojí za návštěvu i barokně-klasicistní zámek.

Znojemský hrad je jedním ze stálých expozičních prostor Jihomoravského muzea. Původní sídlo znojemských údělných přemyslovských knížat založil v 1. pol. 11. století kníže Břetislav. Na základech středověkého zeměpanského hradu byl na počátku 18. stol. vybudován barokní zámek. Nyní je zde instalována stálá expozice "Z dějin Znojemska", která prezentuje vývoj pravěkého osídlení regionu, památky středověkého a renesančního Znojma, umění jeho chrámů, sbírky slohového nábytku, starých tisků, zaniklých řemesel, vranovské a znojemské keramiky, vojenských a loveckých zbraní, ostrostřeleckých terčů. Součástí je i lapidárium a hradní podzemí. Více o hradu zde. V letech 1994 - 1995 Jihomoravské muzeum ve Znojmě vybudovalo v prostorách znojemského hradu novou historickou expozici "Z dějin Znojemska". Popis expozice Přízemí Archeologie Znojemska. Bohatý dokumentační materiál ke všem pravěkým kulturám dokládá dávné osídlení znojemského regionu. Exponáty a historie Rotundy Panny Marie a sv. Kateřiny. Exponáty přibližují unikátní památku přemyslovského hradu a symbol naší státnosti. Doba Přemyslovců a Lucemburků seznamuje s podobou středověkého města a vývojem znojemského hradu. Od Jiřího z Poděbrad po Jagellonce, je věnován době pozdní gotiky a renesance, která významně poznamenala Znojmo, jak mj. připomíná model radniční věže, stavěné od roku 1447 Mikulášem ze Sedlešovic. Deblínská kaple. Sakrální prostor půdorysně shodný s původní středověkou hradní kaplí slouží prezentaci umění znojemských chrámů. Neklidná doba připomíná období třicetileté války portrétem Raduita de Souches, úspěšného obránce města Brna před švédskými vojsky a pozdějšího majitele panství Jevišovice u Znojma, i následnou rekatolizaci českých zemí, symbolizovanou portrétem znojemského jezuity Edera od Františka Kautského z roku 1735. Doba řemesel. Exponáty dokumentují dovednost znojemských řemeslníků. Doba reforem evokuje v náznaku interiéru životní styl rokoka a klasicismu. Vznik občanské společnosti. Historickým mezníkem tohoto procesu je revoluce roku 1848, zde mj. dokumentovaná předměty znojemské Národní gardy. Doba spolků je věnován činnosti české Znojemské besedy a Německého občanského spolku, připomíná stavební rozmach města, jeho divadelní a hudební život.  Uniforma ve službách mocnářství je umístěn v prostorách původní gotické hradní věže a připomíná vojenskou éru louckého kláštera, především dobu, kdy zde byla umístěna c. k. ženijní akademie. Sály v 1. patře Znojemská keramika. Zde je vystavována reprezentativní kolekce z produkce znojemských keramických dílen K. Sitka, M. Slowaka, A. Klammertha, R. Ditmara i c. k. Znojemští ostrostřelci. Ostrostřelecké terče s významnou ikonografickou hodnotou, pušky - terčovnice, z nichž některé jsou výrobky znojemských puškařů, prapor ostrostřeleckého spolku a další exponáty dokumentují tradici ostrostřelců, která ve Znojmě sahá hluboko do středověku. Pokoj s iluzivní malbou, která byla zhotovena při příležitosti konání Zemské a jubilejní krajinské výstavy ve Znojmě v roce 1927, jejíž část byla umístěna v interiérech hradu. Salonek s iluzivní malbou. Při téže příležitosti vznikly iluzivní malby znojemských památek - radniční věže, rotundy, hradu i blízkého hradu Hardegg na rakousko-české hranici. Napoleon ve Znojmě. V předsálí dominuje basreliéf "Návrat domů", raná práce znojemského rodáka a profesora berlínské Akademie, sochaře Hugo Lederera, symbolizující ústup Napoleonovy armády z Ruska v roce 1812. Plukovník Karel Kopal. Zde jsou soustředěny památky na jednoho z tvůrců vítězství maršála Radeckého v bitvách roku 1848 u Santa Lucie a Vicenzy na Monte Berico v Itálii, který pocházel z nedalekých Ctidružic. Lovecké zbraně s vynikajícími ukázkami řemeslné a umělecké práce puškařů, doplněné prachovnicemi, loveckými tesáky, kleštemi na lití střel a obrazy Ferdinanda Bieglera. Sály v  levém křídle přízemí Znojemská kamenina - rozšíření expozice v prvním patře. Císařský sál obsahuje portrétní galerii habsburských panovníků, která do konce 19. století zdobila velký sněmovní sál znojemské radnice. Nádvoří hradu Lapidárium. Expozice v bývalé hradní konírně obsahuje výběr fragmentů kamenické výzdoby ze zrušených znojemských staveb církevního i světského charakteru.Podzemí se nachází v místech zbouraného gotického paláce. Schodištěm v gotické věži se sestupuje do třech klenutých sálů, odkud pokračuje chodba k románské cisterně na vodu.