Malebná zřícenina gotické tvrze stojící u rybníka se nachází na jihovýchodním cípu dnes již téměř pusté vsi Tichá v okrese Český Krumlov. Areál tvrze je volně přístupný. Historie tvrzi Tvrz Tichá byla vystavěna v průběhu první poloviny 14. století a je pravděpodobné, že nikdy nebyla sídlem samostatného zboží, nýbrž byla součástí panství Velešín a později panství Nové Hrady. První písemnou zmínku o tvrzi máme již z roku 1360, kdy jejími vlastníky byli bratři Beneš a Jan z Velešína. Dalšími majiteli tvrze a vsi byli od roku 1367 až do počátku 17. století Rožmberkové. Tvrz měli na starosti jejich purkrabí, z nichž jmény známe Ojíře (1412), Jana z Petrovic (1433–1454), Čápa (70.–80. léta 15. století) a Jana Hřebenáře z Hřebene (80. léta 15. století). Tvrz hrála velmi důležitou úlohu v pohraničních bojích, a proto ji majitelé udržovali v dobrém stavu. Poslední písemná zmínka o existenci tvrze jako obranné stavby pochází z roku 1541. Poté ji majitelé využívali jako hospodářskou budovu a po několika požárech byla koncem 18. století přestavěna na pivovar. Tvrz dnes Dodnes se z gotických součástí tvrze dochovala pouze mohutná čtvercová věž, do níž vedl původní vstup v prvním patře. Opevnění tvořil vodní příkop, který byl napájen vodou z nedalekého rybníka. Tipy na výlet Nedaleko odsud můžete navštívit poutní kostel Panny Marie Sněžné - Svatý Kámen nebo farní kostel svatého Jiljí v Dolním Dvořišti. Zajímavá je i zřícenina hradu Louzek u Bujanova. V téže obci najdete také Muzeum koněspřežné dráhy. Ubytování najdete na Dolním Dvořišti. M.K.

V centru obce Údlice se nachází kostel Povýšení sv. Kříže, vystavěný původně jako románský. Pozdně goticky upraven v roce 1579.

Téměř zaniklý hrad stával poněkud nezvykle v polovině svahu vrchu Biskupská kupa nedaleko Zlatých Hor, z nichž k němu vede poněkud oklikou turistické značení (cca 3,5 km). Z volně přístupného hradu pak turista může pokračovat na vrchol kopce tvořící hranici mezi ČR a Polskem, kde nalezne stejnojmennou rozhlednu. Historie hradu Celé období existence hradu je v písemných pramenech pomíjeno, tudíž veškeré informace z jeho historie jsou hypotézy, které mohou být korigovány pouze archeologickými nálezy. Předpokládá se, že hrad byl založen koncem 13. století opavským vévodou Mikulášem (levoboček Přemysla Otakara II.) jako náhrada za ztracený Edelštejn. Edelštejn měl chránit královy zájmy v oblasti, kde se hojně dolovalo zlato, v roce 1281 jej však získal vratislavský biskup. Leuchtenštejn bylo proto nutno postavit nedaleko Edelštejna, aby eliminoval jeho vliv, a proto bylo využito pro stavbu hradu ne zcela příznivé místo v polovině kopce. Předpokládá se, že Leuchtenštejn, který měl za úkol strážit okolní zlaté doly, později patřil i vratislavským biskupům a snad i opavskému a ratibořskému vévodovi Mikulášovi, který na dlouhých 22 let pozbyl nedalekého Edelštejna. Mikuláš v tomto období pravděpodobně sídlil na Leuchtenštejně, ale jakmile mu byl roku 1361 výstavnější a komfortnější Edelštejn vrácen, Leuchtenštejn začal pustnout. Předpokládá se, že ještě nějaký čas se na něm zdržovala malá posádka a jeho konec přišel v první polovině 15. století, snad po dobytí husity, kteří tudy roku 1428 táhli do Slezska. Archeologické nálezy vyhraňují období existence hradu od 1. poloviny 14. do počátku 15. století. V písemných pramenech je hrad zmiňován pouze jednou a to už jako zřícenina v urbáři statku Zlaté Hory z roku 1687. Dispozice hradu Nevelký hrad postavený na terase vprostřed svahu kopce Biskupská kupa se sestával z hradby, bergfritu, brány a paláce, který se přimykal k západní straně hradby. Dále se předpokládají dvě provozní budovy v blízkosti brány. Dnes zde návštěvník nalezne val a příkop, základy bergfritu a drobné střepy zdiva budov a hradby. V příkopu lze najít větší bloky zdiva ze zbořené věže. Tipy na výlet Ve Zlatých Horách a jejich okolí najdete Městské muzeum, kostel Panny Marie, hornický skanzen - Zlatorudné mlýny, Údolí ztracených štol, zříceninu hradu Koberštejn, zříceninu kaple sv. Anny nebo poutní kostel Panny Marie Pomocné. Po okolí vám poskytne rozhled rozhledna Biskupská kupa. Ubytovat se můžete přímo ve Zlatých Horách. M.K.

Město Štramberk patří k nekrásnějším místům v severním podhůří Beskyd. Ne nadarmo se mu říká „moravský betlém“. Každoročně přiláká tisíce návštěvníků neopakovatelná atmosféra historie, zachovalá lidová architektura a zejména dominanta města, 35 metrů vysoká věž, zvaná Trúba, která slouží od počátku 20. století jako rozhledna. S návrhem na její výstavbu přišel Adolf Hrstka, předseda místního odboru Klubu Českých Turistů. Do té doby se nad městem zvedaly pouze ruiny štramberského hradu ze 13. století, mezi nimiž vynikalo právě torzo bývalé strážní věže. Adolf Hrstka zpopularizoval návrh její přestavby na rozhlednu. Projekt se setkal s velkým ohlasem, po Čechách i na Moravě se organizovaly dobrovolné finanční sbírky. Opravená věž, za jejíž stavbou stál architekt Kamil Hilbert, byla slavnostně otevřena 1. června 1903. Byla štíhlá, zakončená charakteristickou dřevěnou vyhlídkovou nástavbou. Rozhledna a Štramberk se tím staly jedním z nejoblíbenějších turistických cílů v širokém okolí. V roce 1925 byla v těsném sousedství vyhlídky přistavěna turistická chata pojmenovaná po Adolfu Hrstkovi. Když vystoupáte 159 schodů, bude odměněn si výhledem na Oderské vrchy, Jeseníky s pradědem, Radhošt a Hostýn. Pokud jsou daleké výhledy Vaší oblíbenou kratochvílí tak při návštěvě trúby neopomeňte vystoupat i na rozhlednu na nedaleké Bílé Hoře.