Stanice byla uvedena do provozu v roce 1985. Byla vybudována z povrchu. Její hloubka je 11,1 m. Stanice má dva podzemní vestibuly. Navazuje na tramvajovou dopravu směrem na Barrandov a do centra, autobusovou dopravu a železniční dopravu. stanice byla až do roku 1988 konečnou trasy B v její západní části. Stavbu projektoval J. David.Název stanice je odvozen od její polohy. Je propojena se Smíchovským nádražím.Stanice mestra je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice je umístěna podélně pod ulicí Nádražní před stejnojmenným nádražím v pátém městském obvodu.Zprovozně byla na I. úseku trasy B v roce 1985.Hloubka nástupiště je jen 10 m pod povrchem.Stanice je hloubená, založená ve stavební jámě zajištěné kotvenými podzemními a pilotovými stěnami. Až do roku 1988 byla koncová a proto se za stanicí nacházejí obratové koleje. Konstrukce stanice je dvoupodlažní, monolitická, železobetonová, zčásti zastropená předpjatými prefabrikovanými nosníky. Obklad stanice tvoří panely ze struktorovaného betonu a světle glazované keramické tvarovky.Z nástupiště vedou tři schodišťové výstupy. Všechny vedou do podpovrchového vestibulu, který zároveň vytváří nad nástupištěm částečně jakousi lodžii. Odtud pak vedou výstupy k autobusovému terminálu MHD, do haly nádraží a k tramvajovým zastávkám v ulic Nádražní.Počet provozně-služebních místností: 177Obestavěný prostor: 142.468 m3Stavební náklady: 478 mil. korun.

Hněvín, či také Zámecká hora, u Mostu je 399 m vysoký vrcholek s bohatou a zajímavou historií. Původní hradiště nahradil ve 13. století mohutný gotický hrad, kolem kterého začalo vznikat královské město Most. Hrad si prožil největší chvíle slávy za Rudolfa II., kdy v jeho zdech pobývali alchymisté, včetně Eduarda Kellyho. Osud hradu se naplnil v 17. století. Tehdy Mostečané požádali císaře Ferdinanda III. o svolení hrad zbořit. Důvod, který je k tomuto činu vedl, byla skutečnost, že strategická poloha Hněvína přitahovala nepřátelská vojska, která zároveň plenila i město.   Ruch, na který byl Hněvín po staletí zvyklý, se začal vracet o dvě stě let později. V roce 1879 byla na vrcholu hory postavena restaurace a v roce 1889 vyhlídková věž.  Jednalo se o 25 metrů vysokou dřevěnou napodobeninu Eiffelovy pařížské věže. Rozhledna měla jepičí život. Za tři měsíce od jejího dokončení byla stržena silným větrem. V roce 1896 mostečtí obyvatelé založili Spolek přátel Zámecké hory, jehož členové se rozhodli odstranit z vrcholu ruiny a postavit zde vyhlídku. Ta měla být postavena v historicky věrném stylu hradu a její součástí měla být i restaurace.  Stavba se protáhla na několik let a etap. První byla roku 1900 dokončena cihlová rozhledna.  Dvacet metrů vysoká věž kralovala vrchu Hněvína osamoceně do roku 1906. Tehdy byl po shromáždění potřebných financí dokončen hlavní záměr – honosná hradní restaurace. Byl 29. červenec roku 1906. O 5 let později bylo sejmuto zastřešení vyhlídkové věže a nahrazeno osmihranným dřevěným vyhlídkovým prostorem. Rozhledna byla tak zvýšena na současných 34 metrů a také se stylově přiblížila restauraci. Poté, co rozhledna sloužila během 2. sv. války k vojenským účelům, začala chátrat. Až v roce 1969 bylo přikročeno k důsledné rekonstrukci. Další rozsáhlé opravy byly provedeny v roce 2001. Hněvín je tak reprezentativním a dominantním místem města Most. Rozhledna je otevřena spolu s restaurací denně od 11 do 24 hodin. Když vystoupáte, jejích 118 schodů, naskytne se Vám nádherný výhled jednak na Krušné hory a také na bizarní krajinu Českého Středohoří.

Most přes Šachetský potok při ulici K přívozu je určen především pro pěší. Leží několik metrů před ústím Šachtekého potoka do Berounky.

Hrad Bítov je jedním z našich největších a nejstarších hradů. Byl vybudován na skále obtékané řekou Želetavkou, nedaleko jejího soutoku s Dyjí. Dnes se tyčí na Vranovskou přehradou. Vznikl na místě slovanského hradiště z doby Velkomoravské říše. V nejranějším období přemyslovského státu byl významným článkem obranné soustavy hradů v Podyjí na jižní hranici. Správní sídlo První zmínky pocházejí z let 1061 až 1067. Za Přemysla Otakara I. se stal centrem kraje. Roku 1230, ještě jako dřevěný byl dobyt Rakušany, ale pro svůj strategický význam byl znovu vystavěn, již v kamenné gotické podobě. Bítov býval správním centrem jednoho ze šesti moravských krajů. Po vymření Přemyslovců se dostal roku 1307 do rukou rodu Lechtenburků. Za nich prošel Bítov velkými stavebními úpravami. Vznikla kaple Nanebevzetí Panny Marie, základy dnešního paláce, obě vstupní věže se štítovou zdí a jižní křídlo. Po vymření Lichtenburků v roce 1572 přecházel Bítov do vlastnictví dalších rodů. Mezi lety 1811 – 1863 byl pustnoucí hrad za hrabat Daunů upraven do dnešní novogotické podoby. Posledním předválečným majitelem byl průmyslník Haas z Haasenfelsu, spolumajitel porcelánky ve Slavkově u Karlových Varů. Jeho syn Jiří změnil hrad Bítov v největší soukromou zoologickou zahradu Evropy. Do dnešního dne se dochovala sbírka 20 vycpaných psů. Stavební vývoj Bítov má velice bohatou stavební historii a architektonický vývoj. Na místě románského hradu vznikl gotický hrad protáhlého půdorysu. Z této rané doby se zachovaly dvě břitové věže. Později se budovy vnitřního hradu spojily do dvoupatrového hradního paláce. Dominantou hradu se stala nová, průchozí hranolová věž. Dnešní podobu získal hrad během novogotické přestavby v 19. století. I většina interiérů je upravena novogoticky. Na Bítově se nachází cenné přírodovědné sbírky pocházející ze sběratelské činnosti posledního majitele hradu. Okolní les byl přeměněn v přírodní park s řadou novogotických staveb. Tipy na výlet V současnosti žjie hrad Bítov velmi čilým kulturním životem. Návštěvu hradu na Bítově je ideální spojit s prohlídkou Vranovského zámku, či zříceniny hradu Cornštejna. Vydat se můžete také na zříceninu hradu Frejštejn, renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete ve Vranově nad Dyjí.