Vznik zámku Jedinečnou stavbou města je zdejší zámek. Podle archeologů stálo v Pardubicích panské sídlo již na konci 13. století. V dochované podobě pochází pardubický zámek hlavě z přestavby, podniknuté na přelomu 15. a 16. stol. pány z Pernštejna. Pernštejnové zabrali rozlehlé území, které dokonale opevnili mohutným hliněným valem s hradbou na úpatí a vodním příkopem kolem. Uvnitř tohoto areálu vyrostl palác, který vyhovoval nárokům pronikajícího renesančního stylu života aristokracie. Mezi hradem a zámkem V Pardubicích je tedy k vidění jedinečný přechod mezi hradem a zámkem, je zde vodní hrad s mohutnými zemními valy, poskytujícího dokonalé renesanční pohodlí zámku. Monumentální malířskou výzdobu, nejstarší renesanční malby u nás, najdeme v interiéru zámku. Zámek je navíc sídlem Východočeské galerie i Východočeského muzea, a tak nám nabízí mnoho různorodých expozic. Milovníci přírody, skla, hraček i historie si přijdou na své. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba do Muzea perníku a pohádek v obci Ráby. Zajímavým místem pro delší pobyt jsou nedaleké Lázně Bohdaneč. Zříceninu gotické věžové tvrze najdete ve Svojšicích. Dále v okolí najdete zámek Kunětická Hora, zámek Choltice nebo  kostel sv. Václava v Jezbořicích. Ubytování najdete přímo v Pardubicích.

V roce 2007 byla umístěna na zdi Starého židovského hřbitova v Praze pamětní deska věnovaná Pavlu Tigridovi. Byla tak učiněno při příležitosti jeho nedožitých devadesátých narozenin. Pavel Tigrid, vlastním jménem Pavel Schönfeld,žil v ulici U starého hřbitova od roku 1993 až do své smrti v roce 2003. Umělecké ztvárnění je dílem akademického sochaře Michala Vitanovského. Text na desce zní: V této ulici v domě č. 3 žil v letech 1993 až 2003 novinář a politik Pavel Tigrid (1917 – 2003) vydavatel exilového časopisu Svědectví. Významně přispěl k pádu komunismu a k obnově demokracie v naší zemi.

Barokní zámek Líčkov, rokokově upravený, leží v obci Liběšíce, 8 km JV od Žatce, okres Louny, kraj Ústecký. Historie zámku  První věrohodná zpráva o Líčkově pochází ze 14. století. V této době se jednalo o tvrz, která byla po roce 1453 přestavěna na středověký hrad Václavem Vlčkem, proslulým válečníkem. Původní hrad, z něhož je dodnes zachována válcová věž, byl majetkem pánů z Koldic a z Ilburka. Líčkov se stal střediskem Žateckého kraje v 16. století za Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Přestavba hradu na zámek započala kolem roku 1628. Roku 1765 kupuje panství a zámek Josef Vonibald z Edenu, který se pustil do výrazné přestavby sídla v pozdně barokním až rokokovém slohu. Zámek vlastnili později žatecký řezník Th. André i Zesnerové ze Špicberku. V 19. století byl líčkovský zámek přestavěn na cukrovar, lihovar, a využíván také jako cikorkárna a skladiště. Po 1. světové válce, v roku 1925, se jeho majitelem stal akademický malíř O. Brázda, jehož ženě byl zámek navrácen v restituci. Současnou majitelkou je paní Marie Brázdová, která obnovuje a zachraňuje dílo Oskara Brázdy a zámek Líčkov. Podoba zámku Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova okolo malého nádvoří, z fasády k hlavní bráně vystupuje válcová věž s cimbuřím. Zaujme pěkná rokoková hlavní brána z roku 1765, za ní vlevo se pak nachází zpustlá, kdysi výstavná zeď zahradní terasy. Okolo hlavní budovy najdeme přízemní hospodářské budovy, vpravo před hlavním vstupem za ohradní zdí může návštěvník relaxovat v zámecké zahradě.   V interiéru zámku si návštěvník prohlédne místnosti se zachovalou výzdobou stropů, schodiště s nástěnnými malbami s rokokovým dekorem, restaurovanými O. Brázdou i galerii tohoto akademického malíře. Na zámku se nachází také kaple sv. Anny se zařízením z 2. pol. 18.století, s panskou tribunou a místností s nástěnnými malbami ze života světic. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete také rokokový zámek Stekník. V Žatci si můžete prohlédnout Chmelařské muzeum nebo Regionální muzeum v Křížově vile. U Žatce najdete také gotickou tvrz Milčeves. Ubytovat se můžete v Žatci.

Rozhledna na Klínovci (1244 m) je nejvýš položenou rozhlednou Krušných hor. Je to 24 metrů vysoká osmiboká věž, která spatřila světlo světa roku 1884. Historie dalekých výhledů z Klínovce je však mnohem delší. Ještě předtím než se o její stavbu zasloužili členové jáchymovské sekce Krušnohorského spolku, zde stály tři vyhlídkové stavby. Nejprve zde byla postavena dřevěná pyramida, a to v roce 1817. Blízkost Karlovarských lázní, jejichž hosté si rádi vyjeli na vrchol Klínovce kočárem, přivedla dva jáchymovské občany, poštmistra Floriána Makasyho a hostinského Petra Weigla, k myšlence postavit zde vyhlídkový gloriet. Stalo se tak roku 1838. Gloriet k vyhlídkám využívali návštěvníci Klínovce do roku 1868, tehdy vyhořel. Roku 1880 byl v Jáchymově založen Krušnohorský okrašlovací spolek. Hned při své první schůzi, si jeho členové naplánovali výstavbu nové rozhledny na Klínovci. Peněz neměly nazbyt a tak se museli spolehnout na případné dárce. Aby jim ukázali, že to myslí se stavbou kamenné rozhledny vážně, postavili během jednoho týdne v roce 1880 jednoduchou dvoupatrovou dřevěnou věž. Vydržela zde tři roky. Během té doby členové spolku nelenili. Pořádali sbírky, řešili pozemkové otázky a připravovali projekt. Jeho realizace se chopil stavitel Josef Peter z Kadaně. Slavnostní otevření, během něhož byla rozhledna pokřtěna jménem císaře Františka Josefa I., se konalo 3. Srpna 1884. Byla to osmiboká kamenná rozhledna s krytou zasklenou vyhlídkovou plošinou a s ochozem, za niž spolek zaplatil 4300 zlatých. Obliba Klínovce rostla, navštěvovalo jej čím dál více turistů. Proto zde roku 1893 vyrostl malý hostinec, později nahrazený současným komplexem budov. Významným pro Klínovec byl rok 1908, kdy se v prostorách objektu konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří.  Velkou slávou pro vrchol Klínovce byl rok 1908. Tehdy se zde konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří. Při té příležitosti vznikla rozlehlá hala s kazetovým stropem a erby krušnohorských měst. Z výstavní haly se stala restaurace a centrum nového objektu, otevřeného v roce 1927. Po požáru v roce 1929 proběhla další dostavba. Posledním významným zásahem do podoby Klínovce byla stavba 80 metrů vysoké televizní věže. V dobách socialismu celý objekt katastrofálně zchátral a uvažovalo se o jeho strhnutí. K tomu naštěstí nedošlo. Ovšem ani společenské změny, které přinesl rok 1989, situaci příliš nezlepšily. Na lepší časy se snad začalo blýskat v roce 2003. Tehdy se objekty na vrcholu staly majetkem obce Boží Dar a začala se připravovat generální rekonstrukce. Nezbývá než doufat, že rozhledna bude opět brzy přístupná a její návštěvnici si budou moci prohlédnout celé pásmo Krušných hor od Komářího vrchu po Děčínský Sněžník, v další řadě hor pak postupně od jihozápadu k severovýchodu Český les, Slavkovský les, Doupovské hory a České středohoří.