Název tohoto návrší na levém břehu Vltavy je doložen písemnými prameny od 15. století. Archeologické nálezy potvrdily osídlení této lokality již v mladší době kamenné. Na vrcholu skály se tyčí půvabná zřícenina budovy, která bývá pokládána za zbytek viničního lisu. Tamnější vinice byla založena roku 1622 novoměstským měšťanem Jindřichem Žežulem, avšak vlastní lis spolu s letohrádkem dal v místě postavit po roce 1650 tehdejší majitel vinice Servác Engel z Engelflussu. Za válek o rakouské dědictví byl ve 40. letech 18. století bavorskými a zejména francouzskými vojáky letohrádek vypálen a pobořen. V roce 1784 koupila pozemky paní Lohnerová, která je připojila ke svému šáreckému hospodářskému dvorci. Až v roce 1858 byl pozůstatek budovy letohrádku při stavbě železnice z Prahy do Podmokel upraven v romantickém duchu v půvabnou dnešní dominantu na ostrohu nad řekou Vltavou.

Zřícenina kostela sv. Apoleny se nacházejí kousek od obce Málkov při silnici vedoucí z Přimdy do Nové Vsi, zhruba 4 km jižně od Přimdy. Kostel je pozůstatkem bývalé osady Apolena (Svatá Apolena), ze které bylo v roce 1945 její převážně německé obyvatelstvo vysídleno. Obec pak zanikla a do dnešní doby se z ní kromě tohoto kostela nedochovaly téměř žádné stopy. Raně barokní kostel byl postaven okolo roku 1670 na místě poutní kaple stojící poblíž léčivého pramene. Kostel byl ponechán svému osudu již na počátku 20. století tedy ještě dlouho před vysídlením obce a jeho stav tak nemá s tím nic společného. Již za druhé světové války byl v havarijním stavu. V současné době se zdá, že je snaha alespoň zachovat jeho zbytky. Kostel má z vnějšku obdélný půdorys, vnitřní prostor zaujímá pak půdorys kříže s centrálním prostorem s kupolovou klenbou. Na střední prostor navazoval po východní straně užší pravoúhlý presbytář s vydělenými nárožními čtvrcovými prostorami. Severní měla funkci sakristie, jižní pak jako komora. V patrech pak byly oratoře, šneková schodiště k nim vedoucí byla vestavěna do přilehlých pilířů. Na západní straně navazoval na ústřední prostor podobně o něco užší prostor před kůrem s postranními čtvercovými kaplovými prostorami s emporami v patře, otevírajícími se do lodi půlkruhově ukončenou arkádou. V západním konci kostela byla vstupní předsíň, nad ní v patře trojdílná kruchta, podkruchtí odděleno od lodi plnou zdí s portálem. Kdysi valbová střecha krytá šindelem, dnes již neexistuje. Zdivo je z místního lomového kamene, případně žuly ojediněle bylo použito cihel. Presbytář, loď, sakristie a oratoře byly pravděpodobně sklenuty valenou klenbou s lunetami, podkruchtí, kaple a empory klenbou křížovou. O vnitřním zařízení není nic známo. Přibližně 10 m od kostela západním směrem se nacházejí zbytky kaple Panny Marie Pomocné. Zděná stavba ze které se dodnes dochovaly jen zbytky obvodové zdi měla valbovou střechu krytou šindelem. Zdivo z kamene a žuly bylo kdysi omítnuté. Interiér tvořil obdélný prostor a malá předsíňka otevírající se do kaple obloukovou arkádou. V rozích hlavního prostoru byly trojboké pilířky s nikami s kamennými nádobami na dně, kam vyvěral léčivý pramen.

Batelovská synagoga stojí v ulici Perleťářská nedaleko centra obce. Klasicistní synagoga byla vystavěna v letech 1790-1794 na místě starší svatyně. V roce 1825 musela být po požáru upravena a sloužila až do druhé světové války. V letech 1958-1974 zde byl sbor Církve československo husitské a v 80. Letech 20. století klub zahrádkářů. V současné době je nepřístupná.

Dnes již zaniklý hrad se nacházel na Zámeckém vrchu. Do dnešní doby se zachovaly jen terénní pozůstatky. Historie hradu Hrad Kynšperk byl založen někdy na konci 12. nebo počátku 13. století. V roce 1290 se objevuje jméno Wolfharda rytíře z Königsbergu. Po roce 1408 je město s hradem zastavováno českými králi různým šlechtickým rodům (Šlikové, Metternichové, Steinbachové ad.). V roce 1599 prodal Rudolf II. Kynšperk svému komorníku Janu Poppovi a ten ho po čtyřech letech prodal v roce 1603 Kašparu Belwitzovi z Nostwitz. Ten ještě téhož roku prodal hrad kynšperským měšťanům, kteří si zde zřídili radnici. Pro účast ve stavovském povstání se Kynšperk dostal do poddanství rodu Metternichů, který jej držel až do roku 1726. V roce 1647 bylo město zpustošeno švédskými vojsky a přitom zřejmě zanikl i hrad. Hrad pak posloužil jako stavební materiál při výstavbě Panského domu. Podoba hradu Po přestavbě roku 1525 měl hrad silné dvojité hradby s cimbuřím a krytou chodbou. Za hradbami uprostřed jádra stál třípatrový palác. Kromě něho tu stál ještě nově postavený tzv. letní dům. Brána s padacím mostem se nacházel na východní straně. Ze tří stran byl objekt obehnán širokým a hlubokým příkopem, čtvrtou stranu chránil příkrý sráz. Do dnešní doby se zachoval pouze hradní příkop. Při arechologickém průzkumu byla v hloubce 260 cm nalezena keramika, datovaná na přelom 12. a 13. století. Tipy na výlet Přímo v Kynšperku nad Ohří je k vidění také původní dochovaná městská brána, kostel Panny Marie, poslední dochovaný původní hrázděný dům nebo dřevěný most. Mimo město najdete třeba klášter křížovníků v Chlumu sv. Maří nebo zámek Mostov. Ubytování najdete v Chebu.