Kostel sv. Anny stojí na vršku s výškou 515 m.n.m. nedaleko hranic jižně od města Kdyně. Tradice zdejšího poutního místa začala v roce 1703, kdy zde 25.července měl vidění kantor a varhaník František Pajer ze Všerub. Spatřil zde zářící oblaka a tímto podle něj Božím úkazem byl vyléčen z trudnomyslnosti a duševních depresí. Z vděčnosti zde nechal postavit malou kapli. Na jejím místě pak všerubský farář nechal vystavět v letech 1712-1719 kostel sv. Anny eliptického tvaru se třemi věžemi. Vnější obvod lodi byl ozdoben šesti sochami světců v nadživotní velikosti. V roce 1723 byl postaven poutnický dům, roku 1747 fara a od roku 1816 zde fungovala i škola. V roce 1865 kostel vyhořel, zůstaly jen obvodové zdi a zachráněn byl pouze obraz sv. Anny. Záhy byl obnoven, ale již bez dvou věží, ze šesti soch se dodnes dochovala také jediná - sv. Václav. Místní hostinec roku 1898 odkoupil KČT a zřídil zde útulnu. Po druhé světové válce se zde usídlili vojáci střežící nedalekou hranici. Z tohoto důvodu kolem roku 1950 zmizela ubytovna a později i fara. Zabrat dostal rovněž kostel. Obrat nastal po roce 1968, kdy byl kostel rekonstruován a další oprava proběhla v roce 1995. O zdejší poutní místo je v současnosti pečováno a konají se zde poutě na svátek sv. Anny.

Regotizovaný kostel sv. Kateřiny stojí při centrálním velvarském náměstí. Poprvé je připomínán roku 1337, později upravován kolem roku 1487, kdy byla patrně zvýšen loď kostela. Následovaly úpravy po požáru v roce 1580, barokně obnoven v letech 1692-1694 a ve 20. století regotizován do dnešní podoby.Stavba je jednolodní s protáhlým pětiboce uzavřeným presbytářem. Na severní straně stojí mohutná hranolová věž s barokní bání a lucernou. Loď je sklenutá síťovou klenbou, velmi hodnotný je pak interiér sakristie. Ta je sklenuta křížovou klenbou s hruškovitými žebry. Kromě toho tu byly v 70. letech objeveny a v letech 1992-1994 rekonstruovány nástěnné fresky. Na severní stěně je to Ukřižování Krista, západní stěně skupina šesti apoštolů se sv. Petrem a Pavlem, východní stěnu zdobí sv. Bartoloměj a sv. Ondřej, jižní pak další dva apoštolové. Barokní hlavní oltář pochází ze třetí čtvrtiny 18. století a je doplněn sochami R. Prachnera.

Vodní nádrže s přečerpávací elektrárnou Dlouhé Stráně se nachází při obci Loučná nad Desnou v okrese Šumperk.Výstavba byla započata v květnu roku 1978. Na počátku 80. let však byla stavba utlumena. V roce 1985 došlo k modernizaci a po roce 1989 bylo rozhodnuto stavbu dokončit. V roce 1996 byla stavba uvedena do provozu. Horní nádrž se nachází ve výšce 1350 m.n.m. a má celkový objem 2,72 mil m3. Dolní nádrž nacházející se na říčce Desná má pak celkový objem 3,4 mil m3. Horní nádrž s elektrárnou je spojena dvojicí přivaděčů o délce 1547 m a 1499 m. Z elektrárny pak vede opět dvojice odpadních tunelů o průměru 5,2 m a délce 354 a 390 m do dolní nádrže. V elektrárně jsou tak umístěny dvě Francisovy turbíny, každá o výkonu až 325 MW. Elektrárna má nějvětší spád v České republice, který činní 510,7 m. V elektrárně Dlouhé Stráně jsou během roku pořádány klasické exkurze, na kterou je možné si objednat vstup přes webové stránky.

Okolí Uherského Hradiště je na rozhledny velmi bohaté. Jsou tu hned tři. Ta která stojí u Hradčovic na úpatí vrchu Kamenná (304 m.n.m.) je nejmladší. Jedná se o lehkou vyhlídku na trubkovém stožáru, sloužící návštěvníkům od roku 2001. Tehdy ji zde postavila společnost Český mobil. Rozhlednu, podobně elegantně vypadající konstrukce, můžeme vidět i na Mackově hoře u Nového Strašecí či v Pětnici u Záboří na Blatensku. Celková výše věže činí 35 metrů. Ochoz je umístěn ve výšce 18 metrů a dostanete se na něj po 99 točitých schodech. Budete odměněni výhledem na Uherský Brod a hřeben Bílých Karpat. Rozhledna je volně přístupná po celý rok.