Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Metropolitan Jazz Club
Hudební klub nabízející večery v rytmu jazzu, dixie, swingu či latiny.
Rozhledna na Frýdlantské výšině, či také na Resselově kopci, je jedinou vyhlídkovou stavbou Frýdlantského výběžku. Ani Frýdlantu v Čechách se nevyhnula rozhlednová horečka, jež postihla na konci 19. století tento kraj. O první rozhlednu v těchto místech se zasloužil okrašlovací spolek pro město Frýdlant, který byl založen roku 1889. Ten cílevědomě zveleboval město a okolí a rozhlednu postavil roku 1890. Byla dřevěná, opláštěná a 14 m vysoká. Turisté ji mohli využívat společně s přilehlým jednoduchým pohostinstvím až do roku 1906. Tehdy musela být pro celkovou zchátralost stržena. Na její stavbě se významnou měrou podílel místní truhlář Josef Haupt, pozdější předseda spolku, jehož pamětní deska je umístěna na východní straně současné rozhledny. Ta byla otevřena jen rok po stržení věže předešlé. Za její stavbou stál opět okrašlovací spolek a 30. dubna 1907 přivítala první návštěvníky. Byla pojmuta způsobem velkorysejším a vystavěna stavebním materiálem trvanlivějším. 20 metrů vysoká věž z pálených cihel a žulových bloků sloužila k dalekým výhledům do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat, v padesátých letech pak byla uzavřena a přebudována na letecký maják. V roce 1979 byly všechny tyto zařízení přesunuty na nově vybudovaný stožár stojící vedle rozhledny, a ta se vrátila zpět TJ Frýdlant, která ji předala do užívání svému turistickému odboru. Ti věž důkladně opravili a po dlouhé době ji zpřístupnili návštěvníkům. V okolí vybudovali příjemný výletní areál U rozhledny. To bylo roku 1982. Svému původnímu účelu tak rozhledna u Frýdlantu v Čechách slouží i v současnosti. Když vystoupáte 115 schodů, naskytne se Vám výhled na Jizerské a Lužické hory a také na Ještědský hřbet.
Doporučujeme
Zřícenina hradu Tetín
Bájemi opředené místo Tetín se nachází přibližně 2 km jihovýchodně od města Beroun. K pozůstatkům hradu, stojících na odpradávna osídleném místě, vede ze železniční stanice Beroun modrá turistická značka. Historie Tetína Na místě skrovných pozůstatků středověkého hradu Tetín kdysi, nejpozději v 10. století, stávalo slovanské hradiště. V pověstech se vypráví o majitelce „hradu“ Tetě, dceři knížete Kroka. Některé písemné prameny dokládají, že zde sídlila vdova po přemyslovském knížeti Bořivojovi Ludmila, úkladně zavražděná na příkaz své snachy Drahomíry roku 921 právě na tomto místě. V 11. a 12. století na hradišti sídlili úředníci, spravující Podbrdský kraj. Na počátku 13. století však hradiště zaniká. Kamenný hrad na témže místě byl vybudován nedlouho poté, okolo poloviny 13. století, jako manské sídlo rodu pánů z Tetína. Faktickým majitelem hradu byl však král, královští lovčí z rodu pánů z Tetína jej měli, stejně jako roku 1321 připomínaný královský lovčí Štěpán z Tetína, pouze v manském držení. Od Štěpánových dědiců získal hrad Karel IV. a Tetínské panství bylo připojeno ke Karlštejnskému. Manské sídlo královského lovčího bylo přeneseno taktéž na Karlštejn a hrad Tetín zpustl. Je také možné, že příčinou zániku hradu mohla být nějaká pramenně nepodložená bojová akce. Dispozice hradu Středověký kamenný hrad původně tvořil palác ve tvaru písmene L. Později byl hrad rozšířen a mj. byla postavena čtverhranná věž, která se jako jediná dochovala do dnešních dnů. Zbytek hradu byl zničen v 19. století při těžbě vápence. Hrad je volně přístupný. V okolí můžete dále navštívit rozhlednu Děd, Koněpruské jeskyně nebo klášter Svatý Jan pod Skalou. Ubytování si jistě vyberete přímo v Berouně.
Zděný větrný mlýn holandského typu se nachází na východním okraji obce v blízkosti kapličky při turisticky značené cestě vedoucí do Nemochovic. Zhruba necelých 11 m vysoký mlýn se šindelovou střechou byl postaven v roce 1873. V roce 1918 jej jeho majitel zbavil závislosti na přírodě instalováním pomocného motoru na koks. Zmodernizoval také mlecí mechanismus. Za protektorátu byl provoz mlýna úřady zakázán a po válce již neobnoven. Cihlová budova je mírně kuželovitá o průměru 8 m při zemi a 7,55 m pod střechou. Mlýn je v současné době v soukromých rukou a funguje převážně jako menší skladiště.