Starý liběšický židovský hřbitov se nachází v polích zhruba kilometr jihovýchodním směrem. Nejlépe se k němu dá dostat polní cestou od komunálního hřbitova. Ta nás dovede k remízku mezi poli. Poté je potřeba sledovat tento remízek až malému zalesněnému návrší po levé straně. Zde se dát cestou přes remízek a po polní cestě začít obcházet toto návrší zprava, po cca 50 m se již před námi objeví zarostlý židovský hřbitov s narušenou ohradní zdí. Založen byl zřejmě v 18. století. Na ploše cca 2.949 m2 je dochováno jen několik desítek náhrobních kamenů barokního a klasicistního typu. Hřbitov není příliš udržovaný a dosti silně zarostlý náletovými křovinami i menšími stromy (březen 2010). Hledání náhrobků je tak možné spíše jen v době vegetačního klidu. Hřbitov sice obklopuje masivní ohradní zeď, na několika místech je však již provalená a hřbitov je tak bez obtíží přístupný.   Nový liběšický hřbitov se pak nachází také kilometr od obce, ale více východním směrem než starý, při silnici vedoucí od křižovatky u Dubčan na Tuchořice. Tento hřbitov byl založen v roce 1897. Nový židovský hřbitov je na tom hůř než starý, na jeho ploše 1.800 m2 se dochovalo sotva 7 náhrobků z let 1900-1915. Na okraji hřbitova se pak nacházejí torza dvou hrobnických domků se zbytky maurských oken. V obci se nachází zbytek bývalé synagogy postavené v 18. století. V 19. století byla přestavována a sloužila snad až do počátku 20. století. Na počátku 21. století byl modlitební sál zbořen a to co zbylo slouží jako hospodářské stavení.

Náměstí Barikád leží na mírném svahu a je zaplněno zelení. Severní stranu lemuje Roháčova ulice, jižní stranu Žerotínova ulice. Název náměstí je odbozen od povstání v květnu 1945 proti německým okupantům, kdy se na řadě míst Prahy stavěly barikády.

Rousínovská synagoga byla vystavěna v roce 1597 v renesančně-barokním slohu. Později několikrát přestavěna, naposledy klasicistně do dnešní podoby v roce 1842. Klenba sálu je zdobena štukaturou. Synagoga sloužila svému účelu až do druhé světové války. Po ní si ji v roce 1949 adapatovala pro svoje účely Církev československá husitská. Synagoga stojí při ulici Skálova, kousek od hlavní páteřní ulice při odbočce na Němčany. Zaparkovat lze na malé parkovišti přímo u synagogy.

Nedaleko zámku při centru obce Blatná stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dnešní gotický kostel byl vystavěn na místě původního románského kostelíka z konce 13. století. Dnešní stavba gotického kostela byla vysvěcena roku 1515 a v této podobě se víceméně dochovala dodnes bez výraznějších přestaveb. Dvoulodní kostel je osvětlen vysokými okny se bohatou kružbou. Z původního románského kostelíka se zachovala sakristie, které je také sklenuta křížovou klenbou. Presbytář má klenbu síťovou a loď sklípkovou klenbu hvězdového vzorce podepřenou třemi štíhlými sloupy. Vyzdoben byl 13 barokními oltáři, z toho hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1744. Významné náhrobní kameny byly přesunuty z podlahy do zdí. V areálu kostela stojí kaple sv. Michaela (dnes Boží hrob) z roku 1515 a ambity se šesti arkádami vystavěné roku 1764. V popředí při kostele stojí ještě barokní zvonice vystavěná v roce 1723, pseudogoticky upravená roku 1835.