Skromné pozůstatky hradu Louka se nalézají na osamělém kopci Hradisko severně od obce Louka v okrese Blansko. Hradní areál je volně přístupný. Historie hradu Soudě dle archeologických sběrů byl hrad založen již koncem 13. století, přesnější určení čeká až na plnohodnotný archeologický průzkum. Písemnou zmínku o hradu, konkrétně z Desk zemských, máme až z roku 1360, kdy na něm Procek z Lomnice zapisuje věno své manželky Hyzly. Páni z Lomnice jsou i pravděpodobnými zakladateli hradu a vlastnili jej až do roku 1416, kdy byl prodán Janu Ozorovi z Boskovic. V roce 1464 se opět vrátil do rukou Lomnickým, po roce 1480 jej získal Pertold z Tvorkova, který jej prodal roku 1496 Vilémovi II. z Pernštejna. Páni z Pernštejna měli výstavnější hrady, a proto Louku příliš nevyužívali. Přesto byl hrad ještě roku 1521 obyvatelný, ale roku 1560 se již uvádí jako pustý. Dispozice hradu Hradní areál je obdélného tvaru, na mírné vyvýšenině v západním okraji stával věžovitý palác o rozměrech 16 x 15 metrů, z nějž jsou dnes patrné pouze nevýrazné stopy a jehož prostor zaujímá památník obětem druhé světové války. Na tuto vyvýšeninu s palácem navazovalo podlouhlé nádvoří, sevřené mezi severní a jižní palác. Ze severního paláce jsou dnes patrné pouze valeně klenuté sklepy, z jižního zůstala nádvorní stěna a přilehlé úseky příčných zdí. K nároží jižního paláce kdysi na východní straně přiléhala válcová věž, dnes jsou patrné pouze její základy. Okolo hradu je ještě dnes velmi dobře viditelný val a příkop.   Tipy na výlet Výlet si můžete naplánovat třeba do Bystřice nad Pernštejnem, kde si můžete prohlédnout Městské muzeum. Dále na vás v okolí čeká zřícenina hradu Štarkov u Jimramova, zámek Jimramov, zříceninu hradu Pyšolec, zříceninu hradu Arešperk, zříceninu zámku Lamberk. V zimně můžete navštívit Lyžařský areál Karasín. Rozhlédnout se po okolí je možné z rozhledny Karasín. Vodní nádrž Vír vás možná také přiláká. V Rozseči nad Kunštátem najdete Jeskyni blanických rytířů.  Ubytovat se můžete v Bystřici nad Pernštejnem.   M.K.

Na nejvyšším položeném místě středověkého města byla založena stavba kostela Narození Panny Marie ve 40-60. letech 13. století. Tehdy byla vystavěna trojlodní bazilika s polygonálně ukončeným presbytářem a v průčelí se dvojicí věží. K jižnému boku presbytáře byla ještě přistavěna Mariánská kaple. Původně se vcházelo do kostela severním portálem, ve druhé polovině 14. století byl vybudován současný západní vstup. Na konci 15. století byla jedna z věží přeměněna na dnešní věž se zvonicí, tvořící dominantu města. Nad zvoničním patrem byl zřízen ochoz s kružbovou balustrádou a později i byt hlásného. V roce 1555 věž vyhořela po úderu blesku, dnešní barokní báň pochází z roku 1804. Věž vysoká 74 m je dnes přístupná s průvodcem. Ve zvonici se nachází 4 zvony z nich největší sv. Václav váží na 1300 kg. V první polovině 40. let 18. století byla přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého. Západní průčelí zdobí bohatá kamenná reliéfní výzdoba z první čtvrtiny 16. století. Všechny prostory až na kapli sv. Jana Nepomuckého jsou sklenuty křížovými klenbami se žebry, závěr presbytáře pak paprsčitou. Hlavní loď od vedlejších oddělují arkády na mohutných čtyřbokých pilířích. V presbytáři a sakristii jsou klenební konzole a svorníky plasticky zdobené. Kaple sv. Jana Nepomuckého je uvnitř oválná, sklenutá kopulí s barokní freskou z roku 1743 (veduta města Písku). Zařízení je pseudogotické navržené J. Mockerem při regotizační úpravě kostela, doplňují barokní obrazy. Oltář Panny Marie obsahuje cenný gotický deskový obraz Madony ze 14. století. V jižní lodi se nachází náhrobník z roku 1300.

V malém údolí východně od obce Rudice se nachází přírodní památka Rudické propadání. Jde po Amatérské jeskyni o druhý největší jeskynní systém v Moravském krasu. Tento systém vytváří Jedovnický nebo také Podomský potok. Ten na konci slepého údolí mizí v otvoru u skály, aby se vynořil až v Josefovském údolí při Býčí skále. Prostory toho systému byly lákadlem již v minulosti. V roce 1863 sestoupil J. Wankel do prvního nejbližšího dómu. Další úspěšnější průzkum proběhl v roce 1921, tehdy bylo propátráno prvních 600 m. Systematický průzkum začal po druhé světové válce až se v roce 1974 dorazilo k tzv. Srbskému sifonu což je ukončení systému Rudického propadání. Za tímto sifonem se nacházejí již prostory Byčí skály. Proplavání tohoto sifonu se podařilo až 16.2.1985 a to z druhé strany od Býčí skály, tím se definitivně potvrdilo propojení Rudického propadání s Býčí skálou. Vstup do prostor systému je zhruba 20 m nad otvorem propadání potoka. Následuje sestup chodbou až do hloubky (někde udávané 85 m, jinde 115 m) tzv. Hugova dómu (to je prostora kam sestoupil J. Wankel). Následuje různě vysoká, ale spíše nízka chodba, kterou protéká již zmíněný potok a ukončená po cca 6 km již také zmíněným Srbským sifonem. V průběhu této chodby se nachází několik sifonů, jezírek, vzhůru stoupajících komínů a také různě velkých dómů: Rudický, Balvanitý a hlavně Obří. Obří dóm je patrně největší známou dutinou v ČR, má délku 70 m, šířku 30 m a na výšku přes 60 m. Jeskynní systém Rudického propadání není veřejnosti přístupný.

Boskovický židovský hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji města, na konci ulice Potoční. Jde o druhý židovský hřbitov, první se nacházel zřejmě o 200 blíže k židovskému ghettu. Tento druhý pochází ze 17. století, je třetím největším v republice, má plochu 14.528 m2 obehnanou zdí z opuky doplněnou místy cihlami. Najdeme zde na 2.500 náhrobků, nejstarší pochází z poloviny 17. století. Náhrobky jsou seřazeny v pravidelných řadách po vrstevnicích, ty nejstarší jsou povětšinou z opuky a díky tomu méně odolnému materiálu jsou většinou už nečitelné. Mladší jsou z hrubozrnného mramoru, mnohé mají vysokou řemeslnou úroveň. K těm nejcennějším patří barokní náhrobky tzv. mikulovského typu z poloviny 18. století. Zhruba uprostřed hřbitova se nachází zbytky bývalé obřadní síně, k níž vedlo monumentální schodiště. Po levé straně od něj se nacházela dětská část. Na jedné ze stěn se dochovaly dvě desky s hebrejskými nápisy, na jedné jde o kadiš, modlitba za zemřelé, na druhé pak modlitba určená pro návštěvníky hřbitova. Hřbitov je volně přístupný v denní době mimo sobotu a židovské svátky. Parkování je možné na nedalekém menším sídlišti.