Prohlídky Muzea pražského vodárenství a úpravny vody Podolí V Muzeu pražského vodárenství se seznámíte  s historií a zásobováním obyvatel Prahy vodou, prvními soukromými a veřejnými vodovody v Praze, sbírkou vodoměrů, nahlédnete do haly filtrů – tzv. Englovy katedrály. V úpravně vody Podolí projdete jednotlivé kroky procesu úpravy pitné vody. Navštívíte čerpací stanici, česle, čiřiče a vodárenskou věž, odkud je krásný výhled na Prahu. Jak si můžete prohlídku objednat Pomocí rezervačního systému, který najdete na www.prahatechnicka.cz. Osobně v sídle Hospodářské komory, Fr. Kafky 7, Praha 1, vyzvednutí vstupenek po předchozí tel. dohodě - tel. 224 818 197. Kdy do úpravny vody Čtvrtek: 13.00 hod., 15.00  a 17.00 hod.(pro jednotlivce i skupiny (max. 20 osob) Sobota: druhou sobotu v měsíci, tj. rok 2013 - 12. ledna, 9. února, 9. března, 13. dubna, 11. května, 8. června, 13. července, 10. srpna, 7. září, 12. října, 9. listopadu, 7. prosince UPOZORNĚNÍ Vstup pro děti od 6 let, každé dítě od 6 let musí mít vlastní vstupenku. Prohlídka není bezbariérová, vyžaduje určitou tělesnou zdatnost (výstup na věž – 8 pater)

Velký okolo 12 m vysoký, z části utajený skalní útvar s názvem Buchlov kámen nebo také Velký Buchlovský kámen se nachází asi 3 km severně od hradu Buchlov, vede sem turisticky značená cesta. O tomto kameni je první písemná zmínka již z roku 1555. Poskytuje lehčí horolezecký terén, je zde uváděno 6 výstupů. V době kdy nebyl okolní terén zalesněný musel působit dominantním dojemem. Stejně tak okolí vyhledávali již naši pravěcí předci, kteří zde zanechali po sobě stopy. Ke vzniku kamene se váže legenda. V nedaleké Stupavě žil mlynář o jehož dceru se ucházel čert. Mlynář mu samozřejmě nechtěl dát svoji dceru a chtěl se čerta zbavit. Dal mu proto úkol aby do prvního ranního zakokrhání přinesl balvan velký jako jeho mlýn. Než se dal čert do práce, chtěl si to pojistit a tak zardousil všechny kohouty v okolí až na jednoho, kterého ukryla mlynářka, když viděla co čert dělá. Když pak viděla s ranním rozbřeskem jak se čert s velkým balvanem blíží, vypustila kohouta, jenž zakokrhal. Čert kámen upustil a ten dopadl na zdejší místo. Jde sice o legendu, ale pravda je že kámen vypadá jako by ho zde opravdu upustil nějaký pekelník. Kousek od Velkého Buchlovského kamene se nachází menší skalní útvar, jenž dostal příznačné jméno Malý Buchlovský kámen.

Nedaleko železničního přejezdu v centru obce stojí románská stavba kostela sv. Petra a Pavla. Stavba ze žulových kvádrů byla postavena v románském slohu v 11. století. V této podobě až na drobné úpravy se v podstatě dochovala dodnes. Kostel sv. Petra a Pavla je jednolodní stavba s obdélnou lodí, polokruhovou apsidou a hranolovou věží. Věž je vysoká 22 m a loď má rozměry 11 x 7,6 m. Na severní straně můžeme vidět původní dnes již zazděný portál. V interiéru se nachází většinou zařízení barokní, jsou zde obrazy „Vzkříšení Lazara“ a „Bohatec a chudý Lazar“, dále pak obraz Madonny namalovaný Josefem Hellichem podle Rafaelova originálu v roce 1835. Hlavní oltář sem byl v roce 1746 přenesen z kostela sv. Havla, poté co tam byl instalován nový, pouze oltářní obraz byl vyměněn za obraz se svatým Petrem. V apsidě jsou k vidění nástěnné malby ze 13-14. století, v lodi o něco novější z druhé poloviny 14. století. Ve věži jsou dva zvony, větší „Petr“ z roku 1507 a menší „Pavel“ z roku 1599. Zvonu Petr se pokoušeli zmocnit zloději, dokonce za tímto účelem vylomili sloupek, který pak musel být nahrazen novým. Vyrušení zloději, ale zvon ponechali na blízkém poli.

Turisticky atraktivní místo se nachází na turistické značce vedoucí z Hlavňova k turistické chatě Hvězda. Skalní bloky, které rokli lemují jsou vysoké 60 až 100 m a soutěska je místy široká jen 2 metry. V dolní části se nachází Mariánská jeskyně s do skály vytesaným reliéfem mariánské hlavy od vratislavského sochaře O. Rachnera (vede sem značená odbočka – 50 m). V horní části pak naleznete Kovárnu, jde o jakýsi jeskynní výklenek, kterým protéká potůček. Nad kovářovou roklí se pak nelézá vyhlídka s názvem Skalní divadlo, která poskytuje výhled na skalní bloky v Kovářově rokli a okolí. Jejich postavení a tvar může někomu připomínat sedadla v divadle či sedící diváky, záleží na fantazii.