Lidická galerie se nachází uprostřed nových Lidic, cca 500 m od areálu muzea Památníku Lidice. BUDOVA Budova galerie postavená dle projektu arch. Františka Marka v roce 1957 sloužila původně jako kulturní dům. V letech 2002-2003 byla zakoupena státem a přestavěna na Lidickou galerii. Přízemí slouží jako stálá expozice vytvořená z darů umělců celého světa Lidicím tzv. Lidickou sbírku. První patro slouží pro pravidelně výstavy, od května do října je v prostorách 1. patra instalován aktuální ročník Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice. Lidické galerie je místem, kde se konají kulturní pořady, koncerty a divadelní představení. STÁLÁ EXPOZICE – LIDICKÁ SBÍRKA: Vznik Lidické sbírky, jejíž nejcennější lze vidět ve stálé expozici, podnítil v roce 1966 anglický lékař Sir Barnett Stross v rámci hnutí "Lidice shall live"- "Lidice budou žít". Vyzval výtvarné umělce z celého světa, aby dary svých děl položili základ k Lidické sbírce a posléze ke vzniku muzea výtvarného umění v Lidicích. Jeho výzva byla vyslyšena a do dnešních dnů bylo shromážděno přes 400 výtvarných děl od umělců z více než 30 zemí . Povaha sbírky je značně různorodá. Obsahuje různé umělecké předměty - obrazy - malby, oleje, kresby, grafiky, linoryty, tisky, lepty a plastiky, dřevoryty, kovoryty, fotografie, dřevořezy, objekty, instalace aj.Z  významných evropských umělců jsou v Lidické sbírce zastoupena díla Petera Blakea, Jeana Effela, Romana Opalky, Leopolda Survage, Emilia Vedovy, Renata Guttusa) , významnou kolekci tvoří díla německých umělců, která shromáždil v roce 1967 a 1996 berlínský galerista René Block. Nejhodnotnější dominantou této části sbírky je obraz Gerharda Richtera "Onkel Rudi", který je často zapůjčován v souvislosti s pořádáním nejprestižnějších světových výstav, dále pak díla Josepha Beuyse, Jorga Immendorfa, C. O. Paeffgena, Jochena Gerze, Wolfa Vostella, Rosemarie Trockel a dalších.Zvláštní místo si zasluhuje zdařilá sbírka českých výtvarných umělců, ve které jsou zastoupena např. díla Jitky a Květy Válových, Evy Kmentové, Jana Smetany, Karla Součka, Vojtěcha Tittelbacha, Václava Kimla, Pravoslava Kotíka, Františka Grosse, Františka Foltýna, Františka Mertla, Olbrama Zoubka, Františka Jiroudka, Cyrila Boudy, Karla Svolinského, Adolfa Hoffmeistera, Josefa Jíry, Karla Malicha, Kurta Gebauera a dalších). KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY V 1. patře Lidické galerie se konají krátkodobé výstavy – od konce května do konce října je zde pravidelně instalována Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice více zde – oceněné obrázky a výtvarná díla dětí často z více než 50 zemí světa.   Vstupné:Vstupné zahrnuje prohlídku galerie i muzea s promítáním filmů a s výkladem a dále prohlídku pietního území a růžového sadu. Prohlídka pietního území za doprovodu průvodce s výkladem: V českém jazyce 300,- Kč V německém jazyce 500,- Kč V anglickém jazyce 500,- Kč   Průvodce je nutno objednat předem!

Dochovaná vodní tvrz Jeseník se nachází v centru stejnojmenného města a nabízí zájemcům o historii a přírodu expozice Vlastivědného muzea Jesenicka. Tvrz je tedy přístupná v otevíracích hodinách. Historie tvrzi Vodní tvrz Jeseník byla od svého založení ve druhé polovině 13. století až do roku 1945 majetkem vratislavských biskupů (později arcibiskupů). Původní dřevěnou tvrz pak na přelomu 13. a 14. století nahradila tvrz kamenná. Na tvrzi sídlili purkrabí ve službách biskupů, později byla udělována jako léno věrným biskupským služebníkům. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1374. Významnou přestavbu tvrze zahájili kolem roku 1420 její zástavní majitelé Mušínové. V první polovině 16. století Jeseníku „vládli“ Fuggerové z Augsburku, významná podnikatelská rodina, která v okolí Jeseníku podporovala těžbu rud. Proto roku 1506 udělil vratislavský biskup Jan Thurzo Jeseníku práva svobodného horního města. V roce 1641 táhlo okolo tvrze švédské vojsko, naštěstí ji nedobývalo. I přes několik přestaveb význam tvrze jako pevnosti upadal, roku 1727 byla poškozena požárem a po něm byla přestavěna na pohodlnou rezidenci. V roce 1741 obsadil město i tvrz baron František Trenk se svým vojskem. V první polovině 19. století tvrz již sloužila jen jako správní budova panství se dvěma služebními byty. Již roce 1935 byly v tvrzi uvolněny dvě místnosti pro výstavní účely jesenického městského muzea, v roce 1946 pak muzeum dostalo tvrz do užívání celou. V 70. letech 20. století byla tvrz rekonstruována. Podoba tvrzi Původní dřevěná tvrz byla tvaru čtverhranné věže, stejně jako její kamenná následovnice o přibližně 50 let později. Vchod do věže byl ze severní strany a její obranu zajišťoval vodní příkop napájený vodou z Bělé. Mušínové kolem roku 1420 nechali kamennou věž zbourat a na jejím místě postavit novou jednopatrovou budovu (dnešní jižní křídlo), taktéž upravili vodní příkop. Vnitřní prostor osvětlovaly z vnější strany pouze střílny, z nádvorní strany malá okna. Vchod byl umístěn na jižní straně budovy, ještě v 15. století byl pak přemístěn na stranu severní. Patrně v té době byla postavena i věž a padacím mostem. Vedle tvrze se pak nacházel hospodářský dvůr, který byl zbořen počátkem 19. století. V 17. století byla přistavěna východní a západní křídla a před věž byla předsazena menší branská věž. Po požáru v roce 1727 získala tvrz svou dnešní podobu. Budovy byly zvýšeny o patro, byla proražena okna ve vnější fasádě a odbourána dvě patra vyhořelé věže. Tipy na výlet Prohlédnout si můžete Priessnitzovy lázně Jeseník a Muzeum Vincenze Priessnitze, rozhlednu Zlatý Chlum. Vydat se můžete i na Křížový vrch, Studniční vrch, Čertovy kameny, Chlapecké kameny nebo Medvědí kámen. V nedalekých Zlatých Horách a jejich okolí najdete Městské muzeum, kostel Panny Marie, rozhlednu Biskupská kupa, zříceninu hradu Edelštejn, zříceninu hradu Leuchtenštejn, zříceninu hradu Koberštejn, hornický skanzen - Zlatorudné mlýny, Údolí ztracených štol, zříceninu kaple sv. Anny nebo poutní kostel Panny Marie Pomocné. Ubytovat se můžete v Jeseníku. M.K.

Pamětní síň patřící pod Městské muzeum ve Skutči. Stálá expozice Rodný domek skladatele Václava Jana Tomáška (1774-1850). Doklady o životě a díle nejvýznamnějšího českého hudebního skladatele předsmetanovské doby, skutečského rodáka.

Rožmberk je největší rybník nejen v Jihočeském kraji a v České republice, ale v celé střední Evropě. Nachází se v okrese Jindřichův Hradec kousek od Třeboně. Rybník vybudoval v letech 1584 - 1590 na řece Lužnici asi 6 km severně od Třeboně známý rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan. Stavbu provádělo 800 lidí, kteří přemístili 750 000 m³ zeminy. K jeho zabezpečení vypracoval důmyslný projekt vodního kanálu zvaného Nová řeka, aby jím odváděl přebytečnou vodu z Lužnice do Nežárky. Impulsem pro jeho vybudování byla velká povodeň, která 20.8.1544 z jihu Čech dorazila až do Prahy. Mohutná hráz rybníka, osázená čtyřmi řadami dubů, je v základech až 55 m široká, v koruně se zužuje na 13,5 m. Vypíná se 11,5 m nad okolní terén a dosahuje délky téměř 2,4 km. Osvědčila se zejména při největších povodních v letech 1890 a 2002, kdy odolala obrovským přívalům vody z rozvodněné Lužnice. Rozloha vodní plochy je 489 ha. Objem vody činní při normálním stavu vody 6,2 mil. m³ a maximální hloubka je 6,2 m. Pod hrází se nachází od roku 1922 malá vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami o výkonu 260 kW.