Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 … 184 185 186 Další Poslední
Kostel sv. Anny - Tanaberk
Kostel sv. Anny stojí na vršku s výškou 515 m.n.m. nedaleko hranic jižně od města Kdyně. Tradice zdejšího poutního místa začala v roce 1703, kdy zde 25.července měl vidění kantor a varhaník František Pajer ze Všerub. Spatřil zde zářící oblaka a tímto podle něj Božím úkazem byl vyléčen z trudnomyslnosti a duševních depresí. Z vděčnosti zde nechal postavit malou kapli. Na jejím místě pak všerubský farář nechal vystavět v letech 1712-1719 kostel sv. Anny eliptického tvaru se třemi věžemi. Vnější obvod lodi byl ozdoben šesti sochami světců v nadživotní velikosti. V roce 1723 byl postaven poutnický dům, roku 1747 fara a od roku 1816 zde fungovala i škola. V roce 1865 kostel vyhořel, zůstaly jen obvodové zdi a zachráněn byl pouze obraz sv. Anny. Záhy byl obnoven, ale již bez dvou věží, ze šesti soch se dodnes dochovala také jediná - sv. Václav. Místní hostinec roku 1898 odkoupil KČT a zřídil zde útulnu. Po druhé světové válce se zde usídlili vojáci střežící nedalekou hranici. Z tohoto důvodu kolem roku 1950 zmizela ubytovna a později i fara. Zabrat dostal rovněž kostel. Obrat nastal po roce 1968, kdy byl kostel rekonstruován a další oprava proběhla v roce 1995. O zdejší poutní místo je v současnosti pečováno a konají se zde poutě na svátek sv. Anny.
Celý článekKostel sv. Anny u Pohledu
Poutní místo Pohled se nachází v blízkosti stejnojmenné obce, asi 6 km východně od Halvíčkova Brodu. Vznik poutního místa je spjat s působením cesterciaček jejichž klášter byl v Pohledu založen roku 1265. Za husitských válek byl zničen, ale poté obnoven. S klesajícím významem fungoval až do roku 1782 kdy byl zrušen. Severovýchodně od obce na návrší byla roku 1844 nad pramenem vody jemuž se připisovaly léčebné účinky postavena centrální osmiboká kaple sv. Anny s bání podle architekta J.B.Santiniho-Aichla. Kolem kaple byly pak do kruhu vystavěny kaple křížové cesty. Dnes se zde nachází jak kaple s pramenem vody v jeho blízkosti tak i kaple křížové cesty. Vše v ucházejícím stavu (2010).
Celý článekKostel sv. Antonína Velikého - Liberec
V Kostelní ulici byl vystavěn v letech 1579-1587 dnešní kostel sv. Antonína a to na místě původního dřevěného kostelíka o němž je zmínka již z roku 1352. První zděná stavba v Liberci byla postavena podle plánů M. Spazia. V letech 1733-1735 prošel barokní úpravou a v letech 1872-1882 novogotickou při které byla zvýšena věž do dnešní 70 metrové výšky. Interiér je vybaven v protestantském duchu. Hlavní oltář vysoký 10 metrů znázorňuje patrony české země.
Celý článekKostel sv. Apolináře
Kostel zde byl postaven v letech 1362 – 1376 pro kapitulu ze Sadské, kterou sem nechal přemístit Karel IV. Od roku 1874 sloužil jako kostel farní. V roce 1897 byl regotizován stavitelem J. Mockerem. V interiéru kostela se dochovaly nástěnné malby ze 14. století.
Celý článekKostel sv. Apolináře - Horšovský Týn
Římskokatolický kostel sv. Apolináře stojí na Husově náměstí v severní části Horšovského Týna, na tzv. Velkém předměstí. Na místě dnešního kostela sv. Apolináře se nacházel menší ranně barokní kostelík Panny Marie, který byl založen v polovině 13. století. Ze stavby se však nezachovalo téměř nic, pouze raně gotický lomený sloupkový portál, který byl později zasazen do jižní obvodové zdi nového kostela. Stavba současného kostela započala s největší pravděpodobností za arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Nový chrám měl být mohutnou stavbou, o čemž svědčí monumentální presbytář, nesoucí prvky blízké par1éřovské huti. Ke kostelu náležel též kolegiální ústav sv. Kryštofa. Z konce 14. století také pochází postranní kaple Panny Marie na jižní straně, kde se nacházejí vzácné nástěnné malby z počátku 16. století. Stavba postupovala pomalu, a tak k dokončení došlo pravděpodobně za arcibiskupů Jana z Jenštejna a Olbrama ze Škvorce, jejichž znaky jsou zobrazeny v presbytáři. Jedná se o jednolodní stavbu na obdélném půdoryse s gotickým presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou. K severozápadnímu nároží kostela přiléhá mladší věž. Za husitských válek byl kostel vypálen a jeho oprava se poté značně protahovala. Kostel dostal dnešní podobu až při přestavbě v druhé polovině 18. století. V letech 1926 - 1927 byl kostel celkově rekonstruován. Při této příležitosti byly pod barokní omítkou objeveny některé gotické architektonické detaily. Dodnes se dochovaly vstupní gotické portálky a řada zvenčí osazených náhrobních kamenů z let 1510 – 1834. L.R.
Celý článekKostel sv. Augustina - Sovinec
K hradbám hradu Sovinec se přikládá empírový kostel sv. Augustina. Předchůdcem byla kaple stejného jména přímo v areálu hradu. Pak byl v roce 1845 vystavěn při hradbách současný empírový kostel. Kostel je jednolodní stavba s věží, kterou tvoří z části bývalá hláska stěžící bránu hradu a kterou kostel navazuje na hradní opevnění. Uvnitř kostela se nachází klasicistní hlavní oltář, boční oltář s obrazem Malé Kalvárie, obrazy Křížové cesty a dodnes funkční varhany.
Celý článekKostel sv. Bartoloměje
Kostel sv. Bartoloměje, Trhový Štěpánov, okres Benešov.
Celý článekKostel sv. Bartoloměje - Cheb
Při ulici Křižovnická nedaleko mostu přes řeku Ohře, stojí kostel sv. Bartoloměje. Současná stavba byla vybudována v roce 1414 na místě původní románské kaple sv. Ducha, stavebníkem byl chebský radní Niklas Gumarauer. Špitál byl roku 1695 přebudován na křížovnickou komendu. Během druhé světové války byl kostel poškozen a v letech 1962-1963 rekonstruován. V kostele pak byla výstavní galerie a roku 1997 byl objekt navrácen řeholníkům. Kostel tvoří obdélná síňová stavba s žebrovou klenbou, kterou podepírá jediný sloup stojící v centrální části prostoru. Při rekonstrukci v 60. letech 20. století byly zrestaurovány také původní fresky.
Celý článekKostel sv. Bartoloměje - Heřmanův Městec
První písemná zmínka o městě je z roku 1325 a již tehdy zde zřejmě stál kostel zasvěcený sv. Bartoloměji. V pramenech je jako farní poprvé uváděn v prosinci roku 1349. Přesná podoba tehdy gotického kostelíka není známa. Po velkém požáru v roce 1740 bylo přistoupeno majitelem panství hrabětem Šporkem k přestavbě vyhořelého kostela. V letech 1756-1761 vznikl kostel pod vlivem rakouské pozdně barokní architektury s rokokovými dekoračními prvky. Starší období připomíná již jen křitelenice (s letopočtem 1536), gotická věž citlivě včleněná do barokní novostavby, krypty v kostele a několik desek s erby a nápisy umístěné v současné sakristii. Dnešní kostel je jednolodní se čtyřmi bočními prostorami a věží vysokou téměř 37 m. Klenby kostela byly vyzdobeny celkem fresek s legendou o sv. Bartoloměji od jeho apoštolského působení přes umučení až k oslavení na nebesích. Pozadí hlavního oltáře je vyplněno vysokou iluzivní freskou od Josefa Kramolína. Představuje sv. Bartoloměje, sv. Petra a Pavla a sv. Václava. K dalšímu vybavení patří dřevěná kazatelna, oltář sv. Jana Nepomuckého a na kruchtě se nacházejí mohutné původní barokní varhany. Kostel je v současné době v dobrém stavu, v roce 2002 prošel generální opravou.
Celý článekKostel sv. Bartoloměje - Jevíčko
Kostel sv. Bartoloměje - Jevíčko, okres Svitavy.
Celý článekKostel sv. Bartoloměje - Kočí
Kostel sv. Bartoloměje se nachází uprostřed obce Kočí, asi 4 km východně od Chrudimi. Značená cesta sem nevede. Původně gotický kostel byl založen královnou Žofií, druhou manželkou Václava IV. roku 1397. Byl filiálním k hlavnímu chrudimskému kostelu. Roku 1467 zakoupen k němu dvůr s pozemky. U kostela byl v roce 1505 vysvěcen roubený hřbitov, určen pro Kočí, Topol a Vestec. Za třicetileté války byl kostel patrně z části zničen. V současné době je kostel v dobrém stavu a přístupný na požádání. Vstupní část do kostela tvoří 18 m dlouhý barokní dřevěný most na pilířích z roku 1721. Věž kostela je pětiboká, do výše zúžená, ve výšce 29 m zakončená osmibokým jehlanem. Ve veži se nacházejí dva starobylé zvony Bartoloměj (1496) a Vavřinec (1562). Vstup do lodi dlouhé 9 m a široké 7 m je gotickým portálkem. Strop lodi je plochý, dřevěný, datovaný do roku 1678. Nachází se na něm pestrý dekor z květů, tulipánů, zvonků, růží a jiřin. Triumfální oblouk je doplněn malbami ze 16 století – Kalvárie, sv. Vojtěch a sv. Gotthard. Prebytář je sklenut gotickou křížovou klenbou s původním portálkem.Hlavní novogotický oltář pochází z roku 1882 a nahradil barokní z roku 1682, jehož části jsou uloženy v Chrudimském muzeu. Boční dřevěné oltáříky jsou barokní z roku 1676 a 1681. Interiér dále doplňuje dřevěná kazatelna s postavami evangelistů (1680), obrazy ze 16. a 17. století, varhany z roku 1678.
Celý článekKostel sv. Bartoloměje - Kondrac
Prastará stavba z 12. století je původem románská. Z této doby se dochovala loď se dvěma kruhovými věžemi. V roce 1360 byla přistavěna gotická loď se sakristií. Na počátku 15. století kostel velmi chátral. Až do roku 1735 si kostel udržel svůj původní sloh. V té době byla opravena střecha, probourán čelní vchod, zvětšena okna a zhotovena barokní kruchta. Později byla vybudována dřevěná věž pro velký zvon mezi zděnými věžemi. V roce 1918 do této věže uhodil blesk a kostel vyhořel. Přitom spadl velký zvon až na barokní klenbu románské tribuny v přízemí. Stopy tohoto požáru jsou patrny dodnes. Při opravě nebyla již střední věž obnovena. Oltář a kazatelna kostela pocházejí z kostela ze zatopených Dolních Kralovic. Na tribuně i stěnách lodi jsou zbytky románské nástěnné malby z legendy o neznámém světci. V sakristii se nachází jednoduchá osmiboká křtitelnice tesaná z kamene. V presbytáři pak křtitelnice cínová ze 16. století.
Celý článekKostel sv. Bartoloměje - Milevsko
V centru města na náměstí se nachází pseudorománský kostel sv. Bartoloměje, vystavěný roku 1866 na místě zbořeného kostelíka z přelomu 15.-16. století. Kostel je trojlodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem, v západním průčelí s věží.
Celý článekKostel sv. Bartoloměje - Pardubice
Římskokatolický kostel sv. Bartoloměje se nachází v historickém centru města, na rohu Náměstí Republiky a Kostelní ulice. Arciděkanský kostel sv. Bartoloměje postavil Vilém z Pernštejna počátkem 16. stol. na místě původního kláštera cyriaků, založeného r. 1295 a zničeného za husitských válek r. 1421. Základy cyriackého kláštera i románského kostela byly nalezeny pod nynější stavbou. Ta je vystavěna v přechodném goticko-renesančním stylu. Ačkoli byl kostel v průběhu staletí několikrát opravován, základní dispozice zůstala nepozměněna, což řadí tuto stavbu k několika málo dochovaným dokladům o podobě chrámového prostoru 16. století. Asi nejvýraznější přestavbou prošel kostel až v roce 1912, kdy bylo prolomeno západní průčelí a kostel tak získal bohatě zdobenou přístavbu, kterou navrhl a realizoval architekt Bóža Dvořák. Stavba měla původně sloužit jako mauzoleum české větve Pernštejnů, ale dnes na tuto skutečnost upomíná pouze mohutná pískovcová tumba opatřená mramorovým náhrobním kamenem s postavou Vojtěcha z Pernštejna v životní velikosti. V interiéru zaujme zejména hlavní oltář s cenným obrazem "Umučení sv. Bartoloměje" z roku 1692 od Michaela Willmana a malířská výzdoba z dílny Mikoláše Alše. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb: Po, St a Pá 18:00; Ne 7:00, 9:00, 19:00.
Celý článekKostel sv. Bartoloměje - Pelhřimov
Kousek od Masarykova náměstí při západním okraji centra stojí děkanský kostel sv. Bartoloměje. Jako gotický byl vystavěn na počátku 14. století (původně zasvěcený Panně Marii). V 16. století renesančně přestavěn a ozdoben sgrafity. Po požáru roku 1646 byl barokně přestavěn a rozšířen. Trojlodní kostel má presbytář osazen opěráky. Hlavní loď má valenou klenbu s lunetami, jižní a část severní lodi kraje gotická žebrová klenba, zbylá barokní část severní lodi má klenbu valenou. Sakristie i presbytář jsou sklenuty žebrovou klenbou. Třicet metrů vysoká kostelní věž pochází z poloviny 16. století. V interiéru se nacházejí barokní fresky z 18. století. Hlavní raně barokní oltář (1663) s obrazem Nanebevzetí Panny Marie (1681) je osazen sochami sv. Bartoloměje, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Víta a sv. Václava. Kromě toho je k vidění boční oltář sv. Jana Nepomuckého (1768) a cínová křtitelnice (1517). Kostel dodnes slouží bohoslužbám, ochoz věže je přístupný veřejnosti jako vyhlídka na město.
Celý článekKostel sv. Bartoloměje - Pístov
Hodnotný barokní kostel sv. Bartoloměje byl postaven v letech 1750-65 patrně za účasti K.I.Dienzenhofera na místě původní svatyně. Ta byla postavena někdy v polovině 14. století, za hustiských válek byla zdevastována a později hrozila zřícením, proto byla v roce 1746 zbořena. V dnešním kostele zaujma nejen bohatě zdobený hlavní oltář a dva krásné postranní oltáře, ale také freskové malby na stropní klenbě, zobrazující život sv. Bartoloměje. Loď kostela obklopují přízemní ambity. Ve hřbitovní zdi se také nalézá umělá jeskyně se soškou Panny Marie.
Celý článekKostel sv. Bartoloměje - Semanín
Dnešní barokní prostá stavba kostela sv. Bartoloměje stojící na okraji Semanína pochází z konce 17. století. První zmínka o zdejším kostele je však již z roku 1350. Jako farní sloužil až do roku 1857. Stavba je obdélného půdorysu s pravoúhlým kněžištěm. Kněžiště je klenuté, loď plochostropá.
Celý článekKostel sv. Bartoloměje s klášterem - Moravský Krumlov
Bývalý konvent obutých augustiniánů s kostelem sv. Bartoloměje stojí při Klášterním náměstí v centru města Moravský Krumluv. Přístupný je pouze příležitostně. Klášter s kostelem sv. Bartoloměje byl založen okolo roku 1355 majitelem panství Čeňkem z Lipé. Konvent 12 řeholníků přišel z Brna. Roku 1423 byl při husitských válkách klášter opuštěn a stavby zpustly. Augustiniáni se do něj vrátili roku 1455, definitivně jej opustili roku 1500. Stavebního materiálu z kláštera poté majitel panství Jindřich z Lipé použil při přestavbě zdejšího zámku. V roce 1634 kníže Gundakar z Lichtenštejna koupil rozbořený komplex, nechal jej opravit a předal jej piaristům, kteří však klášter po vyplenění švédkými vojsky opustili. Od roku 1658 zde sídlil řád paulánů, kteří zde provozovali gymnázium a spolupodíleli na duchovní správě farnosti. Roku 1786 byl klášter zrušen. Budova kláštera poté sloužila jako manufaktura, později jako byty. Kostel nadále sloužil církevním účelům. Dnes v bývalém klášteře sídlí městský úřad. Opravená rajská zahrada je místem koncertů a svateb. Klášterní budovy byly dokončeny až na přelomu 70.a 80. let 14. století. Po zpustošení v 15. století byl celý komplex přestavěn. Při požáru města roku 1682 klášter i chrám vyhořel. Roku 1701 byl komplex přestavěn barokně, kostel byl snížen a zmenšen. Na půdě kostela se dodnes uchovaly zbytky původních gotických kleneb. Dnešní čtyřkřídlá budova kláštera je oproti původnímu stavu zvýšena o druhé patro. M.K.
Celý článekKostel sv. Bedřicha - Bílá
V obci Bílá můžeme najít zajímavý dřevěný kostel sv. Bedřicha. Kostel byl vystavěn v letech 1873-1874, iniciátorem olomouckým arcibiskupem Friedrichem kardinálem Langratem z Fürstenburgu. Ten se inspiroval podobným modelem vystaveným na světové výstavě ve Vídni. Jako materiál byl použit z okolních lesů. Původní stavba byla menší (14 x 10 x 4-10 m). Roku 1911 byla přistavěna sakristie, kůr a věž. Dnes je kostel jednolodní zalamovaného půdorysu s převýšenou lodí a trámovým stropem. Varhany pocházejí z roku 1924. Střecha i věž je pokryta ručně štípaným šindelem ze smrkového dřeva. Kostel je přístupný v době bohoslužeb.
Celý článekKostel sv. Cyrila a Metoděje
Kostel sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí byl postaven 1854 – 1863. Vnitřní úprava byla dokončena v roce 1897. Průčelí kostela je prolomeno kruhovým oknem a ozdobeno obloučkovou galerií se sochami Krista a českých patronů. Plastiky jsou dílem Č. Vosmíka z roku 1913. Kostel má tři vstupní portály. Vrata středního vstupního portálu zdobí osm medailonů zachycujících výjevy ze života českých patronů. Podle návrhů J. Mánese je vytvořili K. Dvořák a L. Šimek. Tympanony nad portálem jsou dílem V. Levého. Interiér je polychromován. Okna jsou vyzdobeny obrazy českých patronů. Kartony pro tyto malby jsou díly F. Ženíška, F. Sequense a J. Mockera. Klenby kostela zdobí malby znázorňující české patrony a další světce. V arkádách jsou obrazy ze života sv. Cyrila a Metoděje. Ve vlysu nad oblouky arkád jsou zachyceny výjevy ze života Kristova a apoštolů. Apsidu zdobí obrazy Spasitele, Panny Marie a apoštolů. Pravá loď kostela je vyzdobena výjevy ze života sv. Václava a levá výjevy ze života Panny Marie. Jedná se o vzácná díla P. Maixnera. Na predele oltáře sv. Václava v pravé boční lodi jsou obrazy sv. Vojtěcha, sv. Radima, sv. Ludmily a sv. Prokopa. Jsou dílem J. Mánesa. Hlavní oltář kostela je baldachýnový. Obrazy evangelistů na retablu jsou dílem F. Sequense. Sochy zdobící oltář vytvořil J. Klíma v roce 1916. Chrám je výraznou dominantou Karlína a svým způsobem i pražskou kuriozitou. Jeho projekt vypracoval vídeňský architekt Karel Rösner za účasti českého stavitele Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Na výzdobě se mimo jiné podílel malíř Josef Mánes a sochař Václav Levý. Stavba byla dokončena 10.10.1863, v roce tisícího výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu. Nákladná stavba pseudorománské baziliky, z větší části budovaná z tesaného kamene, má úctyhodné rozměry 75x31x27,5 m. Široké schodiště ústí do trojice bronzových vrat v krásných portálech. Nejbohatší výzdobou se pyšní vrata hlavního, středního portálu. Nejvýše nacházíme vlevo sv. Metoděje a vpravo sv. Cyrila, pod nimi ve velkých medailonech odshora: vlevo sv. Cyril hlásá křesťanství Slovanům, sv. Václav žehná stavbě chrámu (stavitel má tvář I. Ullmanna); sv. Ludmila vyučuje malého Václava; sv. Vojtěch prosí za déšť. Vpravo pak sv. Metoděj křtí knížete Bořivoje; smrt sv. Václava; smrt sv. Ludmily; kníže vítá sv. Vojtěcha při jeho návratu z Říma. V menších kulatých medailoncích je 12 apoštolů, ve čtverhranných hlavičky andělů. Andělské hlavičky zdobí také oboje vrata krajní. V tympanonech nad vraty spatřujeme jemně modelované výjevy Zvěstování, Adam a Eva, Kristus mezi sv. Cyrilem a Metodějem. Autorem plastik je Václav Levý. Interiér se vyznačuje vznostností, členitostí a hlavně rozsáhlou malířskou výzdobou. Hlavní oltář je velice dekorativní, baldachýnový. Baldachýn z bílé opuky je zakončen korunou a křížem z carrarského mramoru. Oltářní mensa je z mramoru sliveneckého a do něho je jako intarzie vloženo pět křížů z bílého egyptského mramoru.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 … 184 185 186 Další Poslední
