Kostel sv. Petra a Pavla ve Svojšíně se svou románskou věží je jednou z nejstarších staveb tohoto druhu v západních Čechách. Stavba je datována do poloviny 12. století. Zajímavá je především samotná věž, jejíž první patro je v podstatě panskou tribunou uzavřenou ve věži. Portál v jižní zdi této věže umožňoval spojení s obytnou budovou feudálního dvorce (tvrze), která stála v blízkosti kostela. Síla zdi v přízemí věže dosahuje 138 cm. Loď kostela bývala oproti té dnešní užší, stavěná v šíři věže a nižší. Společně s věží je pozůstatkem z tehdejší doby původní zdivo severní strany lodi. Zajímavé jsou nálezy kvádrů s malovanými symboly, a to zejména kvádr s kolovým křížem o průměru 28 cm. Dále se zde nachází kvádr opatřený reliéfem, symbolizující Alfu a Omegu, počátek a konec života spolu s motivem Slunce a Měsíce. Reliéf vznikl bezpochyby v době stavby věže kostela. Vlastníci tribunového kostela, páni ze Svojšína se v české historii poprvé připomínají v roce 1175. Kostel byl již ve 14. století farním kostelem. Vedle něj stávala ještě kaple sv. Michala. Románský kostel byl v 17. století barokně přestavěn. Roku 1713 vypukl v kostele požár, který zničil většinu zařízení a mnoho cenných listin. V letech 1740-66 byla postavena vedle kostela nová fara. Hřbitov nacházející se u kostela byl zrušen a zřízen nový za vsí. V polovině 18. století vznikla chodba z oratoře vedoucí do zámku. V roce 1912 byl interiér kostela renovován.

Schwarzenberská hrobka u zámku Orlík, okres Písek.

Památník významného českého knižního ilustrátora Adolfa Kašpara v Lošticích je umístěn v domě, ve kterém od roku 1911 do roku 1932 trávil letní čas se svou rodinou. Byl tak okouzlen krásou zdejšího kraje při návštěvě v roce 1910, že zde koupil pozemek a nechal si zde podle vlastního návrhu vystavět dům, který vybavil podle svých představ o účelnosti a pohodlí. Sám si v něm navrhl a zařídil ateliér s vyhlídkou do kraje. V šedesátých letech 20. století rozhodl tehdejší Vlastivědný ústav v Šumperku zřídit v Kašparově domě umělcův památník. Ve výsledku to znamenalo, že se domu vrátila atmosféra doby, v níž Kašpar žil a tvořil. Zvláště zařízení výtvarníkova ateliéru přibližuje chvíle jeho tvorby. Vedle původního zařízení si lze prohlédnout i ukázku mistrových děl. Stálá expozice Život a dílo ilustrátora A. Kašpara - originální ukázky tvorby, fotografie, dokumenty, ateliér, část původního zařízení domu. Kapitoly z dějiny města Loštic od pravěku do současnosti. Památník patří pod Vlastivědné muzeum v Šumperku.

Pod hradem Kotnov v údolí řeky Lužnice najdeme zajímavou přírodní památku Granátová skála. Jde o klínovitý, dole rozšířený skalní výchoz o výšce asi 20 m a šířce přibližně 10 m. Původně však byl větší a jeho dnešní stav je pouze torzem. Zřejmě skalní výchoz kdysi zasahoval až k řece. Skála je tvořena světlou hmotou (neosomem) s velkým množstvím granátů a tmavší základní hmotou (paleosomem). Takové horniny vznikly vysokoteplotními a vysokotlakými přeměnami, označujícími se jako migmatity. Granáty nacházející se ve skále jsou výjmečně o velikosti vlašského ořechu, většinou jsou však menší. Jsou běžného typu tzv. almandinu (železnatohlinitý křemičitan). Má nafialovělou až hnědočervenou barvu. Nejsou tedy toho vzáceného typu českého granátu (pyropu) jako ten co se nachází v Českém Středohoří. Dalšími částmi skály jsou jemnozrnná žula, aplit a pegmatit. Podle odborníků vznikla při meteoritickém dopadu před dvěma miliardami let. Kamene ze skály bylo v minulosti použito při dlážední staré části města a také jako zdivo některých domů.