Židovský hřbitov Mirovice založený částečně ve svahu se nachází asi 1,2 km severozápadně od centra obce, při turistické značené cestě z Mirovic do Myslína. Byl založen v roce 1680, rozšířen roku 1731 a pak ještě v polovině 19. století do dnešní plochy cca 4.102 m2. Svému účelu přestal sloužit po druhé světové válce. Je zde dochováno více než 200 náhrobků pocházejících z let 1764-1965. Při vstupu na hřbitov stojí dochovaná márnice. O hřbitov je pečováno, ohradní zeď i márnice jsou opraveny. Střežený hřbitov je volně přístupný.

Budova radnice pochází ze 14. století. Renesančně přestavěna a upravena na radnici byla ve století šestnáctém. V přízemí se nachází mázhaus jehož klenby zdobí fresková výzdoba. V zasedací místnosti je instalován gotický dřevěný strop datovaný okolo roku 1440, přenesený sem ze zbořeného hostince u Bílého anděla.

Stanice Muzeum je přestupní stanicí mezi trasami metra A a C. Horní stanice pro trasu C byla uvedena do provozu v roce 1974. Spodní pro trasu v roce 1978.Horní stanice je dlouhá 265 m a je v hloubce 13 m. Projektanty byli Z. Král a P. Mařík. Spodní stanice je trojlodní. Střední loď je dlouhá 69,1 m. Je v hloubce 34 m. Je obložena eloxovaným hliníkem žlutohnědé barvy. Eskalátor do vestibulu měří 63 m. Projektanty byli J. Otruba a J. Reiterman.Stanice jsou vzájemně propojeny dvěmi eskalátory spojenými krátkou chodbou. Vstup do stanic je ze společného vestibulu je oddělený.Název ulice je odvozen od Národního muzea v jehož bezprostřední blízkosti vyúsťuje.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Muzeum – C je situována mezi ulicemi Wilsonovou a Whasingtonovou v blízkosti budovy bývalého federálního schromáždění.Zprovozněna byla na I. úseku trasy C v roce 1974 což byl i úplně první otevřený úsek metra v Praze. Od roku 1978 je i stanicí přestupní.Hloubka nástupiště je 10 m pod povrchem.Stanice je hloubaná, založená v otevřené jámě, zajištěné podzemními stěnami. Konstrukce je jednopodlažní monolitická s předpínanými prefabrikovanými nosníky, ve vestibulové části je pak dvoupodlažní s deskovými stropy podepřenými ocelovými sloupy. Obklad stěn tvoří mramorové desky. Ze stanice je jeden výstup do podpovrchového vestibulu jež je zároveň společný i pro stanici na trase A. S nástupištěm je spojen eskalátory a pevným schodištěm. Počet provozně-služebních místností: 114Obestavěný prostor: 40.193 m3.Stavební náklady: 214,1 mil. korun.

Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Čechách. Už jenom proto, že to je náš největší empírový zámek u nás. Kačina leží nedaleko obce Nové Dvory, v blízkosti města Kutná Hora, Středočeský kraj. Sídlo rodu Chotků Zámek Kačina si nechal postavit jako svoje representační sídlo Jan Rudolf Chotek v letech 1806-24, tehdejší president gubernia a nejvyšší purkrabí Království českého. Chotkové přišli na kutnohorsko již v roku 1764, kdy Jan Karel Chotek koupil Novodvorské panství. Jeho synovci Janu Rudolfovi však barokní novodvorský zámek příliš nevyhovoval a dal si postavit Kačinu, která splňovala jeho nejpřísnější nároky na reprezentaci muže jeho postavení. Chotkové zde žili až do roku 1911, kdy zdejší větev rodů vymřela a panství zdědil synovec posledního Chotka Quido Thun Hohenstein. Ten svůj majetek předlužil, proto byl na něj uvalen konkurs a za 2. světové války byl v nucené dražbě prodán organizaci Hitlerjugendu. V roce 1945 bylo panství zestátněno a jeho prostory využívalo pro své expozice Zemědělské muzeum. Až do roku 1995 zde byly pouze zemědělské a potravinářské výstavy. Poté v rámci nové koncepce Muzea českého venkova zaměřeného na presentaci jednotlivých společenských vrstev žijících na venkově, tedy i šlechty, muzeum postupně zpřístupnilo Chotkovskou knihovnu, zámecké divadlo a v roce 1997 i rozsáhlou Chotkovskou expozici. Empírová perla Autorem projektu zámku Kačina byl drážďanský architekt Ch. F. Schuricht. Vnější výzdoba zámku se omezila na reliéfní plastiky v trojúhelníkových štítech. Vzhled zámku se od výstavby nezměnil. Od roku 1968 zde probíhali rozsáhlé vnější i vnitřní úpravy. Budova dostala nové fasády bíle-šedavého nátěru, prejzová krytina byla vyměněna za měděnou. Střed podkovovitého půdorysu kačinského zámku tvoří podélná jednopatrová hlavní budova. Funkčně je zámek Kačina rozčleněn na hlavní centrální budovu s representačními prostorami a obydlím hraběcí rodiny, na dvě čtvrtkruhová k ní přiléhající nižší křídla se sloupovými kolonádami, kde se nachází hostinské pokoje, a na dva na ně navazující pavilony. V levém je umístěna nikdy nedostavěná zámecká kaple a zámecké divadlo dokončené až v polovině 19. stol. V levém je chotkovská empírová knihovna s více než 40 000 svazky naučné i krásné literatury z 16. až 19. stol. Zámek Kačina je zasazen do rozsáhlého přírodně krajinářského parku, založeného již v roce 1789 podle plánů slavného vídeňského botanika F. N. Jacquina. Přehlídka řemesel na Kačině Na zámku je včetně suterénu 125 místností. Z původního zařízení se nám kromě knihovny nic nedochovalo. Ústřední prostorou objektu je reprezentační kruhový sál v přízemí střední části, jídelna, taneční sál a přilehlé salóny. V patře je expozice medového pečiva, vývoj zemědělského osídlení, historie chovu včel, odrůdy polních plodin a zeleniny, ovocnářství a české chmelařství. V suterénu masný průmysl, vinařství, mlynářství, pekařství, ošetřování a zpracování mléka. Návštěvníci si můžou také prohlédnout expozice o rodu Chotků a jejich panství, dokládající životní styl české šlechty v 19. a 20. stol. V samostatné části je umístěna galerie s díly evropských mistrů 18. až počátku 20. stol. Tipy na výlet Zajímavý výlet si můžete udělat do Kutné Hory, kde je k vidění celá řada památek. Za pozornost stojí zejména historické jádro s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Podívat se můžete také na romantický zámek Žleby. Ubytování najdete buď v Nových Dvorech nebo v nedaleké Kutné Hoře.