Nevýrazné pískovcové návrší s čedičovým vrcholem Mužský (463 m.n.m.) poskytuje krásný kruhový výhled. Na vrchu se nachází pamětní kámen připomínající boje prusko-rakouské války z roku 1866. V blízkosti vrchu se nacházelo stanoviště rakouských dělostřelců. Vrchol byl v minulosti poničen těžbou čediče. Na západním úbočí nad vesnicí Dneboh zhruba 1,5 km od vrcholu roste tzv. Tančící les, stromy zde ve svahu rostou šikmo. Vznikl po velkém sesuvu půdy 27.6.1926. Tehdy tento sesuv zničil na 11 domů osady Kavčiny.

Barokní zámek Dětenice se nachází ve stejnojmenné obci s přibližně 736 obyvateli, okres Jičín, Královohradecký kraj. O původu jména Dětenice První písemná zmínka o obci je již z roku 1052. Podle pověsti vznikla obec Dětenice za vlády knížete Oldřicha z rodu Přemyslovců, který prý lovil ve zdejších lesích a našel opuštěné děti. Ujal se jich, nechal jim postavit ves a pojmenoval ji Dětenice. Barokní krása v Českém ráji Zámek v Českém ráji byl původně vystavěn jako gotická tvrz synem Jaroslava z Hruštice Benešem v roce 1295. V 15. stol. se zde vystřídali rytířské rody Okořských, Smečků, Blektů, Valkounů a Černínů. Pak v roce 1503 vlastnil Dětenice panský rod Křeneckých z Ronova. Koncem 16. stol. přestavěl Bohuslav Křinecký tvrz na renesanční zámek. Na jeho připomínku je v zámku umístěna náhrobní deska, kde je jeho erb i jeho manželky Beatrice Zilvarové z Pilníkova, podle pověsti nejkrásnější šlechtičny v Čechách. Po bitvě na Bílé Hoře byl veškerý majetek Jiřího Křineckého zkonfiskován Habsburky pro podporu Fridricha Falckého. V roce 1622 získal zámek Albrecht z Valdštejna. Slavné časy pro zámek nastaly když Dětenice koupil hrabě Jan Kristián Clam-Gallas. Nechal v letech 1762-1765 přestavět renesanční zámek na pozdně barokní sídlo, a tak se nám zachoval dodnes. Později vlastnil Dětenice baron Jakub Wimmer z Wiemmersbergu. K jeho smůle se ovšem nechal zlákat mámivou vidinou snadného a rychlého zbohatnutí na burze. Špatně investoval a o panství přišel. Následně zde sídlil Jan Filip Wessenberg, který byl ministerským předsedou Habsburské monarchie a po revolučních událostech v roce 1848 našel v Dětenicích útočiště. Po něm se stali majiteli zámku Maltézští rytíři, které v roce 1903 vystřídala rodina židovského průmyslníka Adolfa Blocha. Ovšem jakoby zdi zámku přinášeli smůlu burzovním spekulantům. Blochův syn investoval celý rodinný majetek do jakéhosi pochybného obchodu s drahými kovy a přišel úplně o vše. Když se v roce 1948 stal majitelem Dětenic stát byl v útrobách zámku zřízen internát. V roce 1998 koupili zámek manželé Ondráčkovi, kteří vlastní dětenický zámek dodnes a také ho zrekonstruovali do současné podoby podle dochovaných pramenů. Středověká krčma a hotel V současnosti žije zámek vlemi pestrým kulturním životem - konají se zde historické programy, rokokové plesy a středověké hostiny. Zámecké interiéry jsou vybaveny převážně barokním a klasicistním nábytkem a dalšími předměty uměleckého řemesla. Stěny a stropy jsou zdobeny freskami a nástěnnými malbami, některé ještě rokokovým nebo klasicistním štukem. Je zde sbírka obrazů, zbraní a děl z námořní bitvy Maltézských rytířů s Osmanskými Turky. V prvním patře shlédneme sál na pořádání oslav a taneční zábavy, kde nás jistě zaujme vycpaný tygr. V této místnosti jsou také vystavené mince a předávací listiny zámku. Byli nalezeny při rekonstrukci v zámecké věži, která je původní. Vedle zámku je park, kde můžeme vidět kašnu s kentaurem. Součástí dětenického areálu je také zámecký pivovar se staročeskou krčmou, hotel a zámecká stáj. Tipy na výlet V Dětenicích najdete také Památník rodu Foersterů. Nedaleko odsud můžete najít renesanční zámek Staré Hrady, barokně upravený zámek Rožďalovice, Muzeum Rožďalovice nebo Galerii Melantrich. Ubytovat se můžete přímo v Dětenicích.

Barokní kostel sv. Jiljí z r. 1744, okres Kroměříž.

Židovský hřbitov se nachází asi 700 m východně od obce Hřešihlavy. V jeho těsné blízkosti vede turisticky zančená cesta z Hřešihlav na Zvíkovec. Nachází se ve svahu vpravo od cesty (ve směru od Hřešihlav) asi jen 100 m za posledním domem obce. Založen byl na počátku 19. století. Na poměrně zaplněném hřbitově (682 m2) se dochovalo cca 55 náhrobků pocházejících z let 1826-1911. Obvodové zdivo hřbitova je místy pobořeno, z márnice dochováno jen obvodové zdivo. Volně přístupný.