Karlovo náměstí vzniklo při založení Nového Města v roce 1348 jako centrum jeho jižní části. Východní částí náměstí probíhala jedna z nejstarších pražských komunikací, Vyšehradská cesta, která spojovala Vyšehrad s Pražským hradem a která byla součástí původní Královské cesty. Na projektování náměstí se osobně podílel Karel IV. Bylo pojato tak velkoryse, že je až doposud největším náměstím v Evropě. Od svého vzniku náměstí sloužilo především jako tržiště. Obchodovalo se zde s obilím, uhlím, dřívím, rybami, dobytkem a s dalšími komoditami. Za Karla IV. zde byly každoročně vystavovány korunovační klenoty, jinak uložené na Karlštejně a konaly se zde při té příležitosti trhy. Mezi nejstarší budovy patří Novoměstská radnice postavená již za Karla IV. A Faustův dům na protilehlé straně náměstí, který pochází ze 14. století. Současná podoba náměstí z roku 1905 je dílem architektů Kamila Hilberta a Antonína Wiehla. Park, který tvoří největší část náměstí byl založen v roce 1870 a na jeho dokončení se v letech 1884 – 1885 podílel zahradní architekt František Thomayer. Náměstí je pojmenováno po českém králi a římském císaři Karlu IV. od roku 1848. Do té doby neslo názvy Novoměstský rynk, rynk Hořejšího Města, Velké tržiště, či dobytčí trh. V současnosti je Karlovo náměstí nejen rušným společenským, obchodním a dopravním centrem, ale díky parky i místem vyhledávaným pro odpočinek a procházky.

Obec Kryry, leží v Lounském okresu, v Ústeckém kraji. Může se pyšnit krásnou a architektonicky velmi zajímavou rozhlednou, která je vystavěna na Kostelním vrchu (383 m). Architektonický skvost Původně na jejím místě stál hrad Kozihrady, z něhož se dochovaly již jen valy a příkopy. Místní Okrašlovací spolek se na jeho místě rozhodl postavit rozhlednu. Roku 1906 byla tak otevřena cihlová věž, vysoká 27 metrů se třemi vyhlídkovými terasami. Dřeveným ochozem uprostřed, velkou terasou na vrcholu a ještě byla přidána malá věžička. Byla pojmenována na počest stého výročí německého básníka Friedricha Schilera, jehož památník byl umístěn v přízemí rozhledny. K výhledům na Doupovské hory, Krušné hory a České středohoří slouží veřejnosti dodnes. Aby se před námi pohled otevřel je nutné vystoupat 127 schodů na nejvyšší vyhlídkovou terasu. Rozhledna, postavená z červených neomítnutých cihel, vypadá moc pěkně.   Výhled sever: Valovský kopec, Podbořansko, Krušné hory východ: vrch Louštín jih: Kryry. Tobiášův vrch, Jesenicko západ: Doupovské hory Popis cesty   Autem - až k rozhledně je možné dojet autem. Po příjezdu do Kryr odbočte v rohu náměstí Kostelní ulicí ke kostelu. Ulicí až do místa kde začíná prašná cesta. Ta Vás dovede až k rozhledně.   Vlakem - vystoupit na zastávce v Kryrech. Poté ulicí 5. května až na náměstí a odtud po zeleně značené turistické trase až k rozhledně. Celková délka trasy je 1,5 kilometru.    

Svatá Hora je významný barokní areál a poutní místo na vrchu (586 m) u Příbrami.

Současný kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech byl vystavěn současně s přilehlým objektem dřívejšího kláštera, na místě starší svatyně gotického původu. Kostel s klášterem servitů byl vystavěn v letech 1746-1762. Klášter byl za císaře Josefa II. zrušen a přeorientován na zámek, kostel se stal farním. Klášter, později zámek, dnes pustnoucí stavba byl postaven jako čtyřkřídlá stavba kolem čtvercového dvora. S kostelem byl spojen krytou chodou. Kostel byl vystavěn jako jednolodní s pravoúhlým chórem, na východě věž a na severu sakristie s oratoří. V roce 1945 byl poškozen při výbuchu munice v nedalekém lomu. Později byl provizorně opraven. Dnes příliš neudržovaný kostel není v úplně dobrém stavu. Uvnitř se nacházel mramorový oltář, na nějž byl materiál dovezen tajně z Itálie. Kromě toho další dva oltáře a čtyři oltáře v lodi. Dále pak polychromovaná kazatelna, pískovcová křitelnice s plastikou Kristova křtu, varhany z roku 1768 a další.