Aktuální stav Historická budova Národního muzea 7. 7. 2011 uzavřela své brány. Národní muzeum čeká rekonstrukce.   Václavskému náměstí dominuje hlavní budova Národního muzea. Byla postavena v letech 1885-90 podle plánů arch. Josefa Schulze a je typickou ukázkou české novorenesance, inspirované vzory francouzského klasicismu. Motivy pro postavení budovy byly jasné.  Bylo nutné zajistit pro neustále se rozšiřující sbírky společnosti Musea království Českého nové expoziční prostory.  Stavba budovy bez vybavení přišla na 2.000.000 zlatých. Působí opravdu monumentálně a není ani divu vždyť délka v průčelí je 104 m, šířka budovy 74 m a výška od vodní hladiny fontány až po vrchol kopule je 69 m. V době dokončení bylo k dispozici 39 výstavních sálů a počet místností byl 235. Virtuální prohlídka hlavní budovy k nahlédnutí zde   Stavba a výzdoba Kromě své monumentálnosti je budova pozoruhodná také našimi i cizími přírodními kameny, které byly použity k její stavbě i k její výzdobě. V jejím plášti je z přírodního kamene především sokl, hlavní architektonické články a sochařská výzdoba. Sokl je z jemnozrnného křemenného hořického pískovce, z kterého jsou i hlavní architektonické články, římsy a 26 korintských sloupů, parapety, konzoly oken a některé další detaily. Z hořického pískovce je veškerá bohatá sochařská výzdoba a třístupňová půlkruhová fontána na rampě muzea. Uprostřed fontány sedí Čechie, po jejím boku jsou pololežící alegorie Labe a Vltavy a po stranách sedí sochy představující Moravu a Slezsko. Autorem soch je Antonín Wagner. Hlavní kamennou ozdobou vestibulu Národního muzea je 20 hladkých toskánských sloupů, vysoustruhovaných z tmavočervené švédské túly. Impozantní schodiště, vytvořené architektem Schluzem po vzoru velkých světových muzejních budov, nad arkádami zdobené 16 obrazy českých hradů od Julia Mařáka, je nejpozoruhodnějším mramorovým schodištěm v Praze. Kámen pro něj byl převážně dovezen z Carrary. Také balustráda okružní chodby je z mramoru. Samotná chodba je vydlážděna z drobných kostiček různě zbarvených mramorů a serpentinitů. Na severozápadní straně se vchází do panteonu, hlavní, slavnostní prostory muzea. Tam nás zaujme především mramorová dlažba o ploše 420 m2. Architekt pro tuto benátskou mozaiku vybral šest barevně odlišných mramorů: šedobílý carrarský, žlutý český, červenofialově žilkovaný francouzský z pohoří Jura, červený veronský, šedočerný bílé skvrnitý belgický a světle šedozelený z Pyrenejí. Hlavní prostor panteonu ohraničuje osm vysokých sloupů z královédvorského pískovce. Jejich dříky jsou potaženy mramorem umělým, patky jsou z mramoru carrarského. Před muzeem se ze zvlněné dlažby vynořuje bronzový kříž, připomínající protestní  sebevraždu Jana Palacha i jeho následovníka Jana Zajíce. Symbolizuje lidskou postavu jako pochodeň a zároveň naznačuje směr, kterým se Jan Palach při svém hrdinském činu rozběhl. Budova muzea došla k úhoně při okupaci v roce 1968. Tehdy sovětské tanky vystřílely do jeho fasády několik střel, prý protože bylo z muzea na ně stříleno. I přes velké restaurátorské práce jsou místa po střelách dodnes patrná. Další problém mělo muzeum při výstavbě trasy metra C a A. Jednomu z nárožních pilířů musela dokonce pomoct hydraulika. Samotnou a nepříliš veselou kapitolou je severojižní magistrála, která obklopila budovu a vytrhla ji tak z Václavského náměstí.   Budoucnost Národní muzeum má slavnou minulost a věřme v ještě slavnější budoucnost. Ta by měla být spojena s celkovou proměnou Václavského náměstí a celkovou rekonstrukcí hlavní budovy. Svedením severojižní magistrály do tunelu se propojí Václavské náměstí s muzeem a pěším bulvárem s Vinohradskou třídou. Budovu Národního muzea a někdejšího Federálního shromáždění pak propojí podzemní tunel, a vytvoří tak jeden návštěvnický a technologický celek. Nabídne tisíce metrů čtverečních moderních expozičních i výstavních prostor, řadu přednáškových a promítacích sálů, zázemí pro školy a práci s dětmi, muzejní obchody, restaurace a kavárny. V roce 2018 bude Národní muzeum slavit 200 let od založení. Snad již v novém hávu a v kulturnějším prostředí, které se jistě tato vážená instituce zaslouží.   Stálé expozice v Hlavní budově Pravěké dějiny Čech, Moravy a Slovenska - Originální archeologické nálezy a historické doklady Mineralogicko-petrologická expozice - Minerály, horniny, drahé kameny, meteority, tektity Sbírky Paleontologické - vývoj života na Zemi - zkamenělé rostliny a živočichové Sbírky Zoologické - Bezobratlí, nižší obratlovci, ptáci, savci. Antropologie - Lidské kosti vypovídají... Sbírky Osteologické – kostry savců  

  Otevírací doba: Po 10.00 – 18.00 hÚt  zavřenoSt -Pá 11.00 – 19.00 hSo - Ne 10.00 – 18.00 h Vstupné: Dospělí 180,- KčStudenti, děti od 12 let, senioři 90,- KčRodinné vstupné (2 dospělí a děti) 300,- KčŠkolní vstupné 60,- Kč(skupina studentů nad 15 osob v doprovodu učitele)Studenti výtvarných uměleckých škol, architektury a designu 40,- Kč(na základě předložení platného studijního průkazu) Vstup ZDARMA: Děti do 12letHendikepovaní s doprovodemDržitelé ZTP průkazůNovinářiDržitelé průkazu CIMAM, ICOM, AICAČlenové centra DOX   Centrum současného umění DOX v Praze je nezávislou mezioborovou platformou pro současné české a mezinárodní umění, architekturu a design. Výstavy předních světových umělců jsou prezentovány v unikátním multifunkčním prostoru o rozloze 6000m2, který se řadí mezi nejzajímavější světové architektonické projekty posledních deseti let. Pestré spektrum akcí zahrnuje komentované prohlídky, přednášky, panelové diskuze, performance a rodinné a vzdělávací programy. Jedinečný zážitek umocňuje stylová kavárna, knihkupectví a designshop oceněný v rámci Czech Grand Design Awards. Milovníci umění se mohou stát členy Klubu přátel centra DOX. Motto „Dnes, kdy stále více lidí myslí nebezpečně stejným způsobem, schopnost umění znejistit naše obvyklé způsoby vnímání může být jeho největším přínosem“. Leoš Válka   Cíle Podporovat prezentaci české umělecké scény v mezinárodním kontextu a poskytnout platformu pro dialog mezi místní a mezinárodní uměleckou scénou.Rozvíjet výměnu a přesahy mezi různými uměleckými odvětvími a obory, od malířství a sochařství k fotografii, designu, architektuře, filmu, videu či novým médiím. Vytvořit prostředí, jež umožňuje střetávání, rozvíjení a inspiraci prostřednictvím rozdílných pohledů. Historie Centra DOX Zakladatelé, iniciátoři centra Vznik centra DOX inicioval Leoš Válka spolu se svými partnery (Robert Aafjes, Richard Fuxa a Václav Dejčmar). Cílem této iniciativy je služba široké veřejnosti, vytvořit živé kulturní centrum, které by se stalo platformou pro prezentaci současného českého a mezinárodního umění.Leoš Válka odešel z tehdejšího Československa v roce 1981 do Austrálie, kde žil až do roku 1995, kdy se již natrvalo vrátil zpět do Prahy. Podniká v oblasti stavebnictví a interiérového designu. Jeho celoživotním zájmem je architektura a současné umění. Dnes působí jako ředitel centra DOX. V roce 2011 byla Leoši Válkovi udělena Cena Ministerstva kultury za mimořádný přínos v oblasti výtvarného umění.PhDr. Jaroslav Anděl, umělecký ředitel centra DOX, je autorem četných výstav a publikací věnovaných modernímu a současnému umění doma i v zahraničí. Kavárna Příjemné posezení s šálkem chutné kávy a drobným občerstvením nabízí kavárna s terasou nacházející se v druhém patře centra DOX. Bezbariérový vstup a WIFI, dětský koutek.Více info o kavárně ZDE Designshop DOX by Qubus Prezentace a prodej prací předních českých i zahraničních designerských studií i jednotlivých umělců. Více info o Designshopu ZDE Knihkupectví Bendox Jedinečné knihkupectví s rozsáhlou nabídkou knih o moderním umění, architektuře a designu. Více info o knihkupectví ZDE  

Malinkatý židovský hřbitov patřící mezi nejmenší židovské hřbitovy u nás se nachází cca 500 m východním směrem od obce při silnici na Nemojov. Hřbitov byl založen na přelomu 18. a 19. století. Na ploše pouhých 373 m2 se dochovalo jen 27 ve skrze jednoduchých náhrobků.

Hustopečská rozhledna stojí na svahu nad vinicemi kousek severovýchodně od obce. její konstrukce je dřevěná, vysoká 17,4 m s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 12,6 m. Zprovozněna byla v březnu roku 2012 a poskytuje dobrý výhled zejména na obec Hustopeče, Pálavu a široké okolí. Je také situována na místní mandloňové stezce. Rozhledna je volně přístupná. Parkování ve městě nebo na okraji při místním hřbitově, pak je to cca okolo 1 - 3 km na rozhlednu.