Stanice metra Roztyly je situována mezi Michelským lesem a dálnicí Praha – Brno na kraji sídliště Roztyly. Zprovozněna byla na II. úseku trasy C v roce 1980. Její původní název byl Primátora Vacka, v roce 1990 byla přejmenována na Roztyly. Hloubka nástupiště je 6 m pod povrchem. Stanice je hloubená, mělce založená v otevřené svahové jámě. Konstrukce tvoří železobetonový monolit nad nástupištěm zastropený předpjatými prefabrikovanými nosníky. Obklad stanice tvoří keramické glazované tvarovky, plasticky formované. Ze stanice vede jeden výstup pevným schodištěm do povrchového proskleného vestibulu. Ten je situován v blízkosti zastávek MHD a autobusového terminálu Roztyly. Počet provozně-služebních místností: 80 Obestavěný prostor: 56.080 m3. Stavební náklady: 166 mil. korun.

Pozůstatky hradu Pajrek (původně německy Bayereck, doslovně přeloženo Bavorský kout) se nacházejí 1,5 jižně od města Nýrsko, z nějž k němu vede zelená turistická značka. Historie hradu Pohraniční hrad založili v polovině 14. století páni z Janovic, jako prvního z nich prameny roku 1356 připomínají Něpra z Pajrku. V těchto končinách často docházelo ke střetům Janovských s jejich bavorskými sousedy a ani hrad Pajrek jich nebyl ušetřen. Roku 1467 pod ním byla svedena bitva mezi bavorským katolickým vojskem a vojskem Jiřího z Poděbrad, které spolu s dalšími šlechtici přivedl k vítezství majitel hradu Racek z Janovic. Bavorům se porážka tuze nezamlouvala a proto roku 1472 vytáhli k hradu Pajrek, jedné z opor české strany, dobyli jej a vypálili. Hrad byl poté několik desetiletí pustý, než jej okolo roku 1512 obnovil Jindřich Kostomlatský z Vřesovic a učinil z něj loupežnické hnízdo. Podruhé byl život hradu ukončen roku 1520, kdy byl Kostomlatský jat a za své skutky odsouzen ke ztrátě hrdla. Roku 1556 se již Pajrek, od roku 1520 neudržovaný, uvádí jako pustý. Dispozice hradu Hrad Pajrek náleží mezi typické představitele hradů donjonového typu. Hlavní obytnou i obrannou částí hradu bývala čtverhranná věž (donjon), jedna z největších v Čechách, která se až do dnešních dnů dochovala do výše tří pater. Do věže se vstupovalo portálkem v úrovni prvního poschodí. Dále hrad tvořila hradba, vymezující u donjonu malé nádvoří, z níž se dochovalo několik střepů, a malá čtverhranná stavba v severovýchodním nároží nádvoří. Z vnějšího opevnění se nic nedochovalo, jen náznaky příkopu. Hrad je volně přístupný. Tipy na výlet Navštívit můžete poutní místo Dobrá Voda nedaleko Pocinovic nebo kapli sv. Bernarda na Medvědím vrchu. U nedalekých Klatov můžete vystoupit na rozhlednu Klatovská hůrka nebo navštívit hrad Klenová. V Klatovech stojí za prohlédnutí Černá věž a Bílá věž, barokní lékárna U bílého jednorožce, městské opevnění nebo dominikánský klášter s kostelem sv. Vavřince. Podívat se můžete také do katakomb města. Zajímavý je také hrad Velhartice, kde sídlil známý Bušek z Velhartic. Ubytování najdete v Nýrsku nebo v Klatovech. M.K.

Sloup se sousoším Panny Marie Einsiedelnské je umístěn na čtyřhranném soklu a spolu s blízkou sochou sv. Václava dotváří ráz hradní rampy. Pieta na vrcholu sloupu je dílem neznámého mistra z roku 1672. Původně byla tato plastika umístěna u kostela Panny Marie Einsiedelnské, který stával na místě dnešního sloupu až do konce 18. století.

Vyhledávané turistické místo se nachází přibližně 5 km jihozápadně od Broumova. Je důležitou křižovatkou turistických cest v Broumovských stěnách, odedávna se nazývala „Polická hora“. Roku 1670 zde nechal opat Tomáš Sartorius postavit na skále dřevěný kříž s pozlacenou hvězdou. Tato plechová hvězda pocházela z tzv. „červené věže“ broumovského kláštera. Jméno „Polická hora“ vystřídal název Hvězda, který se používá dodnes. V roce 1855 zde byl postavena hostinec ve švýcarském stylu. Za druhé světové války, po odtržení Sudet byla chata nepřístupná a to až do 2.6.1945 kdy byla znovu otevřena. V červenci 1958 bylo na popud turistů z TJ Spartak Police nad Metují započato se rekonstrukcí polní cesty vedoucí z Hlavňova na Hvězdu a tak 5.7.1959 mohla být slavnostně otevřena nová asfaltová silnice. Turistická chata má svůj zdroj pitné vody zajištěn 102 metrů hlubokým geologickým vrtem, provedeným v roce 1962. Sem na Hvězdu se rád vracel spisovatel Alois Jirásek, který zde vzpomínal na svá studentská léta v broumovském klášterním gymnáziu a tudy chodíval domů do svého rodného Hronova. Kousek vedle turistické chaty stojí kaple Panny Marie Sněžné. Roku 1733 ji zde nechal opat Otmar Zinke na místě původně dřevěného kříže postavit podle návrhu stavitele K.I.Dientzenhofera. Stavba z tesaného pískovce dominující celému kraji má půdorys pěticípé hvězdy. Vedle ní pak byl ještě domeček pro poustevníka, který se o kapli staral. Na svátek Panny Marie se zde konaly slavné bohoslužby. V roce 1787 za císaře Josefa II. byla kaple zrušena a prodána polickému barvíři Josefu Theerovi k rozebrání na stavební kámen. Nový majitel strhl stěchu, odvezl oltáře a lavice. Kaple pak dál chátrala až  zůstaly jen základy a kamenný můstek. V té době ještě student Jan Rotter slíbil, že pokud se stane broumovským opatem, kapli nechá obnovit. To však ještě trvalo desítky let a torzo kaple tak bylo přístřeškem pro cestující přes Broumovské stěny. Až v roce 1854 splnil Jan Rotter svůj dávný slib a 5.8.1855 mohla být na svátek Panny Marie Sněžné kaple znovu vysvěcena teď již opatem Janem Nepomukem Rotterem. Mobiliář nové kaple dílem polického truhláře a kostelníka Kajetána Pejskara.