Povodeň která postihla oblast od Jaroměře po Hradec Králové v červenci roku 1897, kdy korytem protékala voda 330 m3/s tedy voda skoro stoletá, dala podnět k výstavbě přehrady. Prvořadým účelem tohoto vodního díla je snížení povodňových průtoků na Labi. Ochranný prostor nádrže 6,4 mil. m3 sníží povodňové průtoky pod přehradou na 90 m3/s. Druhým účelem je využití vodní energie – nádrž má 2 mil. m3 zásobní prostor. Vodou z nádrže se také nalepšují nízké průtoky, zajišťuje se voda pro zemědělské závlahy a usnadňuje se odchod ledů. Přehradní profil je geologicky příznivý. Dno tvoří pevný nepropustný melafýr, boky kvádrový pískovec. Stavební práce byly zahájeny v roce 1910 a zhruba dokončeny v roce 1914. Přehrada je tížná, zděná z králodvorského pískovcového lomového kamene na trasocementovou maltu, v půdorysu zakřivená poloměrem 200 m. Je od základu vysoká 45 m, dlouhá v koruně 224 m, široká v základech 37 m. Objem přehradního tělesa je 95.000 m3 a celkový objem nádrže 9,2 mil m3. Náklady na výstavbu dosáhly 4,7 milionu rakouských korun.  Hrází prochází dvě revizní štoly, do nichž ústí dva systémy drenážních trub o průměru 20 cm, odvodňujících návodní líc přehrady. V elektrárně na pravém břehu jsou dvě horizontální Francisovy turbíny. Přívodní potrubí má průměr 2.600 mm a před elektrárnou se dělí na dvě o průměru 1.700 mm. Vodní dílo provázely opravy vyvolané zejména průsaky vody. Generální oprava se prováděla ve čtyřech etapách v letech 1952-59.

Původní gotická radnice byla postavena v první polovině 14. století. Z ní se zachovala do dnešní doby radniční věž postavená o něco později v letech 1502-20. Na čtyřech mohutných pilířích byla sklenuta do lomeného oblouku předsíň radnice. Na předsíni byla vybudována arkýřová kaple s gotickými okny. Věž je zakončena osmibokou vyzděnou helmou, posázenou po stranách kraby. Kolem ní je pak ochoz kam je přístup s průvodcem. Věž je vysoká 53,7 metrů. Vlastní radnice byla později barokně přestavěna.

Hrad Litice se vypíná na výrazném vrchu obtékaném řekou Orlicí, osm km západně od Žamberka. Bohatá historie v podhůří Orlických hor Hrad byl založen v podhůří Orlických hor koncem 13. stol. za posledních Přemyslovců. Podhůří povodí Divoké i Tiché Orlice osídlil rod Drslaviců, kteří zakládali osady v jihozápadních Čechách a vybudovali také nejstarší hrady na Pardubicku - Litice a Potštejn. První písemná zmínka o Liticích je z roku 1304, kdy jej král Václav II. směnil s Půtou z Potštejna za jiné panství. V roce 1371 bylo panství majetkem pánů z Kunštátu, z něhož pocházel také český král Jiří z Poděbrad, který nechal v letech 1450 - 1468 významně rozšířit opevnění hradu. V následujících obdobích se již význam Litic snižuje. V roce 1495 koupil litické panství Vilém z Pernštejna. Vilém z Pernštejna získal zároveň i potštejnské panství a všechnu svoji péči přenesl na hrad Potštejn, který se stal i správním střediskem všech pernštejnských statků. To byl počátek chátrání litického hradu. Později se na hradě vystřídalo nemálo pánů, v roce 1562 jej získal Mikuláš z Bubna, v držení tohoto rodu zůstalo panství až do roku 1809. Mikuláš si sice litický hrad oblíbil, učinil jej svým rodovým sídlem, ale postavil si zároveň pohodlnější zámky, kde častěji pobýval. V roce 1657 se hrad uvádí již jako polorozbořený a v tomto stavu zůstal do konce 19. století, kdy započal s prvními opravami hradu Oskar Parish. V majetku rodu Parishů zůstal hrad do roku 1948. Částečné zajištění a konzervování zřícenin bylo prováděno v letech 1933–35, kdy bylo také upravováno vyhlídkové patro věže. Pravý středověk Dnes je hrad Litice dílem přestavby Jiřího z Poděbrad z roku 1468, jak nám sděluje nápis na vstupní bráně. Jeho dvoupalácová dispozice s úzkými bočními křídly, které jsou přistavěny k obvodním zdem uzavírajícím vnitřní prostor pravoúhlého nádvoří ve svém středu, opouští vzhled středověkého hradu a připomíná spíše pozdější typ renesančního zámku. Z dolního hradu je zčásti zachována vstupní brána. Na průčelí věže s branou, na níž byl kdysi zavěšen padací most, jsou osazeny plastické pískovcové reliéfy. Na pravé straně je velká pravoúhlá deska, kde jsou vytesány čtyři znaky český, moravský, lužický a kunštátský a český nápis: „Tato věž dělána za nejjasnějšího krále Jiřího, českého krále, markrabí moravského 1468“. Podoba hradu V horním hradě stojí opravený dvoupatrový jižní palác. K jeho severovýchodnímu nároží přiléhá šestipatrová věž, krytá stanovou střechou. Ze severního paláce se zachovala jen severní zeď, boční zdi a příčné zdi uvnitř paláce jsou zachovány jen zčásti. Současná expozice litického hradu nabízí především prohlídku rozsáhlého hradního areálu, dochované vnitřní prostory, ukázku archeologických nálezů z 15. – 17. stol., rytiny okolních hradů, expozice dobových pohlednic a nádherný výhled z hradní věže. Cesta do Litic nad Orlicí Vlakem    Železniční stanice "Litice nad Orlicí" se nachází na železniční trati č. 20 mezi Žamberkem a Doudlebami nad Orlicí. Od stanice je hrad vzdálen asi 1,5 km.  Autobusem   Autobus v okolí jezdí velmi zřídka, a proto je hrad touto cestou téměř nedostupný. Vyhledat však lze spojení na autobusové zastávky "Záchlumí Litice konečná" (asi 0,5 km od hradu) nebo "Záchlumí Litice Montostav" (asi 1 km od hradu). Autem    Příjezd automobilem je ze silnice č. 11 směrem od Vamberka nebo Žamberka do Rybné nad Zdobnicí, kde je odbočka do obce Záchlumí a odtud do obce Litice nad Orlicí.       Parkování je přímo pod hradem vzdálené asi 0,5 km. Tipy na výlet Zavítat můžete třeba na pozdně renesanční zámek Doudleby nad Orlicí, navštívit zříceninu hradu Potštejn nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Kastel u Vrbice. Ve Vamberku se nachází Muzeum krajky, židovský hřbitov nebo dřevěný krytý most Peklo nad Zdobnicí. Ubytování najdete v přímo v Potštejně nebo ve Vamberku.

Muzeum betlémů na Karlštejně vzniklo v roce 1995. Hlavním těžištěm se stala soukromá sbírka betlémů a lidového umění. JMůžeme tak shlédnout kolekci starých českých betlémů vyřezávaných ze dřeva, ale je možné vidět i betlémy z raritních materiálů jako např. cukr nebo chleba. Tři podlaží barokního domu jsou vybavena historickým nábytkem, obrazy, podmalbami na skle a dřevořezbami.Bonbónkem jsou mechanické betlémy z nichž většinu si mohou samy spouštět.V nejnižší části domu jsou dvě podlaží barokních sklepení, kde je instalována stálá výstava o dějinách vinařství na Karlštejně. Od poloviny listopadu se muzeem line vůně perníku, protože začíná tradiční výstava perníkových betlémů. Účastní se jí perníkářky z okolí, i daleka. Stálá expozice Sbírka starých českých betlémů v zařízených interiérech. Karlštejnský královský betlém - největší český loutkový betlém. Perníkové betlémy - Barokní sklepení s karlštejnskou Bílou paní - "Vinařství na Karlštejně".