Rozhledna na vrchu Sedlo (902 m.n.m.) byla postavena v letech 2006-2009 na místě dřívejšího keltského hradiště, asi 5,5 km jihovýchodně od Sušice. Dřevěná stavba má půdorys sedmiúhelníku s poloměrem opsané kružnice 3,9 m v nejnižším podlaží. V každém podlaží výše se poloměr zmenšuje. Dřevěná konstrukce rozhledny je opláštěna vodorovnými prkny. Točité schodiště je ukončeno vyhlídkovým ochozem ve výšce 23,75 m, kryté střechou ve tvaru broušeného diamantu. Celá rozhledna je pak vysoká 27,75 m a spotřebovala 50 m3 řeziva a 10 tun oceli. Celkové náklady dosáhly necelých 6,5 mil. korun. Z rozhledny, která je celoročně volně přístupná je kruhový výhled. Poskytuje rozhled na panorama Šumavy, hrad Kašperk, Svatobor, Sušicko aj. K rozhledně vede značená cesta, nejbližší parkování je na konci Albrechtic.

Zbytky kostela sv. Bartoloměje se nacházejí na zalesněném hřbetu asi 2 km východně od obce Běšiny, odkud sem vede i značená cesta. Zdejší kostel byl vybudován v gotickém slohu kolem roku 1370. V roce 1579 sice vyhořel, ale byl znovu obnoven. Až za vlády císaře Josefa II. byl na žádost osadníků a z rozhodnutí českobudějovického biskupa roku 1788 opuštěn a jeho zařízení bylo převezeno do zámeckého kostela v Běšinech. Pak byl již neudržován a v 19. století byl pobořen. Chrám byl postaven ze žulových kvádrů, v západním průčelí čtverhrannou věž s mohutnými opěráky v nárožích, přistavěné v 18. století. Chrámová loď měla rozměry 10,9 x 8,4 metrů a na severní straně k ní přiléhala sakristie. Polygonální presbytář byl osvětlen třemi úzkými gotickými okny. Okolo kostela se nacházel ohrazený hřbitov, sloužící pro několik osad. Hřbitov pak byl uzavřen krátce po zrušení kostela na počátku 19. století. Dnes se z kostela zachovaly jen obvodové zdi, nejvíce dochované v oblasti presbytáře (východní části kostela), kde se i dochovaly zbytky kamenných konsol, nesoucích žebra klenby.

Dolní Morava je známé horské lyžařské středisko, které se nachází mezi Jeseníky a Orlickými horami, na úpatí Králického Sněžníku (1 424 m n.m.), severně od města Králíky.Část obce již náleží do národní přírodní rezervace Králického Sněžníku, jehož dominanta neodmyslitelně vévodí zdejšímu kraji a jen kousek pod jeho vrcholem pak vyvěrá ze země pramen řeky Moravy, která svým divokým a mladým proudem lemuje jak stříbrná stuha celou obec, jíž dává nejen své kouzlo, ale i jméno. Oba její břehy v tomto místě svírají dva zalesněné horské hřbety, které vybíhají z vrcholové plošiny Králického Sněžníku.Dolní Morava má tedy všechny předpoklady k tomu, aby se stala vyhledávaným cílem všech milovníků aktivně stráveného odpočinku. Jsou tu ideální podmínky nejen pro lyžaře (nejprudší černá sjezdovka v ČR) a běžkaře, ale i vodáky (jarní Morava a Divoká Orlice), rybáře, houbaře, borůvkáře, milovníky horských túr, jízdy na koních a cyklistiky (množství značených a upravených tras).

Kostel sv. Bartoloměje se nachází uprostřed obce Kočí, asi 4 km východně od Chrudimi. Značená cesta sem nevede. Původně gotický kostel byl založen královnou Žofií, druhou manželkou Václava IV. roku 1397. Byl filiálním k hlavnímu chrudimskému kostelu. Roku 1467 zakoupen k němu dvůr s pozemky. U kostela byl v roce 1505 vysvěcen roubený hřbitov, určen pro Kočí, Topol a Vestec. Za třicetileté války byl kostel patrně z části zničen. V současné době je kostel v dobrém stavu a přístupný na požádání. Vstupní část do kostela tvoří 18 m dlouhý barokní dřevěný most na pilířích z roku 1721. Věž kostela je pětiboká, do výše zúžená, ve výšce 29 m zakončená osmibokým jehlanem. Ve veži se nacházejí dva starobylé zvony Bartoloměj (1496) a Vavřinec (1562). Vstup do lodi dlouhé 9 m a široké 7 m je gotickým portálkem. Strop lodi je plochý, dřevěný, datovaný do roku 1678. Nachází se na něm pestrý dekor z květů, tulipánů, zvonků, růží a jiřin. Triumfální oblouk je doplněn malbami ze 16 století – Kalvárie, sv. Vojtěch a sv. Gotthard. Prebytář je sklenut gotickou křížovou klenbou s původním portálkem.Hlavní novogotický oltář pochází z roku 1882 a nahradil barokní z roku 1682, jehož části jsou uloženy v Chrudimském muzeu. Boční dřevěné oltáříky jsou barokní z roku 1676 a 1681. Interiér dále doplňuje dřevěná kazatelna s postavami evangelistů (1680), obrazy ze 16. a 17. století, varhany z roku 1678.