Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie v ostravské místní části Přívoz stojí na náměstí Svatopluka Čecha. Jako novogoticko-románský byl vystavěn v 90. letech 19. století (vysvěcen 15.8.1899). Kostelní loď má tvar kříže s vetknutou protáhle oválnou rotundou (36,43 x 27 m). Kostel v průčelí doplňuje dvojice věží (67 m). Nad vchodem můžeme vidět velké gotické okno, původně zde bylo zobrazeno Neposkvrněné srdce Panny Marie, toto zobrazení bylo za druhé světové války poškozeno. Rozměrná klenba rotundy dle Monierova systému. Vybavení interiéru tvoří hlavně pseudogotický oltář (1926) z pískovce a bílého kararského mramoru s obrazem Panny Marie (František Ženíšek) doplněný sochami sv. Jáchyma, sv. Jana Evangelisty, sv. Josefa, sv. Anny, dále pak menšími soškami Krále Davida, proroků Jeremiáše, Ezechiela a Daniela. Dalšími oltáři jsou například dubový, pseudogotický Božího srdce Páně s obrazem Pána Ježíše zjevující se sv. Markétě (1902), sv. Alžběty a další. Ve věžích jsou umístěny tři zvony zhotovené ve Vítkovických železárnách.

Turnovský židovský hřbitov se nachází při ulici Sobotecká pod mostem výpadovky na Jičín. Hřbitov byl založen zřejmě v druhé polovině 17. století a poslední pohřeb se zde konal v roce 1956. Kolem roku 1800 byl postaven hřbitovní domek. V letech 1988-1991 byl hřbitov narušen výstavbou silničního průtahu pod jehož mostem se z části rozkládá. V roce 2002 byl hřbitovní arál o ploše 2.179 m2 rekonstruován. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1680, jinak se zde nachází okolo 550 náhrobků barokního, klasicistního, secesního a moderního typu. Jsou zde pochováni předkové spisovatele Ivana Olbrachta a publicisty Pavla Tigrida. V hrobnickém domku se nachází malá expozice židovského osídlení v regionu s unikátním rituálním stolem z jednoho kusu kamene. Židovský hřbitov je pak víceméně volně přístupný.

Rozhledna na Křemešníku (765 m) je jen jedním z jeho lákadel. Tím dalším, čím se zapsal do podvědomí lidí je pramen léčivé vody, u kterého byl postaven v roce 1720 barokní kostel Nejsvětější Trojice. Pro mnohé turisty, je ale jeho hlavní atrakcí právě vyhlídková věž. Není to ovšem první stavba tohoto typu na křemešníku. Již ve třicátých letech 20.století nad vrcholky okolních stromu vykukovala dřevěná měřická věž vysoká 25 metrů. V roce 1940 ji převzalo do své správy město Pelhřimov a upravilo ji na vyhlídkovou věž, volně přístupnou. Díky nepříznivému počasí, které na Křemešníku panuje, však byla tato rozhledna po několika letech stržena. Další plány města Pelhřimov na její obnovu narážely na vojenskou přítomnost na Křemešníku. Realizovat plány bylo možné až po společenských změnách v roce 1989. A 3.června 1993 zde byla otevřena šestiboká ocelová konstrukce vysoká 53 metrů, která v sobě spojuje potřeby vojenské, telekomunikační i turistické. O její stavu se velmi zasloužil předseda pelhřimovského KČT Pavel Pípal, proto se jí také říká Pípalka. Po 205 schodech je možné vystoupat na vyhlídkovou plošinu umístěnou 40 metrů nad zemským povrchem. Je z něj možné shlédnout značnou část Českomoravské vrchoviny. Rozhledna na Křemešníku je otevřena v sezóně o víkendech a svátcích od 10 do 17 hodin.

Známý a populární jazzový klub, který během své více než třicetileté historie hostil nejvýznamnější československé jazzmany i mnohé zahraniční hosty. Jazzová vystoupení jsou dnes kombinovány s dalšími hudebními styly jako rhytm and blues, rock atp.