Na pravém břehu Chrudimky, východně od zámku stojí budova automatických mlýnů. Winternitzovy automatické turbínové mlýny se silem byly vystavěny v letech 1909-1911 podle návrhu Josefa Gočára (jde o první Gočárovu stavbu v Pardubicích). Stavba režné industriální architektury vychází z anglosaské tradice. Původně jej tvořil třípatrový strohý hranol levého křídla s vedle stojícím silem, postavený z tmavých a světlých cihel. Kolem roku 1919 a následně ve dvacátých letech prošla stavba několika úpravami. Levé křídlo se silem bylo propojeno prampouchovým přemostěním a některé části dostaly atiku zpodobňující hradní cimbuří, což stavbu podstatně změkčilo. V roce 1960 bylo ještě levé křídlo prodlouženo čtyřpatrovou přístavbou, avšak respektující původní vzhled. Co však pohled na mlýny kazí je nevzhledná budova vrátnice a jídelny.

Jedna z nejstarších staveb ve městě gotický kostelík Všech Svatých stojí na rohu ulic Havlíčkova a Hybešova. První písemná zmínka o kostele je z roku 1505. Kolem hřbitova se nacházel prastarý hřbitov, který sloužil do roku 1948 a později byl přeměněn na dnešní park. Stavba kostela je jednolodní s plochým stropem v lodi. Kněžiště je goticky sklenuté, na svorníkách klenby se nachází znak Zástřizlů. Uvnitř kostel se nacházejí dva oltáře, ten hlavní s obrazem Všech Svatých pochází z roku 1664. Dále tu pak najdeme kovanou renesanční kazatelnu z roku 1626, sem byla přenesena ve 40. letech 19. století z kostela sv. Jakuba poté co byla v tamějším kostele zbudovaná zděná. Kostel je nepřístupný.

Dalším členem české rodiny památek UNESCO je Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Přehodnocením gotických prvků do čistě barokní podoby vznikl v Čechách na počátku 18. století stavební sloh, označovaný jako barokní gotika, který nemá v Evropě obdobu. Barokní gotika - unikátní sloh Jeho nejznámějším projevem je právě kostel ve Žďáru nad Sázavou. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla, kterému se zde podařilo mistrovsky spojit výrazové prostředky baroka i gotiky. Smyslem stavby, kterou financoval zdejší cisterciácký klášter, bylo především oslavit Jana Nepomuckého, jako mocného patrona a světce, jehož blahořečení a svatořečení spadá právě do doby založení kostela. Samotný kostel je doslova protkán symbolikou číslovky pět, která vychází z legendy o Janu Nepomuckém. Podle ní se prý nad tělem Jana Nepomuckého objevila korunka s pěti hvězdičkami Proto je půdorys kostela ve tvaru pěticípé hvězdy, kostel má pět východů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů. Číslovka 5 a další symboly Jedná se o symboliku pěti ran Kristových, ale také pěti písmen v latinském slově “tacui” (mlčel jsem) a především pěti hvězd ve svatozáři mučedníka, které se podle stejné legendy objevily ve Vltavě. Zde však symbolika kostela nekončí – uprostřed stavby, ve vrcholu kupole, se nalézá monumentální jazyk v ohnivém kruhu jako symbol Jana Nepomuckého, mučedníka zpovědního tajemství. Objevuje se i ve tvaru lomených oken. Jejich zakomponování u lucernových kaplí nad vstupními vestibuly připomíná meč zasazený v pochvě. Podle legendy Jan nevyzradil zpovědní tajemství královny Žofie, manželky krále Václava IV, a proto ho král nechal nejprve krutě mučit a potom svrhnout do Vltavy, jeho jazyk zůstal skryt v ústech právě jako meč v pochvě. Hlavní oltář představuje mučedníka, kterého vynášejí andělé na nebesa. Postranní oltáře jsou zasvěceny čtyřem evangelistům, Janovi s orlem, Markovi se lvem, Lukášovi s býkem a Matoušovi s knihou. Kostel je obklopen hřbitovem a ambity ve tvaru deseticípé hvězdy. Kostel je přístupný veřejnosti od května do září denně kromě pondělí, od 8.00 hod. do 17.00 hod. a mimo sezonu, tj. od října do dubna od 9:00 hod. do 16:00 hod., pouze o víkendech a ve svátcích a po předchozí domluvě.

Zrekonstruovaný židovský hřbitov se nachází na severním okraji lesa zhruba kilometr jižně od obce Dub. Založen byl na počátku 18. století a používán někdy do druhé světové války. Dnes se na jeho ploše nachází zhruba 100 náhrobků z doby od poloviny 18. století do roku 1940. Z velké části je ohrazen zrekonstruovanou zdí z lomového kamene. Jinak je volně přístupný. Dorazit se k němu dá dvěma způsoby. Buď se vydat z obce po turisticky značené cestě směrem na Budkov. Cesta za obcí odbočí na polní cestu a pak na západním úpatí vrchu sejít vpravo z cesty přes menší louku do lesa a trochu pátrat. Nebo lze vyjít z jižní části obce kolem zemědělského družstva a dál po  cestě směřovat směrem k lesu na jeho okraji se pak vnořit po téměř neznatelné cestě vlevo směrem ke hřbitovu. Nejsnadnější a nejlepší je spíše první varianta.