Nedávno opravený židovský hřbitov se nachází zhruba kilometr od obce v poli u silnice vedoucí do Vrbky. Hřbitov byl patrně založen roku 1787 jako druhé pohřebiště místních Židů, první hřbitov se nacházel u městských hradeb při severovýchodní baště. Poměrně velký hřbitov o ploše 2.910 m2 je využit jen v zadní části, kde se nachází cca 200 náhrobků. V obřadní síni postavené v novorománském slohu se nacházejí zbytky iluzivní výmalby. Hřbitov má opravenou a vysokou kamennou zeď a je uzamčen. Ke hřbitovu nevede žádná dobrá cesta a tak ve vegetační době je velmi špatně přístupný. V době naší návštěvy byl uvnitř i docela hodně zarostlý.

Zahrada byla vybudována v letech 1950 - 1956 na střeše garáží Kanceláře prezidenta republiky podle barokní stylu navrženého architektem Pavlem Janákem. Součástí zahrady je i několik kašen s fontánami. Jižní ochoz nabízí výhled na Pražský hrad a na Jelení příkop. Zahrada je přístupná vchodem z ulice U prašného mostu. 

Židovský hřbitov se nachází zhruba 1 km jižně od obce Hřivčice, asi 100 m od železniční tratě. Založen byl patrně v první polovině 18. století, v roce 1837 ještě rozšířen. Na ploše cca 3.163 m2 by mělo být dochováno kolem 300 náhrobků, z nich mnoho barokních a klasicistních. Nejstarší pochází z roku 1759.

Malé náměstí leží v místě, kudy vedla cesta k brodu, který byl v místě dnešního Mánesova mostu. Byly zde objeveny pozůstatky starého osídlení. Náměstí má trojúhelníkovitý tvar a je obklopeno řadou historických domů. Ve 14. století ze tomuto místo říkalo Věnečnícký nebo též Vlásenkářský trh. Podle zboží, s kterým se zde obchodovalo. Ve druhé polovině 15. století zde zhotovovaly koňské postroje a tak se zde říkalo V uzdářích nebo též Pod uzdáři. V 17. století se název změnil na Malý ryneček. Současný název náměstí nese od poloviny 19. století. Název Malé ho odlišuje od sousedního „velkého“ Staroměstského náměstí.