Zítkovy sady mají rozlohu cca 0,65 km2. Leží pod Emauzy a jsou ohraničeny Palackého náměstím, Rašínovým nábřežím, ulicí Dřevná a náměstím pod Emauzy. Sady mají zahradní ráz. Je zde řada upravených záhonů, které zejména v období vegetace, dávají tomuto koutu malebný vzhled. Výrazně doplňují pomník věnovaný československým legionářům a obětem I. světové války. Nachází se na přilehlém náměstí pod Emauzy.

Zmínky o osadě Kolovraty sahají až do roku 1265, do období vlády Přemysla Otakara II. Jejich součástí byla i sousední obec Lipany. Kolovraty byly připojeny k území Prahy v roce 1974. Název obce byl odvozen od jména svého zakladatele hraběte Kolovrata.

Obytný dům s obchody ve tvaru oblouku, se dvěma průjezdy a nárožní obytnou věží byl postaven v letech  1952-55, stejně jako většina staveb v této místní části Ostrava-Poruba, která měla být výstavní čtvrtí města postavená na zelené louce v 50. letech 20. století. Dům také byl zamýšlen jako vstupní brána do této čtvrti.  Autorem projektu je architekt Evžen Šteflíček. Nad hlavním průjezdem je reliéf znázorňující odchod do práce a odpolední návrat. Až při pohledu z výšky vynikne půdorys stavby, který je ve tvaru srpu, kladivo pak představuje ulice před ní.

Kostelík sv. Máří Magdalény byl vybudován v letech 1692-1693 stavitelem Kryštofem Dientzenhoferem na náklady Serváce Ignáce Engela z Engelsflussu. Vzorem byla kaple ve francouzském Aix-en-Provence. Je zajímavé, že kostel byl založen na hraně svahu s velmi rizikovou geologií a navíc na již tehdy známém ložisku železné rudy. Zvláštnostní stavby byl především její interiér, napodobující krápníkovou jeskyni. Na oltáři byla umístěna socha klečící sv. Máří Magdalény a ve výklencích sochy svatých poustevníků sv. Pavla, sv. Antonína, sv. Ivana a sv. Prokopa jejichž autorem byl známý řezbář Jiří Bendl. Pak se tu ještě necházel oltářík s obrazem sv. Františka Serafínského, obrazem sv. Františka a kazatelna. Podlaha kostelíka byla vydlážděna oblými kameny z nedaleké Berounky. Na jižní straně se nacházela sakristie a pod ní ve skále vylámaná krypta. Zakladatel nechal pro kostlík zhotovit i mešní náčiní: skvostnou monstranci osázenou drahokamy, kalich, zlacenou paténu, pacifikál, ciburium, 6 svícnů a kadidelnici. Vzhledem k bezpečnosti bylo toto náčiní uloženo na mníšeckém zámku a pouze v den svátku sv. Magdalény byl nešen ve slavném průvodu sem na Skalku. Bohužel souprava se do dnešních dnů nedochovala. Tradice pouti skončila v roce 1953 v důsledku společenského klimatu. S postupem těžby železné rudy se začaly ve zdech kostelíka objevovat trhliny. Ačkoliv byl arál po druhé světové válce opraven po deseti letech od dokončení opravy byl již opět zdevastován a opuštěný. Zchátralý kostelík, zarostlý bolševníkem se stal kulisou pro natáčení dílu Rubínové kříže seriálu 30 případů majora Zemana. Po ukončení těžby v roce 1967 svitla naděje na záchranu kostelíka. Záchranné práce začaly počátkem 80. let 20. století. Došlo ke zpevnění základů betonovými injektážemi, vyzdění trhlin a později dozdění nového věnce. V roce 1993 byla dokončena obnova fasády. S náročnou opravou původního interiéru se zatím nepočítá. V současné době se zde konají koncerty a výstavy.