Jméno obce Nebušice pochází patrně z osobního jména  Nebuch (Nebuchova či Nebušova osada). Nejstarší zmínka o Nebušicích je v papežském privilegiu papeže Řehoře X. pro premonstrátský klášter na Strahově. Tomuto klášteru náležela ves až do husitských válek. Na počátku husitských bouří zabrali církevní majetek, pražané. Premonstrátský dvůr se ale zakrátko vrátil do majetku Strahovského kláštera. Klášter pak využíval tuto državu jako zástavu a tak Nebušice často střídali majitele. Třicetiletá válka zasáhla ves značně a po válkách z ní mnoho nezbylo. V roce 1680 vypukla jedna z velkých morových epidemií a strahovská vrchnost zřídila na Jenerálce morový hřbitov. Vesnice utrpěla i za pobytu Prusů na našem území v 18. století. Nebušice se začínají rozšiřovat až v 19. století. Na přelomu 19. a 20. století začínají Nebušice pomalu získávat ráz příměstské obce. Obyvatelé začínají pomalu přecházet ze zemědělství na práci v cihelnách a na stavbách v Praze. Především ve 20. století zde pak vyrůstá vetší množství rodinných domů. V roce 1968 se obec stává součástí Prahy. Dnes je MČ Praha – Nebušice součástí správního obvodu Praha 6. Název obce snad vyjadřuje, že šlo kdysi o ves lidí Nebušových. Nejstarší písemná zpráva o Nebušicích se nachází v privilegiu papeže Řehoře X. z roku 1273 pro Strahovský klášter, kterému v předhusitské době náležely. Při obléhání Prahy za třidetileté války utrpěla vesnice velké škody a ještě v roce 1654 zde bylo kromě dvou selských stavení 6 pustých domů. V 19. století se ves rozvinula do typické předměstské osady. V roce 1890 měla již na 158 domů se 1.332 obyvateli. Ve 20. století se díky autobusovému spojení dále rozrůstala o celou řadu rodinných domků a vilek.Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Nebušicích byl postaven v letech 1885-1886 v novorománském slohu. Sousoší slovanských věrozvěstů, kterým je tento kostel zasvěcen, zdobí hlavní oltář. U oltáře Panny Marie stojí křtitelnice z červeného mramoru. V chrámové věži pak visí dva zvony.  

Sousoší je dílem sochaře Emanuela Maxe, který je zhotovil v roce 1858 z podnětu Obce pražské, která získala finanční prostředky z veřejné finanční sbírky. Pieta je znázornění bolesti Panny Marie nad mrtvým tělem svého syna Ježíše Krista. Napravo oplakává mrtvého Krista Máří Magdalena, nad nimi stojí svatý Jan Evangelista. nad celou skupinou je prázdný krucifix. Toto sousoší je v historii již třetí sochařské dílo na tomto místě. Původně tu stála Boží muka, která byla v době náboženských nepokojů v 15.století odstraněna a v roce 1695 sem Jan Brokoffa umístil Pietu se dvěma anděly. Po poškození v revolučním roce 1848 bylo sousoší přemístěno na nádvoří nemocnice Pod Petřínem. Na podstavci je nápis O VOS OMNES, QUI TRANSITIS PER VIAM, ATTENDITE ET VIDETE SI EST DOLOR SICUT DOLOR MEUS - Ó vy všichni, kteří tudy kráčíte, postůjte a vizte, je-li bolest jako je bolest má.

Vrch Vysoký Kamýk v Píseckých horách byl za Rakouska-Uherska vybrán jako jeden ze základních bodů trigonometrické sítě a roku 1864 vyměřen. Od roku 1931 tu stávala, ale jen poměrně krátce dřevěná vyhlídková věž. Geodetický bod označuje žulový hranol vysoký 65 cm. V roce 1941 bylo zdejší místo obohaceno o 16 m vysokou zděnou věž (jedna z devíti podobných v ČR), která za války sloužila wehrmachtu a po válce jako turistická vyhlídka. Postupem času věž přerostly okolní stromy, věž tak pozbyla svého smyslu a dostala se do havarijního stavu. Záchranu ji přinesl rok 2011 kdy k ní byla zakomponována příhradová konstrukce nesoucí vysílače radiotelefonní sítě. Současně na nové konstrukci byla zbudována vyhlídková plošina. Ocelová konstrukce obestavěla původní kamennou věž, která byla současně rekonstruována a celá nová konstrukce tak měří 46 m. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 32,82 m, na kterou vede 166 schodů. Jedno ocelové točité schodiště je instalováno uvnitř původní kamenné věže, ze které byl zřejmě původní interiér při rekonstrukci odstraněn a je tak její vnitřek povětšinou prázdný. Uvnitř bylo také nově vybudováno zázemí pro operátora vysílače. Další ocelové točité schodiště již vede od střechy věže, zhruba uprostřed příhradové konstrukce. Na ni bylo spotřebováno cca 70 tun oceli a spojeno více jak 2.200 VP šrouby a třmeny. Investice na stavbu dosáhly cca necelých 23 mil. korun. Otevření pro veřejnost bylo oficiální v květnu 2012. Při dobrém počasí je výhled na Písecké hory, Písecko, Temelín, Vltavotýnsko, Českobudějovicko a některé šumavské vrcholky. Provoz rozhledny je sezónní (zhruba duben-říjen) a to o víkendech povětšinou jen pár hodin (kvůli zachování klidu v rezervaci). Na vrchol vede turistické značení, pro parkování je nejlepší pozice při silnici č. 138 (Všeteč – Albrechtice nad Vltavou) v místech kde se setkává několik asfaltových lesních cest. Odsud je to pak kousek po jedné z nich na turistické značení vedoucí již na vrchol k rozhledně. Otevírací dobu najdete na uvedených webových stránkách v sekci turistické informace.

Dětské hřiště v ulici Kolátorova v Praze Břevnově.