Prosecké skály byly vyhlášeny chráněným přírodním výtvorem v roce 1968. Rozloha cháněného území je 4,3 ha. Tvoří je druhohorní pískovce jejichž spodní část je usazena na dně sladkovodního jezera a horní na mořském dně. Skály byly v minulosti zdrojem stavebního písku. Po těžbě se zde dochovala řada malých lomů a spleť chodeb. Na jižních svazích se vyskytují teplomilné rostliny. Například srdivka sedmihradská, či chrpa porýnská.

Zachovaný gotický hrad Kokořín stojí na pískovcové skále nad Kokořínským dolem nedaleko obce Kokořín a asi 14 km severovýchodně od Mělníka. Tajuplný hrad Kokořín postavil po r. 1320 pravděpodobně pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé, jeden z nejmocnějších pánů v Čechách. Do písemných pramenů vstupuje až v roce 1427. Hrad vystřídal mnoho majitelů a byl silně poškozen během husitských válek. Na konci 15. století byl obnoven v gotické podobě pány z Klimštejna. K jeho držitelům patřili krátce i Rudolf II. a Albrecht z Valdštejna, kteří zde ale trvale nesídlili a Kokořín tak pomalu chátral. Po třicetileté válce jej císař Ferdinand III. zařadil mezi tzv. prokleté hrady, které se nesměly udržovat a opravovat, aby nepředstavovaly byť jen potenciální nebezpečí pro císařskou moc. V r. 1715 byl v obci Kokořín postaven barokní zámek a hrad se měnil ve zříceninu. Na počátku 19. století byl již jen ruinou. Zřícenina a celý kraj přitahovaly romantické básníky - často sem přicházel Karel Hynek Mácha i Johann Wolfgang Goethe. Špačkové na Kokoříně V roce 1894 koupil zříceninu měšťan Václav Špaček ze Starburku, poslední soukromý majitel hradu, který se rozhodl hrad rekonstruovat. V letech 1911 až 1918 architekt Eduard Sochor hrad romanticky upravil a novogoticky zrekonstruoval do nynější podoby, která není zcela autentická s původním hradem. Úspěšný podnikatel Špaček a jeho synové se rozhodli, že v okolí Kokořína vybudují zařízení pro rekreaci a turistiku. Proto po první světové válce postavili rekreační zařízení, koupaliště a tenisové kurty v údolí pod ním. V roce 1951 byl hrad Špačkům znárodněn, roku 1992 v restituci navrácen. Dispozice hradu Hrad Kokořín je postaven na protáhlém půdorysu. Dominantou hradu je 38 metrů vysoká vyhlídková věž s kamennou helmou a palác. Tyto části hradu představují obytnou část a také obrannou funkci hradu. Ochozem po cimbuří se dá celý hrad obejít a návštěvníci mohou vystoupit i na hradní věž, odkud je pěkný výhled na Kokořínsko. Palác byl přestavbou zvýšen o další patro a zastřešen. Dnes zde jsou vystaveny zbraně, keramika a dobový nábytek. Interiéry hradu jsou romantizující ukázkou bydlení. Na kamenném schodišti při vstupu na věž jsou malby šlechtických rodů. Výlet na Kokořín je na celý den. Kromě hradu a zámku můžete v okolí obdivovat Skalní hrad Staráky, umělou jeskyni Nedamy, skalní útvar Mšenské pokličky nebo třeba nedalekou Zříceninu hradu Harasov.  Vhodné ubytování jistě najdete přímo na Kokořínsku.

Židovský hřbitov Radenín se nachází asi 600 m severovýchodně od centra obce. Za posledním domkem (čp. 63) je potřeba se dát vpravo polní cestou kolem domků (napravo), posléze se cesta stočí vlevo úvozem, ke hřbitovu je to pak asi 150-200 m. Hřbitov byl založen ve druhé polovině 17. století. Někdy v letech 1830-1866 byl rozšířen do dnešní plochy cca 1.403 m2. Ze stejného období pochází kamenná márnice, která nahradila svoji dřevěnou předchůdkyni. Dochováno je zhruba 300 náhrobků barokního, klasicistního a moderního typu. Nejstarší náhrobky lze datovat do 30. let 18. století. U části náhrobků byl použit jako materiál načervenalý železitý pískovec, který časem podléhá drolení, takže nápisy jsou často nečitelné. Dále se používala žula a mramor, u moderních pomníků tzv. švédská žula a diorit. Poslední pohřeb se konal 3.2.1938. Byl to pohřeb chedé žebračky Johany Rindové. Po příchodu nacistů byl hřbitov devastován, což pokračovalo i po válce. Během socialistické éry hřbitov zpustl a do špatného stavu se dostala i márnice. Opraven byl až v nedávné době, zásluhou správce Bedřicha Novotného (zemřel v roce 2008). Většina náhrobků nevyniká přílišnou zdobností. Ty s nejzajímavějšími reliéfy najdeme ve východním cípu hřbitova. Pozoruhodné jsou náhrobky Samuela Sonna s reliéfem slunce a rabiho Leopolda Franka s vyobrazením lva. Hřbitov má opravenou kamennou ohradní zeď a márnici. Volně přístupný.

Nosticova zahrada leží mezi Nosticovou ulicí a Čertovkou. Byla založena v roce 1765 Františkem Antonínem Nosticem. Západní část zahrady, za Čertovkou, byla začleněna do parku na Kampě. Zahrada byla součástí areálu Nosticova pláce, odtud také název a dochovala se z ní jen část. S ostrovem Kampa je spojena lávkou.