Mohutná stavba zámku Postoloprty stojí jižně od náměstí za kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Zámek je trojkřídlá dvoupatrová barokní budova se spojovacím jižním křídlem, které se v přízemí otevírá do nádvoří pilířovou arkádou. Směrem do náměstí je zámecký areál uzavřen cennou klasicistní kovovou branou s mříží z roku 1787.       Historie zámku           Ves Postoloprty je poprvé zmiňována v roce 1125. Pozdější město vzniklo při bývalém benediktinském mužském klášteře Porta Apostolorum, odkud má i své jméno. Za vlády Jiřího z Poděbrad se ves dostala do vlastnictví rodu z Veitmile a Šebestián z Veitmile zde nechal roku 1514 postavit tvrz. Roku 1600 bylo zdejší panství prodáno Štefanovi Jiřímu ze Šternberka. Ten začal na místě původní tvrze stavět velkolepé zámecké sídlo. Jeho syn Jan Rudolf ze Šternberka prodal roku 1637 Postoloprty i se zámkem Václavu Michnovi z Vacínova, po němž jej zdědil jeho synovec Zikmund Norbert. Po jeho smrti byl zámek již zdevastovaný a poničený třicetiletou válkou, a takový jej koupil roku 1669 Jiří Ludvík ze Sinzendorfu. Sinzendorf poté začal s velkorysou přestavbou sídla, kdy nechal postavit vysokou čtyřhrannou věž. Po smrti Jiřího prodal zámek jeho syn Ferdinandovi ze Schwarzenberku. Nový majitel začal zámek v letech 1706 – 1718 přestavovat podle návrhu arch. P. I. Bayera v barokním slohu. V roce 1752 byla opravena zámecká fasáda, stržena vysoká zeď obepínající zámek a zasypány všechny příkopy kolem stavby. Na stavu zámku se podepsala i sedmiletá válka a také roku 1768 objekt vyhořel. Jan ze Schwarzenberka ihned přistoupil ke generální opravě zámku, která trvala až do roku 1790, neboť opravované sídlo opět zpustošila pruská vojska ve válce o rakouské dědictví. V majetku Schwarzenberků zůstal postoloprtský zámek až do roku 1945, kdy přešel do státního vlastnictví. Později sloužil jako depozitář Státní knihovny ČSR v Praze. V současnosti je tento opuštěný a zchátralý zámek v soukromém vlastnictví a není veřejnosti přístupný. Tipy na výlet V nedalekých Lounech si můžete prohlédnout kostel sv. Petra, krásnou budovu bývalého špitálu, Jiráskovy mlýny nebo synagogu. Nedaleko od Loun najdete také Archeoskanzen Březno nebo zámek Nový Hrad u Jimlína. Ubytovat se můžete v Lounech.    

Kostel sv.Jana Křtitele v Dolních Chabrech je pozoruhodnou stavbou z druhé poloviny 12.století. Jsou zde cenné nástěnné malby, jejichž stáří se datuje k roku 1200. Pod kostelem byly nalezeny pozůstatky podélného kostela a rotundy z raného středověku.  Dolní Chabry patří k těm obcím, které byly ve 2. pol. 20. století připojeny ku Praze. Mnoho historických památek tu nenajdeme, ale jedna patří ke skvostům románské architektury. Kostelík sv. Jana Křitele z 2. pol. 12. století si přes mnohé úpravy ponechal svou starobylou tvář. Postavili ho na návrší z algonkických břidlic, které se kdysi dávno lámaly na církevní a světské stavby. Řada chaberských stavení i kostelík samotný jsou z opuky, přesněji řečeno z písčitého spongiového pískovce, jemuž starověký stavitelé říkali „zlatá opuka“. V řádku kvádrů na vrcholu oken a ve spodní části apsidy jsou šedobílé, rezavé a žluté pískovce. V kostele najdeme pěknou románskou dlažbu a fresku z rozhraní 12. a 13. století.  

Nad městem Benátky nad Jizerou se na vysokém táhlém ostrohu nad řekou Jizerou tyčí komplex renesančního a barokního zámku. Zámecký komplex, obklopen rozsáhlým parkem, je situován téměř do centra města a dnes je zde umístněno muzeum. Historie zámku Osudy Benátek byly úzce spojeny s dražickým panstvím, pod které náležely. V roce 1349 byl zde postaven Janem z Dražic klášter Cyrilů, který byl roku 1420 vypálen husitskými vojsky. Roku 1512 koupil panství Bedřich z Donína a své sídlo přenesl z Dražic do Benátek. Po roce 1526 nechal na troskách bývalého kláštera postavit renesanční zámek. Koncem 16. století získal panství císař Rudolf II., který zde pozýval různé učence. Na zámku pobýval např. dánský astronom Tycho de Brahe, který si zde vybudoval svou observatoř, přestěhoval sem i svou knihovnu a přístroje. Roku 1600 se na zámku setkal i s Janem Keplerem. Po roce 1648 nový majitel generál Jan z Wörthu postavil nové barokní křídlo, vznikly i hospodářské budovy a celý komplex byl obehnán zdí. Roku 1656 benátský zámek vyhořel a dlouho nebyl opravován. Teprve koncem 17. století za majitele hraběte ze Schützenu se sídlo obnovilo a zámek dostal zhruba svou současnou podobu. Obě křídla se propojila a navíc bylo přistavěno třetí křídlo, které bylo zároveň propojeno galerií s kostelem. Z doby hrabat ze Schützenu pochází i sousoší kojící Panny Marie, umístěné v blízkosti brány vedoucí na náměstí. Zámecký park byl postupně doplňován uměleckými plastikami, sochy na zámeckém nádvoří jsou připisovány M. Braunovi. V letech 1844- 1848 působil v Benátkách jako učitel hudby v rodině Thunů Bedřich Smetana a složil zde svou první klavírní sonátu. Po roku 1866 zámek vlastnila vídeňská banka. Roku 1920 zámek koupilo město a zřídilo zde své kanceláře. Zámek byl postupně rekonstruován a v objektu je dnes městské muzeum se sbírkami Muzea Mladoboleslavska a Muzea v Benátkách nad Jizerou.Navštívit zde můžete i soukromé Muzeum hraček. Městské muzeum Instalace městského muzea zahrnuje stálé expozice, které představují osobnosti Benátecka, historie muzea, přírodní prostředí regionu, astronomii, pamětní síně bratří Bendů a Bedřicha Smetany. Zámek nabízí i mnoho interaktivních výstav, kde je možné poznat život Keltů, vyrobit si vlastní erb, vyzkoušet psaní brkem. Zámecká expozice nám přibližuje také zdejší pobyt a působení Tycha de Brahe. Obrazové a písemné informace jsou zde bohatě doplněny funkčními modely dobových astronomických přístrojů. K dotvoření dobové atmosféry poslouží i možnost obléknout si renesanční oděvní doplňky. V blízkém okolí můžete navštívit i zříceninu hradu Dražice. Ubytování naleznete například v Lysé nad Labem.

Malý zámeček s dnes již zchátralým hospodářským dvorem byl postavený rytířem Kyšperským z Vřesovic na místě staré zpustlé tvrze.  Bylo to ve druhé polovině 16. století. Historie zámku  V příštích desetiletích se v jeho držení vystřídala řada majitelů, kteří zde však většinou nesídlili a objekt postupně propadal zkáze. Na přelomu 17. a 18. století byl zámek barokně přestavěn Údrčskými z Údrče. Barokní přestavba ponechala objektu původní půdorys a také bylo zachováno mnoho renesančních prvků. Další úpravy zámku, kostela a kaple byly prováděny i v 18. stol. za nástupců kněžny Anny Marie Toskánské, která Chlumín koupila v r. 1726 od Karla Evžena Údrčského z Údrče.  V r. 1802 zřídili tehdejší majitelé Chlumína Chotkové na zámku školu, do níž místní mládež chodila až do začátku 20. stol., kdy byla v obci postavena nová školní budova. Současně zde bylo sídlo farního úřadu. V roce 1859 zámek vyhořel, ale na rozdíl od jiných podobných vyhořelých objektů byl opraven. Po r. 1945 sloužil chlumínský zámek k obytným a hospodářským účelům státního statku. Z původního zařízení interiéru se zachovaly pouze dveře s rokokovými figurálními malbami. V současnosti je zámek využíván Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze jako depozitář a je veřejnosti nepřístupný. Podoba zámku Zámek je obdélná dvoupatrová budova s valbovou střechou a rizality na jižním a východním průčelí. Zámecké fasády jsou hladké, nemají žádnou výzdobu. Po návštěvě zámku se můžete také vydat na klasicistní zámek Obříství, rokokový zámek Hořín nebo barokní zámek Liblice, které jsou v nedalekém okolí, a samozřejmě do Mělníka. V Mělníce se můžete také ubytovat.