Velmi skromné pozůstatky hradu Budětice (Džbán) se nacházejí na vrchu Džbán mezi obcemi Vlkonice a Budětice. Z první z jmenovaných obcí na hrad vede turistická značka. Krátká historie hradu Budětický hrad, obývaný pouhých několik desítek let, založil Dluhomil, nebo jeho syn Bohuslav, ve 2. polovině 13. století. Páni z Budětic tak opustili své starší sídlo ležící při budětickém kostele. Naposledy se po hradě psal Bohuslav z Budětic v letech 1290–1291. Pravděpodobně ani toto sídlo Budětickým nevyhovovalo a po získání nedalekého hradu Rabí jej ponechali svému osudu. Podoba hradu Hrad se skládal z obdélného paláce, který ze severovýchodní strany bránila okrouhlá věž. Oválné nádvoří za palácem pak bylo obehnáno dřevěným ohrazením a příkopem. Další budovy v nádvoří byly s největší pravděpodobností také dřevěné, tudíž se po nich nezachovaly žádné stopy. Areál hradu, z něhož jsou kromě příkopu znatelné základy věže a paláce, je volně přístupný. Tipy na výlet V nedalekých Horažďovicích můžete navštívit zříceninu hradu Prácheň. V Horažďovicích můžete vidět také Prachatickou bránu, masné krámy nabo kostel sv. Petra a Pavla. U Velké Hydčice najdete také Rosenauerův mlýn. Ubytovat se můžete v Horažďovicích. M.K.

Kostel sv. Martina - Zbečno, okres Rakovník.

Rousínovská synagoga byla vystavěna v roce 1597 v renesančně-barokním slohu. Později několikrát přestavěna, naposledy klasicistně do dnešní podoby v roce 1842. Klenba sálu je zdobena štukaturou. Synagoga sloužila svému účelu až do druhé světové války. Po ní si ji v roce 1949 adapatovala pro svoje účely Církev československá husitská. Synagoga stojí při ulici Skálova, kousek od hlavní páteřní ulice při odbočce na Němčany. Zaparkovat lze na malé parkovišti přímo u synagogy.

Barokní zámek Zelená Hora korunující stejnojmenný vrch (533 m n.m.) je dominantou Nepomucka, v okrese Plzeň. Historie místa na Zelené hoře Místo je opředeno svatovojtěšskými legendami. Podle nich již v 10. stol. zde měl stát dřevěný kostelík, v jehož místech později vystavěli mniši z nedalekého kláštera kostel Nanebevzetí Panny Marie, jenž byl roku 1686 barokně přestavěn a dodnes tvoří součást zámeckého areálu. Brzy na to vznikl pod horou cisterciácký klášter, jehož účelem bylo vymýtit stopy pohanství v tomto kraji. Zelená hora se stala majetkem onoho kláštera, který vystavěl na ni zřejmě nějakou strážní věž. První písemná zmínka o opevněném sídle na této hoře pochází z roku 1221. Zelená hora za husitských válek Výraznou stopu nechala Zelená hora v českých dějinách během husitských válek a zejména v boji o moc, který po nich následoval. V roce 1419 začal vrch opevňovat husitský "houf" Mikuláše z Husi, Bohuslav ze Švamberka, vládce katolické Plzně, však husity vyhnal a vybudoval tu důkladné opevnění pro katolickou stranu. V průběhu husitských válek vystavěli Švamberkové na Zelené hoře hrad, který byl v jejich držení až do roku 1460. Zelenohorská jednota Není přesně známo, kdy a proč přešla Zelená Hora do držení Zdeňka ze Šternberka. Roku 1464 jím zde byl vyzdvižen kostelík sv. Vojtěcha. Dne 28. listopadu 1465 se konal na zdejším hradě v Černém sálu sjezd katolických pánů a byla ustanovena Jednota zelenohorská. Jednotlivci se zavázali, že si budou po dobu pěti let pomáhat proti králi Jiřímu z Poděbrad (který pocházel z husitsky orientovaného panského rodu), u kterého upadli v nemilost a který chtěl být spravedlivým vládcem kališníků i katolíků. Zdeněk ze Šternberka byl - jakožto předák Jednoty zelenohorské - 20. dubna 1467 potvrzen papežem Pavlem II. za vůdce katolíků proti králi. Šternberkové drželi Zelenou Horu s menšími přestávkami až do roku 1726. Za předposledního majitele z tohoto rodu, hraběte Václava Vojtěcha, byl hrad v letech 1669 - 1671 přestavěn na raně barokní zámek. V 18. století byl v majetku Martiniců, pak Colloredů, od poloviny 19. století Auersperků. V roce 1817 byl na zámku nalezen tzv. Zelenohorský rukopis, který byl literárním podvrhem a silně ovlivnil národní obrození. O jeho pravost se vedly v 19. století vášnivé spory. Podoba zámku Na obvodu zámecké budovy lze spatřit zbytky zevního opevnění a válcové věže z původního hradu. Ranně barokní zámek je třípatrový, východní křídlo má na nádvorní straně arkády, šternberský znak a letopočet 1696. V západním křídle je bývalá hradní kaple. V interiéru se dochovala nástropní malba Boj Ladislava ze Šternberka s Tatary ze 17. století. Dále se dochovaly původní podlahy, obložení a vykládané stropy některých komnat. Při hradební zdi je raně barokní sýpka, v těsném sousedství zámku gotický kostel Nanebevzetí P. Marie z 2. poloviny 15. století, roku 1688 přestavěn do dnešní podoby. Budovy sloužily v druhé polovině 20. století jako kasárna a staly se dějištěm Švandrlíkova románu Černí baroni a objevily se i v jeho filmové podobě. Tipy na výlet Nedaleko Nepomuku najdete romantický zámek Žinkovy, červený most nebo severně odtud zámek Hradiště. Ubytovat se můžete v Klatovech.