Ivanovická bývalá synagoga stojí v centru obce (ul. Stará čtvrť) nedaleko kostela. Vystavěna byla na počátku 19. století v empírovém slohu na místě požárem zničeného staršího templu. Po válce v letech 1951-1952 byl objekt adaptován pro potřeby sboru CČH, který jej vlastní dodnes.

Území Bílé hory leží na katastru Vokovic a Ruzyně. Zahrnuje prostor od bojiště na němž se v roce 1620 odehrávala bitva českých stavů s oborou Hvězda. Prostor se díky podloží využíval k těžbě opuky. Byla zde od pradávna řada opukových lomů, které byly pro svou bělavou barvu zdaleka viditelné. Odtud název.

Sloupová zvonička na náměstí OSN pochází z 19. století. Je umístěna na válcovém podstavci a její stříška je kryta šindelem.

Salmovský ( Schwarzenberský ? palác byl postaven v empírovém slohu v letech 1800-1810 pro pražského arcibiskupa Wilhelma von Salma. Po roce 1811 byl pak v majetku rodiny Schwarzenbergů. Císař Ferdinand I. začal podporovat výstavbu šlechtických sídel, a to nejen proto, aby jejich stavebníci zacelili rány způsobené požárem, ale také aby oslabil pozice neposlušného a sebevědomého měšťanstva. A tak například nejvyššímu zemskému komorníkovi Janu ml. z Lobkovic daroval spáleniště čtyř měšťanských domů na jižní straně Hradčanského rynku a Lobkovic zde v letech 1545-1553 postavil monumentální palácovou stavbu ve stylu florentské renesance. V roce 1593 byl palác Lobkovicům zkonfiskován a přešel na Voka z Rožmberka, po vymření rodu přes Švamberky a Eggenbergy na Schwarzenbergy. Dnes je v budově Schwarzenberského paláce Vojenské historické muzeum, pečující o sbírky zbraní, zbroje a uniforem z válek až do roku 1918. Z dálky působí fasáda tohoto velkého renesančního paláce dojmem, jako by do ní byla celá stavba pyramidálního tvaru oblečena. Při bližší prohlídce však návštěvník zjistí, že je to jen iluze vyvolaná sgrafitovým vzorem, který je vyškrábán do hladké omítky. Uvnitř paláce se zachovala i část původní výzdoby, včetně čtyř nádherných malovaných stropů.