Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Muzeum hlavního města Prahy je patří mezi velké české muzejní instituce a jeho historie se datuje od roku 1881. Její hlavní budova se nachází na Florenci, v ulici Na Poříčí. Nesmírně bohaté a cenné muzejní sbírky dokumentujících dějiny hlavního města. Počet jednotlivých kusů z oborů historie, historie umění a archeologie dnes přesahuje číslo jeden milion.  Pod Muzeum hl. m. Prahy patří objekty -  Müllerova vila a Podskalská celnice na Výtoni.   Z historie muzea Muzeum započalo svou historii roku 1881. Tehdy byl ustanoven muzejní výbor. Motivací pro založení instituce byla nelibost s prodejem a vývozem památek do zahraničí. Hlavním úkolem muzea se tak stalo sbírání a získávání památek, které souvisejí s dějinami Prahy a se životem Pražanů v minulosti. Zásadním úkolem, který stál před muzejním výborem, bylo nalezení vhodných výstavních prostor.  Roku 1882 byl zakoupen kavárenský pavilon a o rok později bylo muzeum otevřeno pro veřejnost. Roku 1883 se prvním ředitelem muzea stal Břetislav Jelínek (1843 – 1926), amatérský archeolog a sběratel starožitností. Ve funkci ředitele muzea setrval do roku 1913. Kavárenský pavilon, který byl postaven v roce 1876, se nacházel západně od stávající hlavní budovy muzea. Ovšem roku 1974 musel ustoupit stavbě magistrály.   Hlavní budova Kavárenský pavilon byl pro sbírky muzea malý a také nebyl dostatečně reprezentativní, proto výbor rozhodl o stavbě budovy nové. Novorenesanční budova muzea byla postavena v letech 1896–1898 podle projektu architekta Antonína Balšánka (1865–1921). Za pozornost stojí její vnitřní i vnější výzdoba, na níž se podíleli významní umělci, například Ladislav Šaloun (reliéf v tympanonu, Alegorie Prahy na vrcholu tympanonu), Václav Jansa či Karel Liebscher (lunety na schodišti). Součástí výzdoby interiéru se stal také rozměrný panoramatický obraz Prahy Antonia Sacchettiho z doby kolem roku 1820.   Stále expozice 1.Historická Praha Pravěká a historická Praha - dějiny města a jeho obyvatel od pravěku do r. 1784 - První část expozice (inovovaná v r. 2006) nabízí odpovědi na otázky kdy přišli a jak vypadali, kde a jak bydleli, čím se živili, jak hospodařili, jak se oblékali a zdobili, jak mysleli a pohřbívali pravěcí obyvatelé pražského území od počátků pravěku do doby příchodu Slovanů. Expozice využívá výsledků experimentální archeologie a je doplněna o nové modely, repliky a rekonstrukce. Středověká Praha - Expozice začíná oddílem věnovaným vzniku Pražského hradu, Vyšehradu a rozšíření osídlení pražské aglomerace v 9. - 12. století. Založením Starého Města a Malé Strany ve 13. století, Hradčan a zejména Nového Města ve 14. století vznikla pražská městská aglomerace jako významné evropské centrum. Život jejích obyvatel dokumentuje řada dochovaných předmětů z pražských domácností, v expozici nalezneme doklady rozvíjejícího se hospodářství, vzdělanosti i náboženského života obyvatel Prahy. Důležitou úlohu začala v tomto období hrát městská samospráva. Na konci expozice je připomenuto vzrušené období husitských válek. Praha na přelomu středověku a novověku  (1437-1620) - období pozdní gotiky a pronikání renesančních ideálů a umění do Prahy, nepřeberné množství hmotných dokladů o způsobu života pražských obyvatel a jejich domácností, politické a náboženské bouře v 17. století vrcholící českým stavovským povstáním a bitvou na Bílé hoře. Barokní Praha - Mezi nejkvalitnější sbírky Muzea hlavního města Prahy patří kolekce barokního sochařství, uměnímilovného návštěvníka této části expozice ovšem potěší i Škrétovy, Brandlovy, Hirschelyho či Grundovy obrazy. 2.Langweilův model Prahy z let 1826 - 1837. Unikátní papírový ručně vyrobený model Prahy. Jeden z nejzajímavějších a nejznámějších exponátů muzea. Byl zhotoven Antonínem Langweilem (1791–1837), knihovním sluhou pražského Klementina,  z papírové lepenky a drobných dřevěných doplňků v měřítku 1:480. Model o rozloze 20 m2 svou technickou dokonalostí, rozsahem, mistrovským zpracováním a půvabem patří ke světovým unikátům. Model obsahuje více než 2000 budov, z nichž 960 již v dnešní Praze neexistuje. Novinka - digitalizace Langweilova modelu Prahy: 3D stereo kino - virtuální průlet Langweilovým modelem Prahy, doba trvání 6 min. Projekce probíhá každou půlhodinu od 9.30 do 17.30. První čtvrtek v měsíci 3D kino pouze na rezervaci. DVD (Langweilův model) jsou ke koupi v prodejně v hlavní budově muzea na Florenci nebo na dobírku na adrese: kyselova@muzeumprahy.cz.        
Lázně Karlova Studánka leží v údolí řeky Bílá Opava v Hrubém Jeseníku v nadmořské výšce 800 m. n. m., těsně na východní straně Pradědu (1492 m). Lázně, kteří mnozí považují za nejkrásnější u nás, leží v nádherné přírodě, obklopeny hustými lesy. Proto je v Karlově Studánce snad nejčistší vzduch v České republice. I přes polohu ve vyšší nadmořské výšce mají lázně v důsledku své chráněné polohy poměrně mírné, podhorské podnebí. K léčbě se používají místní přírodní prameny, přírodní plyn oxid uhličitý, rašelina a zejména jedinečné horské léčivé klima. Právě proto se zde léčí pacienti s chronickým onemocněním dechového ústrojí, alergici, astmatici, bronchitici a lidé s chronickými nemocemi plic či HCD, včetně pooperačního doléčování. Lázně také přivítají všechny co mají imunitní problémy a potřebují se zotavit. Lázně nabízejí pestré možnosti trávení volného času. Jsou zde ideální podmínky pro milovníky turistiky, jízdy na kole a lyžování. HistoriePodnětem pro vybudování lázní se stala kniha renomovaného balneologa von Cranze, který v ní roku 1777 popsal léčivé prameny habsburské říše. Jedním z pramenů byl i ten v Karlově Studánce o jehož blahodárných účincích se sice vědělo již dávno, ale trvale využíván začal být až na sklonku 18. století. Území patřilo od roku 1621 řádu německých rytířů z Bruntálu a vznik lázní souvisel s tímto řádem. Založení mají na svědomí velmistři řádu, Maxmilián II.František a Karel Ludvík. Ten první byl nejmladší syn císařovny Marie Terezie. Po druhém, jenž byl vojevůdcem ve službách Habsburků, dostaly lázně své jméno. Roku 1785 zde Maxmilián II.František nechal postavit první lázeňský dům.  V průběhu 19. stoeltí se Karlova Studánka stala velmi populárním klimatickým lázeňským místem Rakouska-Uherska a celý areál rostl a rozvíjel se. V majetku řádu byly lázně do roku 1938. Po záboru pohraničí je nacisti zkonfiskovali. V šedesátých letech bylo navrtáno několik nových zřídel. Dnes poskytují lázeňské služby Státní léčebné lázně Karlova Studánka, s.p. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: Místní přírodní prameny, přírodní plyn oxid uhličitý, rašelina a zejména jedinečné horské léčivé klima. Nejznámější prameny – Maxmiliánův, Karlův a Norbertův.Indikace: nemoci dýchacího ústrojí, onkologické případy bez známek recidivy, hypertenze, funkční poruchy cévLéčba: Léčí se zde pacienti trpící chronickým onemocněním hrdla, dutin, nosu, plic, alergickými, astmatickými a průduškovými nemocemi i poškozením plic hornickými nemocemi, ale i nemocemi onkologickými a cévními.Procedury: Přírodní léčivé zdroje, vodní masážní procedury, koupele (perličková, uhličitá, přísadová, minerální, slatinná, vířivá), masáže (klasická, mořská, podvodní, reflexní, thajská), inhalační léčba, rehabilitační techniky, elektroléčba, wellness procedury a další Lázeňské objekty: Libuše, Slezský dům, Bezruč, Opava, U lesa, Pošta, Orlík, vyšetřovací ústav, letní lázně-balneoprovozVolný čas: cykloturistika, pěší turistika, lyžování, tenis, fitness, billiard Kontakt: Státní léčebné lázně, Karlova Studánka s.p., 793 24 Karlova Studánka http://www.k.studanka.cz  
Sice se za autora označuje Jan Brokof, ale autorem sousoší z roku 1707 je ve skutečnosti jeho devatenáctiletý syn Ferdinand Maxmilián, který pracoval se svým bratrem v otcově dílně. Podíl Jana Brokofa se zde projevuje v dekoraci podstavce. Sousoší financoval císařský rada Jan Václava Obytecký z Obytce. Jeho znak je na soklu pod sv. Markétou, pod sv.Alžbětou je znak jeho manželky. Sv. Barbora, stojící uprostřed, je patronkou horníků a dělostřelců, vlevo stojící sv. Markéta je ochránkyní porodů a sv. Alžběta napravo poskytuje útočiště opuštěným ženám. Uprostřed, pod sochou svaté Barbory, je nápis: ORATE PRO NOBIS NVNC ET IN HORA MORTIS - Modlete se za nás nyní i v hodině smrti. Na mostě je umístěna kopie.
Doporučujeme
Ctěnický zámek
Historie zámku Ctěnice Zámek Ctěnice byl postaven v polovině 16. století Mikulášem Hrzánem z Harasova na místě bývalé gotické tvrze ze 14. století. Najdeme ho v městské části Praha - Vinoř. První zmínka o tvrzi pochází z roku 1372, kdy ji od Gery, vdovy po Volflinu Galmovi, koupil pražský měšťan Jan Zeiselmeister. Stavbu tvořil palác a hranolová věž s bránou, areál byl pětiúhelníkový, opevněný jednoduchou hradbou a příkopem. Přestavby zámku Mikuláš přestavěl tvrz v renesanční zmek zřízením dalších traktů při hradební zdi s arkádami do nádvoří a úpravou vstupní věže. I na zdejším sídle se majitelé často střídali, žili zde např. Házmburkové či Valdštejnové. Důležité bylo zejména období vlády Windischgrätzů, kteří drželi panství až do roku 1803. Windischgrätzové nechali ve 2. polovině 18. století přestavět renesanční zámek ve stylu klasicizujícího baroka do dnešní podoby. Vstupní věž byla snížena o oktogonální část a zakončena tříbokým štítem s cibulovou střechou a lucernou. Od roku 1803 se majitelé Ctěnic často měnili, až je v roce 1849 získal velkopodnikatel a velkoobchodník Alexander Schöller, který koupil celou pozůstalost. Po 2. světové válce byl rodový majetek Schöllerů zestátněn, kdy zámek nepravidelnou údržbou značně zchátral. Roku 1995 převzala objekt Pražská informační služba, která započala s rozsáhlou rekonstrukcí, čímž Ctěnice zachránila a zpřístupnila veřejnosti. Dispozice zámku Zámecká budova je patrová, k okolnímu terénu dvoupatrová stavba, krytá valbovou střechou. Vnější fasáda je členěna lizénami, do nádvoří jsou v přízemí slepé pilířové arkády. K vjezdu ve věži vede přes příkop klenutý most, který se dodnes částečně zachoval.  Zámecká expozice Zámek nabízí unikátní sbírku kočárů a saní, expozici o životě Habsburků v českých zemích v letech 1791 – 1914, expozici o historii a rekonstrukci zámku a o historii a současnosti obce Vinoř. V areálu zámku je dále jízdárna, dětský koutek, stylová kavárna a zámecký park s rozlehlým lesoparkem v okolí. Ctěnický zámek patří mezi nejnavštěvovanější zámky v Praze. Navštívit můžete i nedaleký Vinořský zámek. Ubytování naleznete v okolí Prahy.