Dřevěná trámová rozhledna v blízkosti obce Srbce na okraji přírodní rezervace Vitčický les byla postavena na konci roku 2001. Rozhledna je vysoká 8 metrů a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 6 metrů na kterou vede 19 dřevěných příček. Přestože rozhledna není příliš vysoká je z ní docela dobrý výhled na Drahanskou vysočinu, Chřiby a oblast Vyškovska. Rozhledna jejíž náklady dosáhly 130.000 korun vyprojektovala kancelář Ilony Říhové ze Starého Města. Rozhledna je volně přístupná.

V centru obce Nýdek stojí dřevěný kostel sv. Mikuláše. Malý dřevěný kostelík se stropem obložený deskami a zvenčí pokrytý šindelem byl postaven roku 1576. Až do roku 1654 byl prostestantským, v tomto roce jej pak dostali katolíci. V průběhu 19. století a na počátku 20. století prošel necitlivými úpravami, v roce 1910 byla střecha pokryta eternitem. Roku 1977 prošla stavba generální opravou. Stavba je to jednolodní s pravoúhlým presbytářem, sedlovou střechou a hranolovou věží. Oltář s obrazem sv. Mikuláše pochází z roku 1746, dále zde můžeme vidět kruchtu nesenou pilíři. Kostel je přístupný v době bohoslužeb.

Hronov je malé městečko v severovýchodních Čechách, patřící do okresu Náchod a Královehradeckého kraje. Leží v malebné krajině na řece Metuji při hranici s Polskem a žije v něm přibližně 6800 obyvatel. Hronov je znám zejména díky svému slavnému rodákovi Aloisi Jiráskovi. První písemná zmínka o Hronovu je z roku 1359, ale je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně ve druhé polovině 13.století založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn již jako městečko, které až do roku 1848 bylo součástí náchodského panství, podobně jako okolní vsi. Hronov nesehrál v historii nijak důležitou úlohu a v rámci náchodského panství byla pozornost věnována jiným městům. Za husitských válek byl na straně kalicha, za třicetileté ho čekal podobný osud jako jemu podobné města. Byl drancován a vypálen. Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova roku 1875 nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí také strojírenská výroba. Když se řekne Hronov většinou se lidem vybaví Alois Jirásek a s jeho osobou spojený Jiráskův Hronov, každoroční festival amatérského divadla, pořádaný vždy v srpnu na počest zdejšího slavného rodáka. Z Hronovem je spojena i postava vlasteneckého kněze Josefa Regnera, který zde v letech 1831 – 45 působil a který se stal předlohou pro postavu Havlovického v Jiráskově kronice U nás. Jiráskův odkaz je prostoupen i některými stavebními památkami Hronova. Dominantou hronovského náměstí je Jiráskovo divadlo. Bylo postaveno podle projektu Ing. arch. Jindřicha Freiwalda Od roku 1931 se v něm každoročně koná právě festival Jiráskův Hronov. V přístavbě divadla se nachází od roku 1999 nový víceúčelový sál Josefa Čapka, který je dalším slavným rodákem Hronova. Ve druhém patře divadelní budovy je Jiráskovo muzeum zaměřené k historii a národopisu Hronovska a k osobě a dílu Aloise Jiráska. Mariánské barokní sousoší uprostřed náměstí pochází z roku 1725. Za mostkem přes Metuji leží v místech bývalé středověké vodní tvrze svobodný dvůr, vzácná kulturní památka lidové architektury. Rodný domek spisovatele Aloise Jiráska pochází z konce 18. století a náleží taktéž k památkám lidové architektury. Vedle rodného domku stojí Jiráskova bronzová socha. V blízkém parku vyvěrají minerální prameny Hronovka a Regnerka s alkalicko - železnatou vodou.Na návrší leží pozdněrenesanční zvonice roku 1610 a vedle ní kostel Všech svatých. Původně gotický kostelík byl barokně přestavěn v roce 1736. Hrob Aloise Jiráska se nachází na vedlejším novém hřbitově. Při hlavní silnici k Náchodu stávala kdysi rodná chaloupka spisovatele Josefa Čapka.

Nová expozice kojetínského muzea má dvě části. Zemědělské nástroje – jedná se o staré exponáty jako např. pluh zvaný "kopčák" na oborování brambor, dřevěné brány s kovovými hroty, okované dřevěné rýče, cep na mlácení obilí, volské jařmo, skříňka zvaná "kótnica" na uložení domácích dokumentů, dále pak nástroje na zpracování lnu - lamka na len, ruční motovidlo, kolovrátek, hachle na česání příze, máslenka, lidové židle, ukázka obrázků na skle a jiné. Historická - městská část obsahuje ukázky ze života kojetínských cechů - vývěsní štíty a kostelní korouhve, cechovní truhlice na důležité dokumenty, ukázky praporů, knihy učňů, tovaryšů a mistrů, cechovní privilegia (výsady). Expozice je doplněna stručnými dějinami města Kojetín.