Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 … 184 185 186 Další Poslední
Svatý Kliment
Bývalé hradiště s pozůstatky augustiniánského kláštera se nacházejí zhruba 4 km severozápadně od Osvětiman. Původní hradisko opředené pověstmi a spojované s cyrilometodějskou tradicí bylo osídleni zřejmě nejpozději v 9. století. Nebylo nijak rozsáhlé, obytná část tvořila je několik desítek metrů. Jeho účelem bylo patrně jako opevněné místo chránící okolní obyvatelstvo v době nebezpečí a jako strážný bod na obchodní cestě. Existence kostela zde nebyla věrohodně doložena, pokud zde nějaký byl, pak patrně dřevěný, který pak zmizel beze stopy. Tato středověká pevnost byla osídlena patrně do počátku 11. století, poté její další osud není znám. Stejně tak není znám její zánik, zda to bylo vlivem klesajícího významu a tím nezájmu, či záměrné fyzické zničení. V průběhu 13. století došlo o oživení zájmu o toto místo a v roce 1350 zde byl založen klášter augustiniánů. Kamenné duchovní stavby byly ještě časem rozšířeny o hospodářská stavení obehnaná opevněním. Rozsáhlý komplex, ale nebyl nikdy dostavěn. O jeho zánik se vedou spory. Možná se stal terčem moravských husitů, kteří počátkem roku 1421 neúspěšně obléhali Kyjov. Každopádně ke skutečnému zániku došlo v průběhu 15. století. Roku 1546 byl zpustlý areál zastaven městu Kyjov a následně se dostal do jeho majetku. Poté se jeho rozvaliny staly zdrojem laciného stavebního materiálu, část byla prý snad dokonce použita na přestavbu hradu Cimburka, ke stavbě zámku Buchlovice a jinde. Na počátku 18. století prý byly ještě patrné zbytky kostelních zdí. V první polovině 19. století se začal o zdejší bývalý areál zajímat osvětimanský farář Vavřinec Jugan. Roku 1837 odkopal základy kliementského kostela a z nalezených kamenů vytvořil jeho půdorys. Boršický farář Jan Studený zde zase nechal postavi dřevěnou kapli, kterou na konci 50. let 20. století nahradila dnešní stavba. V současné době se zde konají květnové poutě, kterých se zúčastňují stovky poutníků. Areál ve kterém dnes najdeme valy a příkopy bývalého hradiště a z kamenů vyznačený půdorys bývalého kláštera je volně přístupný.
Celý článekSvatý Kopeček
Poutní místo Svatý Kopeček je součástí města Olomouce. Je vzdálen asi 8 km od středu Olomouce. Dnešní poutní areál na Svatém Kopečku s rezidencí a ambitem vyrostl na tradičním poutním místě věřících. Asi od roku 1632 zde stávala malá kaple, kterou podle pověsti založil olomoucký měšťan a obchodník s vínem Jan Andrýsek. Kapli si na něm ve snu vyžádala Panna Marie. Na jejím místě vyrostl v letech 1669 – 1679 podle návrhu G. P. Tencally mohutný chrám Navštívení Panny Marie. V letech 1714 – 1721 byla podle projektu D. Martinelliho vybudována dnešní rezidence a celý komplex byl doplněn o ambit a kapli P. Marie. Mateřským klášterem byl nedaleký premonstrátský klášter v Hradisku. Stejně jako tam mají i zde, hlavní interiéry náročnou a velmi bohatou malířskou a sochařskou výzdobu. Unikátem chrámu Navštívení Panny Marie je jeho orientace. Hlavní osa nesměřuje od východu k západu, ale chrám je pootočen průčelím k mateřskému klášteru Hradisko. Kněz, který žehnal od oltáře věřícím, díky tomu prý při otevřených dveřích žehnal i klášteru. Dnes je věhlas poutního místa obnoven a každoročně se zde konají nezapomenutelné poutě, bohoslužby i chrámové koncerty. V roce 1995 papež Jan Pavel II. povýšil chrám na baziliku minor, která tvoří spolu s bočními křídly a čtyřřadou lipovou alejí zdaleka viditelný kříž v krajině. Na Svatém Kopečku můžete také navštívit areál olomoucké ZOO.
Celý článekSvět miniatur Miniuni
Atrakce pro děti i dospělé nedaleko výstaviště Černá louka. Můžete zde obdivovat více než 30 modelů významných evropských budov v měřítku 1:25 s dominantou 12 metrů vysoké Eiffelovy věže. Součástí jsou rovněž železniční tratě s vláčky či vodní cesty s parníkem.
Celý článekSvětlá Karolína
Bysta spisovatelky Karoliny Světlé je dílem sochaře Gustava Zouly z roku 1910. Architektonické řešení navrhl Josef Fanta. Obsahuje i základní data literátky a nápis: „Památce slavné spisovatelky a z vděku zásluhám velké Češky věnováno MDCCCCX“. Pomník je umístěn v parku na Karlově náměstí. Jižně od křižovatky s Ječnou ulicí.
Celý článekSvojsík A.B.
Hrob významného protagonisty skautského hnutí v Čechách se nachází na vyšehradském hřbitově.
Celý článekSynagoga - Jevíčko
V roce 1666 na základě povolení si židé v Jevíčku postavili svoji první synagogu. Jelikož byla pouze dřevěná, při požáru města v roce 1747 shořela. Nová v klasicistním stylu byla postavena v letech 1792-1794 z kamene ze zbořelého farního kostela sv. Mikuláše. V roce 1907 bylo průčelí secesně upraveno a posunuto o jeden metr do ulice. K bohoslužbám sloužila až do druhé světové války, od roku 1951 ji využívala jako kostel Církev československo husitská. V roce 2008 byla převedena bezúplatně na město a dnes se zde konají kulutní akce. V domě čp. 58 se nacházel do roku 1919 rabinát, ve kterém žilo postupně až 15 rabínů. Ve dvoře se nacházela mikve – židovská rituální lázeň.
Celý článekSynagoga Batelov
Batelovská synagoga stojí v ulici Perleťářská nedaleko centra obce. Klasicistní synagoga byla vystavěna v letech 1790-1794 na místě starší svatyně. V roce 1825 musela být po požáru upravena a sloužila až do druhé světové války. V letech 1958-1974 zde byl sbor Církve československo husitské a v 80. Letech 20. století klub zahrádkářů. V současné době je nepřístupná.
Celý článekSynagoga Bechyně
Bechyňské židovské ghetto se nacházelo v prostoru dnešní ulice Široká. Několik domů v této ulici se dochovalo v přestavbách dodnes. Stejně tak se naštěstí dochovala i synagoga. Vystavěna byla po roce 1827 v klasicistní podobě s novorománský průčelím. Svoji zadní stranou přiléhá k bývalé městské hradbě. Svému účelu sloužila až do druhé světové války. Během války v ní bylo skladiště a pak opuštěna až do roku 1973. Tehdy zde bylo instalováno hasičské muzeum. V roce 1995 byla navrácena Židovské obci a po rekonstrukci se zde usídlilo muzeum KČT.
Celý článekSynagoga Boskovice
V Boskovicích, které leží v jihomoravském kraji, v okrese Blansko, asi 40 km severně od Brna, zanechali Židé velmi významnou stopu. V Boskovicích žila početná židovská komunita v uzavřeném ghettu ležícím jihozápadně od náměstí. První zmínky o Židech v Boskovicích jsou z roku 1343. Na jejich odkaz upomíná ghetto, židovský hřbitov a také synagoga. Dnes je synagoga, zvaná pro odlišení maior, čili větší, jedinou zachovanou v boskovickém židovském městě. Byla postavena v roce 1639, ale ještě před ní tu stála synagoga renesanční. O jejím vzhledu a poloze panují dohady. Když zdejší komunita početně vzrostla natolik, že ji již starý templ nevyhovoval, byl požádán italský architekt Sylvestr Fiota, boskovický občan, aby vystavěl novou. Synagoga se stala vzorem pro mnoho synagog na Moravě a je jednou z nejlépe zachovalých synagog v celé Evropě. Dispozice synagogy byla tradiční: na východní stěně umístěna schránka na tóru (aron ha-kodeš), uprostřed sálu je vyvýšené řečniště (bima), kolem dřevěné lavice pro muže, galerie v patře určená pro ženy. V první fázi byla postavena předsíň, hlavní sál a ženská galerie. V dalších letech proběhlo několik stavebních a dekorativních úprav. Roku 1698 dostali Židé souhlas od správců boskovického panství – Ditrichštejnů – s rozšířením synagogy. Byla zřízena vedlejší loď, vzniklo schodiště na ženskou galerii, severní stěna byla prolomena arkádou. Taky byly působivě vyzdobeny stěny synagogy s motivy zvířat, přírody, ale i Desatera či s Korunou Tóry. V polovině 19.století byla synagoga adaptována v novogotickém duchu, zejména okna a portál hlavního vchodu. V roce 1892 byl přistavěn nad průčelí balkon z blanenské umělecké litiny, v roce 1908 byla okna sálu opatřena barevnými vitrážemi. Za druhé světové války byla synagoga uzavřena a sloužila jako skladiště majetku, který byl zabaven boskovickým Židům. Jako skladiště sloužila i po válce. V letech 1989 – 2001 prošla synagoga maior celkovou stavební rekonstrukcí. Roku 1994 byla vrácena do vlastnictví Židovské obce v Brně. Ta do prostor synagogy umístila stálou expozici, která pojednává o historii a památkách zdejší židovské komunity. V Boskovicích si lze prohlédnout i další židovské památky, z nichž vyniká zejména návštěva sklepení protějšího domu U Templu č.3/5, kde je k vidění židovská rituální lázeň – mikve.
Celý článekSynagoga Břeclav
Břeclavská synagoga se nachází v ulici U tržiště. Byla vystavěna v roce 1868 jako náhrada za již nepostačující stavbu. O dvacet let později byla ještě renovována v novorománském slohu a za použití maurských prvků v interiéru. Svému účelu pak sloužila až do druhé světové války. Nacisté pak synagogu vyrabovali, ale naštěstí ji nezbourali jako velkou část z nich. Tato jim jako vhodný objekt se silnými zdmi posloužila pro sklad zbraní a munice. Podobný osud měla i po válce, kdy bohužel nebyla jako velká část synagog adaptováním pro jiný sbor, ale nadále sloužila jako sklad nejrůznějšího materiálu a potravin. Bohužel při bombardování na konci války byla silně poškozena a postupně se dostávala i vzhledem k nezájmu do vážného stavebního stavu. Velmi poškozen pak byl zejména strop, který se i z části zřítil. Po revoluci byla navrácena židovské obci, která však na její renovaci neměla finance. Objekt tak převzalo za symbolickou částku město a zavázalo se provést její renovaci, přesně na její původní vzhled. Ta proběhla v letech 1997-1999 a zpřístupnění pro veřejnost proběhlo 28.10.2000. Dnes synagoga slouží jako výstavní prostor s expozicí věnovanou židovskému osídlení břeclavska, galerie a koncertní sál. Synagoga je dvoupodlažní halová stavba s klasickou ženskou galerií, kam vedou boční schodiště se samostatnými vstupy. Tu pak podpírá deset sloupů s dórskými hlavicemi. Skvostem je plochý trámový strop s působivou výmalbou. Osvětlení zajišťují masivní lustry (synagoga byla elektrifikována v roce 1930).
Celý článekSynagoga Divišov
V Divišově, městečku v okrese Benešov, žila do 20.století významná židovská komunita. Nejstarší zmínky o zdejší komunitě jsou z roku 1685, nejvyššího počtu bylo dosaženo koncem 19.století. Tehdy žilo v Divišově 133 obyvatel židovského původu. Ti si jako svou modlitebnu vystavěli právě synagogu, která dodnes stojí ve Šternberské ulici. První zmínky jsou o ní z roku 1855. Byla vystavěna v nezvyklém, pozdně klasicistním a částečně empírovém slohu s apsidou. Měla tradiční dispozici. Z ulice se vstoupilo do předsíně a dále do hlavního sálu, ve kterém byly dvě řady lavic pro 5-6 osob a bohoslužby se tak mohlo účastnit až 120 mužů. Pro ženy bylo místo na galerii, na kterou vedlo ode dveří schodiště. Interiér osvětluje menší mosazný a velký železný klasicistní lustr a řada nástěnných světel. Pravidelné bohoslužby se zde konaly až do počátku 30. let 20. století. V posledním desetiletí před válkou se konaly již jen o významných židovských svátcích. V roce 1935 bylo veškeré kostelní zařízení předáno židovské obci do Benešova. Po deportaci Židů z Divišova, sloužila synagoga během 2. světové války jako skladiště železa. Po válce se dostala do majetku města, byla na čas opuštěna, aby roku 1957 proběhla její přestavba na kadeřnictví a byty, ale její vnější ráz zůstal zachován. V roce 1995 byla převedena do vlastnictví Židovské obce v Praze, proběhla její rekonstrukce a dnes je sídlem muzea mapující život židovského osídlení v regionu Divišovsko.
Celý článekSynagoga Dolní Kounice
Synagoga stojí v ulici U Synagogy kousek od centra Dolních Kounic. Raně barokní stavba byla vystavěna v letech 1652-1655. V roce 1851 byla přistavěna ženská galerie s pavlačí. V letech 1988-2004 prošla synagoga rekonstrukcí. V současné době je přístupná ve stanovené otevírací době a faunguje jako kulturní a společenské centrum. U vchodu se zachoval portál s tesaným kamenným reliéfem, v interiéru pak cenná barokní výzdoba s hebrejskými liturgickými texty a v předsíni dvě zazděná kamenná umyvadla.
Celý článekSynagoga Golčův Jeníkov
Jeníkovská synagoga stojí nedaleko centra obce při ulici Pod Vyšehradem, v místech kde se nacházelo židovské ghetto. První písemná zmínka o existenci synagogy je z roku 1659. Tehdy šlo patrně o dřevěnou srubovou stavbu. V roce 1808 lehla téměř popelem. Byla obnovena, ale i přes rekonstrukce se na konci 60. let 19 století ocitla v žalostném stavu. Na novou stavbu se nedařilo sehnat peníze, vše vyřešil požár 21.5.1871, při kterém lehlo popelem na 14 domů a synagoga. Nová zděná synagoga v novorománském slohu s orientálními prvky byla otevřena veřejnosti 16.9.1873. Nad hlavním štítem je umístěno Mojžíšovo desatero (dvě černé desky se zlaceným písmem). Synagoga sloužila svému účelu do roku 1942. Poté ji užívala Církev československá husitská a následně evangelický sbor. Vnitřní zařízení bylo ponecháno v původním stavu, jen před stánek Aron-ha-kodeš byl umístěn oltář s křížkem. V roce 1965 byl nájem církvi zrušen a budova začala chátrat. Objevily se nápady na adaptaci synagogy na kulturní středisko s kinem a knihovnou. Naštěstí se tento záměr nepodařilo realizovat. Židovská obec nabídla objekt státnímu židovskému muzeu v Praze. Ten si jej během 70. let 20. století adaptoval pro svůj depozitář. Během 90. let byla synagoga zrekonstruována.
Celý článekSynagoga Hartmanice
Synagoga v Hartmanicích byla postavena v roce 1883 tehdejší hartmanicko-kundratickou židovskou obcí. Po obsazení pohraniči v roce 1938 byla zabavena nacisty a předána do užívání místnímu truhláři. Ten ji využíval jako dílnu a sklad. Stejnému účelu sloužila i po skončení války. Stavba byla postupně devastována a v 80. letech 20. století ji hrozila demolice. Po pádu režimu změnila několikrát majitele až v roce 2002 vzniklo sdružení na její záchranu a obnovu. Což se podařilo a tak v roce 2006 mohla být synagoga zpřístupněna veřejnosti. Je zde expozice připomínající různé aspekty historie života na Šumavě. V podkroví vznikl po rekonstrukci netradiční výstavní prostor. Jde zde zobrazena historie židovské obce v Hartmanicích, osud synagogy, průběh její záchrany a vystaveny fragmenty, které se zachovaly z původní stavby (vstupní dveře, deska zábradlí ženské galerie, zachované rámy oken, kuželky litinového zábradlí aj.). Synagoga je otevřena v turistické sezoně.
Celý článekSynagoga Heřmanův Městec
V Heřmanově Městci, v okrese Chrudim, v Pardubickém kraji mělo židovské osídlení velmi dlouhou tradici. Prvé zmínky o Židech v Heřmanově Městci a okolí se začínají objevovat v historických pramenech od 15. století. Velmi zachovalý Židovský hřbitov je doložen k roku 1667. Další rozmach židovského osídlení v Heřmanově Městci znamenal rok 1686. V tom roce morová epidemie zkosila velký počet místních obyvatel, proto majitel panství, hrabě Ferdinand Leopold Špork, pozval Židy k osídlení prázdných domů. Židovská modlitebna změnila během roků několikrát své místo i prostředí. Nejstarší modlitebna heřmanoměsteckých Židů stála v původní židovské čtvrti v dnešní Pokorného ulici. Po požárech v 17. stol. bylo židovské obyvatelstvo přesídleno do dnešní Havlíčkovy ulice. Roku 1760 si tam postavili barokní synagogu, kterou v roce 1870 přestavěli do dnešní novorománské budovy. Autorem plánů byl architekt František Schmoranz. O pár let dříve tu již stála také budovy židovské školy, která k synagoze přiléhá. Škola působila v budově až do svého zrušení v r. 1909. Také byla úředním místem a bytem krajského rabína. V úrovni prvního patra byla spojena krytou balkonovou chodbou s ženskou galerií synagogy. V synagoze se bohoslužby konaly do 2. světové války. Po začátku okupace byly náboženské obřady zakázány. Vybavení synagogy bylo odvezeno do shromaždiště předmětů v židovském muzeu v Praze. Ze štítu synagogy byly odstraněny desky desatera Během války sloužila synagoga jako skladiště. Od roku 1949 využívala její prostory k bohoslužebným účelům Českobratrská církev evangelická. Synagoga a později i budova židovské školy postupně chátraly. Spojovací chodba mezi nimi byla v roce 1952 zbourána. Školu i synagogu od Českobratrské církve vykoupilo v polovině 80. let město. Na přelomu tisíciletí byly oba objekty krásně zrekonstruovány a využívají se ke kulturním účelům. V rámci rekonstrukce byla obnovena spojovací balkonová chodba mezi galerií v synagoze a prvním poschodím bývalé židovské školy. Do štítu synagogy byly vráceny desky desatera a na čelní stěně obnoven hebrejsky psaný text starého žalmu. Dochoval se také dřevěný svatostánek, dřevěná ženská galerie i ornamentální výzdoba. Budova židovské školy dnes slouží jako galerie.
Celý článek
Synagoga Hořovice
Bývalá hořovická synagoga se nachází ve Valdecké ulici, kousek jižně od centrálního náměstí. Dnešní synagoga byla postavena v roce 1903 a svému účelu sloužila až do druhé světové války. V tomto období pak sloužila jako skladiště nábytku a v roce 1947 adaptována pro potřeby Církve českobratrské evangelické, které slouží dodnes. V roce 1972 proběhla zásadnější rekonstrukce, při které byl modlitební sál zmenšen na polovinu a v patře zřízen byt.
Celý článekSynagoga Hranice
Židovské osídlení ve městě Hranice, v okrese Přerov se datuje do počátku 17. století. Bývalo v Janáčkově ulici. Tam byly postupně postaveny židovské domy, radnice a také synagoga. Původně bývala dřevěná. Současnou synagogu vystavěl roku 1864 architekt Franz Macher z Vídně, v maursko-byzantském slohu, tehdy velmi oblíbeném při stavbách synagog. Vzhledem ke stísněnému prostoru a okolní zástavbě v zadní části domu bývalé židovské školy není orientována směrem k Jeruzalému, ale směřuje k východu. Bohoslužby se v ní konaly do 2. světové války a od roku 1943 využívalo její prostory městské muzeum. Dnes je situace taková, že objekt je majetkem Československé církve husitské a ta synagogu dlouhodobě pronajímá městu Hranice a je v ní sídlo Výstavní síně Synagoga Městského muzea a galerie v Hranicích. Příležitostně se zde konají koncerty.
Celý článekSynagoga Ivanovice na Hané
Ivanovická bývalá synagoga stojí v centru obce (ul. Stará čtvrť) nedaleko kostela. Vystavěna byla na počátku 19. století v empírovém slohu na místě požárem zničeného staršího templu. Po válce v letech 1951-1952 byl objekt adaptován pro potřeby sboru CČH, který jej vlastní dodnes.
Celý článekSynagoga Jindřichův Hradec
Severně od hlavního náměstí se při dnešní Kostelní ulici nacházelo židovské ghetto. Několik domů se dochovalo po přestavbách dodnes, stejně tak Kostelní ulice si ponechala starobylý ráz. V Kostelní ulici se také nachází bývalá synagoga. Byla vystavěna v letech 1801-1803 na místě původní dřevěné a později barokní stavby. Dnešní stavba pak byla ještě v roce 1867 novogoticky upravena a zvětšena do dnešní velikosti. Svému účelu sloužila až do druhé světové války. Pak byla nakrátko opuštěna a v roce 1952 adaptována (odstraněna výzdoba, svatostánek, ženská galerie a modlitební sál zmenšen) jako mnoho synagog pro potřeby CČH, která ji užívá dodnes.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 … 184 185 186 Další Poslední
