Jedna ze tří dochovaných bran se nachází v Palackého ulici. Byla vystavěna na počátku 16. století jako součást městského opevnění. V roce 1769 byly na ní instalovány hodiny. Pětipatrová brána je 36 m vysoká a kryje ji stanová čtyřboká střecha s lucernou. V interiéru se nachází expozice muzea rekordů a kuriozit, zpřístupněné 30.6.1994.

Hrad Roštejn je zachovalý goticko-renesanční hrad ležící nedaleko Telče, která je sama o sobě zajímavým výletním cílem. Historie hradu Vystavěli ho ve druhé čtvrtině 14. století páni z Hradce. Jako místo vybrali skalní ostroh uprostřed lesů u vsi Doupě. Vznikl jako jeden z řetězce pomezních hradů na hranici velkého dominia panů z Hradce, boční větve Vítkovců. Právě jeho exponovaná poloha na pomezí Čech a Moravy bylo důvodem, že se postupně vylepšovala jeho obranyschopnost. Kolem roku 1353 byl hrad obehnán gotickým opevněním s kruhovými baštami. V době válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem na konci 14. století bylo opevnění hradu rozšířeno. Svou pevnost osvědčil hrad za husitských válek, kdy byl roku 1423 obléhán husity pod vedením hejtmana Jana Hvězdy z Vícemilic. Ten sice zpustošil podhradí, ale samotný hrad zůstal nedotčen. Renesanční přestavba Renesanční přestavby prováděné za Zachariáše z Hradce po roce 1570 pozměnily funkci hradu. Ze strážního hradu se stal pohodlný lovecký zámek. Roštejn byl zvýšen o jedno patro, uvnitř hradu vznikl rytířský sál a hradní kaple. U hradu byl zřízena veliká obora. Po vymření pánů z Hradce v roce 1604 se dostávají právem dědiců na Roštejn Slavatové, po nich Lichtenštejnové a naposledy Podstatští. K výraznějším stavebním úpravám již nedošlo. Jen v 18. století byla kaple přebudována v barokním slohu. Od počátku 19. století přestal být Roštejn šlechtickým sídlem, bydlel tu jen panský myslivec, pro kterého byla postavena budova vedle hradní brány. Ostatní části hradu zpustly. V roce 1915 po úderu bleskem hrad vyhořel. Podoba hradu Po renesanční přestavbě v 16. století se dochovalo zachovalo gotické klenutí a základy věží a také dominanta Roštejna hranolová osmiboká věž, vysoká 28 m. Dochoval se také renesanční portál, kterým se do hradu vchází. V hradních interiérech jsou cenné renesanční nástěnné malby, dobový mobiliář a sbírky. V největší místnosti, tzv. maškarním sále, je umístěna obrazárna s více než čtyřmi desítkami obrazů z období od renesance po rokoko. Stěny v erbovním sále zdobí přes sedm set erbů z doby, kdy hrad náležel rodu Slavatů. Bývalá obora je botanickou přírodní rezervací. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zámek Třešť, synagoga Třešť a židovský hřbitov. Navštívit můžete také Muzeum Vysočiny, resp. jeho pobočku v Třešti. Za výlet stojí i zřícenina hradu Janštejn. V Horních Dubenkách najdete mlynářské muzeum Chadimův mlýn. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Štamberk. Ubytovat se můžete v Horní Cerekvi.

Zbytky hradní zříceniny Milštejn se nacházejí 8 km severovýchodním směrem od Nového Boru nedaleko obce Svor. Historie hradu Kdy byl hrad přesně založen se neví, přepokládá se, že byl založen ve druhé polovině 13. století Ronovci. První písemná zprává pochází z roku 1343, a prvním písemně doloženým majitelem je Jindřich Berka z Dubé. V roce 1456 byl Milštejn v pokračujících lužicko-vartenberských válkách dobyt. V roce 1532 kupuje Milštejn Zdislav Berka z Dubé, který již vlastní panství zákupské a k němu také Milštejn připojil. Jelikož se centrem stal pohodlnější zámek Zákupy, začíná význam Milštejna upadat. Koncem 16. století se již uvádí jako pustý. V roce 1634 byly zbytky hradu patrně zničeny švédským vojskem generála Bannera a jeho definitivní zkázu dovršila těžba kamene, ze kterého se vyráběly mlýnské kameny. Tomu také napovídá jméno hradu Mühlstein neboli Mlýnský kámen, o tom ale na závěr. Podoba hradu Původní rekonstrukce hradu dnes již není téměř možná. Pravděpodobně stál na dvou souběžných skalních hřebenech z nichž východnější byl později vytěžen. Přístupová cesta vedla od západu, kde bylo předhradí, chráněné jen dřevěným plotem. Hrad obepínala 2 m silná hradba s ochozem se střílnami. V hradbě pak byla brána, která ještě v 19. století byla asi 3 m vysoká a 4 m široká. V jihozápadní části jádra hradu byla hlavní válcová věž, vysoká údajně 40 m, na severní straně pak zřejmě stála druhá menší věž. Těžba mlýnského kamene Těžba křemenného pískovce pro mlýnská kola zde probíhala v okolí hradu už od středověku. Po opuštění hradu se pak zájem přesunul i na podloží vlastního hradu. Většího rozsahu dosáhla těžba v letech 1665-1689, v té době byla částečně zbourána velká hradní věž, aby padající zdivo neohrožovalo lamače. Druhá menší věž se zřítila roku 1726 a definitivní zánik velké věže přišel v roce 1793. Další nárůst těžby přišel s rozmachem průmyslu po roce 1873. V té době tu již pracovalo na 100 dělníků. Kámen se lámal ručně železnými klíny a nahrubo opracovával přímo v lomu, pak se teprve dopravoval do továrny v nedaleké Naději kde dostával konečnou úpravu. Ročně se zde vyrábělo na 600 kamenů, které putovaly například do Ruska, Německa, Skandinávie a jinam. Těžba skončila v roce 1910 kdy již došla surovina. Několik nedokončených mlýnských kamenů lze najít v okolí dodnes. Areál hradní zříceniny, ze které se do dnešní doby dochovalo jen velmi málo (hlavně zbytky ohradní zdi), je volně přístupný. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu hradu Sloup, zámek Sloup, lesní divadlo Sloup v Čechách nebo do Modlivého dolu. Nezapomeňte navštívit ani Sklářské muzeum v Novém Boru. Ubytovat se můžete také v Novém Boru.

Jedno z nelépe dochovaný středověkých městských fortifikacích v českých zemích. Opevnění bylo budováno od poloviny 13. století až do začátku 16. století. Opevnění bylo až do třicetileté války opravováno, potom ponecháno svému osudu. Po posledním požáru na začátku 19. století bylo v souvilosti s rozšiřováním města vynuceno místní bourání hradeb a také zánik tří ze čtyř městských bran. Opevnění v podstatě tvořily dva hradební pásy z lomového kamene a místy kvádrů, vzdálené od sebe přibližně 14 m, mezi nimi se nacházel parkán, po kterém se pak pohybovali obránci města. Vnitřní hradba vysoká 6-7 m měla zkosené cimbuří, střílny a dřevěný ochoz. Bylo zpevněno pravoúhlými dovnitř otevřenými baštami. Vnější hradba pocházející z období pozdní gotiky byla zpevněna 18 půlválcovými věžemi vzdálených od sebe v rozmezí 50-100 m. Tyto věže vyčnívaly před hradbu aby umožnily boční palbu. Před vnější hradbou se pak nacházel příkop a val. Do města byl umožněn vstup pomocí čtyř bran, později doplněných předbraním. Do dnešní doby se dochovalo velká část městského opevnění na různých místech po celém svém bývalém okruhu. Dochovalo se také v různém stavebním stádiu 6 bašt, 16 z 18 půlválcových věží a jedna ze čtyř městských bran (Pražská). Mezi Ptačím rynkem a ulicí Růžová bylo dochované městské opevnění parkově upraveno.