Židovský hřbitov se nachází ve svahu východně od nádrže Rovná, jižně pak od zbytků osady Krásná Lípa. Hřbitov byl založen patrně v 18. století. Měl dřevěné ohrazení a obřadní síň. Do dnešní doby se zachovalo přibližně 150 náhrobků, nejstarší z roku 1784. Z oplocení se dochovaly jen kamenné sloupky. Obec včetně židovské čtvrti se synagogou pohltila údolní nádrž.

Elegantní technická stavba s jediným smělým obloukem spojující vltavské břehy byla postavena v letech 1958-1967. Celková délka mostu je 541 m a ve své době byl jedním z největších mostů na světě. Mostní konstrukce je ocelová. Mostní oblouk má rozpětí 330 m mezi patkami. Vrchol mostní klenby je 110 m nad původním dnem údolí. K jeho stavbě bylo spotřebováno 4.500 tun konstrukční ocele, z toho na vlastní oblouk 3.100 tun.

Trojlodní gotický kostel sv. Gotharda stojí při Vinařického ulici na jihovýchodním okraji historického centra. Původně zde byla v letech 1131-1150 vystavěna trojlodní románská bazilika. Fragmenty této stavby se střílnovým okénkem můžeme najít na severní straně kostela. Ve 14. století pak na jejím místě dnešní gotická stavba kostela sv. Gotharda. Stál v těsném sousedství městských hradeb, částečně tak byl začleněn do této fortifikace. Trojlodní kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií na jižní straně je osvětlen hrotitými okny s pozdně gotickými kružbami. Do předsíně se vstupuje nádherně profilovaným portálem s pozdně gotickou plamínkovou dekorací. Na severní venkovní straně presbytáře je zazděn náhrobek vladyků ze Šimberka. Presbytář je zaklenut dvěma poli paprskovité, hvězdovité klenby rozdělené žebrovými pruty na kosodélníky a trojúhelníky. Východní pole má na svorníku plastiku tváře Krista. V roce 1890 zde byly objeveny v polech klenby fresky z počátku 16. století. Hlavní loď je od bočních oddělena třemi páry pilířů, z toho první pár nese kruchtu. Hlavní loď se směrem k západu mírně rozšiřuje. Na několika místech můžeme vidět na konzoly ve tvaru lidských obličejů. Hlavní oltář nacházející se na rozměrném kamenném obětním stole má obraz sv. Gotharda. V hlavní lodi se u pilířů nachází dalších šest bočních oltářů (sv. Anny, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv. Barbory, sv. Máří Magdalény a sv. Floriána). Všechny oltáře pocházejí z druhé poloviny 18. století. Kromě toho se v severní lodi nachází oltář sv. Kříže a křížová cesta, v jižní lodi pak barokní oltář Panny Marie. Na kruchtě jsou varhany z pražské rodiny Jiřího Reise. Další pozorností nesmí ujít pozoruhodná cínová křtitelnice z roku 1511. Kostel je během dne vesměs přístupný veřejnosti.

Bizarní vrcholové skalisko nazývané komínky se nachází zhruba 5,5 km východně od Roštína. Zdejší místo bylo kdysi hranicí panství a poté politických okresů, z tohoto důvodu se zde v okolí nacházejí zachované hraničníky. Centrální skalisko tvořící pískovcový a slepencový útvar vysoký 8 metrů, široký 5 metrů a dlouhý až 20 m, kdysi také poskytoval výhled. V dávných dobách byly Komínky také tzv. ohňovou horou, v době hrozícího nebezpečí zde musel robotní lid držet stráž a posílat do vnitrozemí ohňová znamení v případě blížícího se nebezpečí. V roce 1996 se zde byly nalezeny pozůstatky pravěké přítomnosti člověka. Našly se zlomky nádob datovány do haštalského období lužických popelnicových polí. Na konci 19. století objevili zdejší místo turisté a zejména pak příslušníci rodu Thunů, jež byli majiteli kvasického panství. Komínky dokonce navštívil několikrát arcivévoda František Ferdinand d´Este, příbuzný Thuna. Roku 1903 zde dala správa kvasického panství zřídit na skalisku přírodní vyhlídku s tesaným schodištěm a opatřenou zábradlím. Instalace tohoto zábradlí se postarala o pozdější menší rozruch. Při zalévání děr se totiž používala rozpuštěná síra. To zapříčinilo, že se po okolí rozšířila zpráva že zdejší vrcholek je sopkou. Mnoho lidí tomu tehdy uvěřilo, dokonce se tato zpráva dostala až do amerických krajanských novin. Kolem vrcholku vede značená turistická cesta na samotnou plošinu pak značená odbočka.