Starobylý dům čp. 53 vznikl spojením dvou starších domů. Ten severní byl pozdně gotický a jižní renesanční s velkým mázhausem. V prvním patře domu se dochovala místnost s malovaným stropem ze 17. století.

Kapucínský klášter v Kapucínské ulici je nejstarším klášterem v Čechách. Byl zbudovaný v letech 1600-1602 na zahradě Markéty z Lobkovic. Má tři dvory a velký refektář, zdobený obrazy členů kapucínského řádu. Mezi nimi je i portrét prvního generálního komisaře řádu v Čechách, Vavřince z Brindis. Krytá visutá chodba spojuje klášter s Loretou. O Vánocích lákají četné návštěvníky jesličky s postavami v životní velikosti. Ve zdi kapucínského kláštera jsou švédské koule. Švédové odtáhli z Prahy v roce 1648, týden po vestfálském míru.

Dnes již zaniklý hrad Poděhusy stával nad Netolickým potokem nedaleko vsi Podeřiště a přibližně 2,5 km severovýchodně od města Netolice. Nedaleko nepatrných pozůstatků hradu vede místní naučná stezka a cyklistická značka. Historie hradu Se jménem Poděhusy se v pramenech setkáváme často a to z toho důvodu, že se tak nazývalo více lokalit. K těmto Poděhusám (vsi a snad už i hradu) se váže zmínka z roku 1262. V ní jsou zmíněny Poděhusy jako majetek Hedviky ze Šaumburka, vdovy po Vokovi z Rožmberka, který přechází na jejího syna Jindřicha. Z roku 1380 pochází již konkrétní zmínka o hradu, kdy jej jako zástavu držel Vilém z Újezda. Již v roce 1387 byl hrad zpět v rukou Rožmberků a Vilém zde nadále působil jako purkrabí. Zánik hradu patrně zapříčinilo vojsko pod vedením Jana Žižky z Trocnova v roce 1421. K roku 1481 je hrad nazýván pustým. Podoba hradu Hrad Poděhusy byl nevelké rozlohy a lichoběžného půdorysu. Na třech stranách byl chráněn příkopy, jejichž existence je dnes jediným viditelným důkazem, že zde hrad stával. Ze zděných konstrukcí se již nic nedochovalo, a proto je těžké bez archeologického průzkumu říci, jak hrad v době své existence vypadal. Hradní areál je volně přístupný. Odsud se můžete vydat na výlet do Arecheoparku Netolice, na zámek Kratochvíle nebo kostel Lomec. Ubytovat se můžete v nedalekých Netolicích. M.K.

Pozdně renesanční zvonice stojí jen kousek od kostela sv. Jakuba Většího. Důvod pro postavení zvonice byl ten, že na počátku 17. století pořídilo město do kostelní věže nový, velký zvon Michal, který vážil přes pět tun. Při zvonění rozechvíval kostelní věž natolik, že byla obava, aby se nezřítila. Zvonice byla postavena v roce 1609 za pouhých 222 dní. Hranolová stavba o půdorysu 10x10 m a výšce 24 m dokonce přežila bez úhony velký požár města v roce 1613. Stěnu zdobí sluneční hodiny a znak města. Ve zvonici se nachází tři zvony, již zmíněný Michal, který je jedním z největších zvonů na Moravě. Dále pak o více jak sto let starší Jakub (1.500 kg), který sem byl rovněž přenesen z kostela sv. Jakuba, pochází z roku 1464. Tím třetím je pak daleko menší zvon Barborka (220 kg), jenž sloužil většinou jako umíráček.