Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 … 184 185 186 Další Poslední
Kostel Panny Marie Růžencové - Plzeň
Kostel Panny Marie Růžencové - Plzeň.
Celý článekKostel Panny Marie Sněžné
Kostel Panny Marie Sněžné byl založen společně s klášterem karmelitánů jako klášterní a korunovační chrám Karlem IV. Podle původního projektu měl sahat až do míst, kde dnes stojí pomník Josefa Jungmanna. V roce 1397 však byl dokončen pouze chór. I tak je kostel Panny Marie Sněžné nejdelším kostelem v Praze. V 16. století kostel zchátral tak, že se zřítila jeho klenba a průčelí. Poškozená stavba byla opravena řádem františkánů, který kostel získal v roce 1606. Do kostela se vstupuje z Jungmannova náměstí nádvořím vyzdobeným sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Prokopa z Alkantary. Průčelí kněžiště je nad portálem vyzdobeno mozaikou Madony od V. Foerstera z roku 1715. Interiéru kostela dominuje hlavní oltář, který je největší v Praze. Jeho raně barokní architektura pochází z let 1649 – 1651. Při stěnách kostela jsou rozmístěny sochy františkánských světců. Jejich autorství je přisuzováno řezbáři A. Heidelbergovi. Cínová křtitelnice pochází z roku 1459. Kaple sv. Antonína je vyzdobena freskou K. Kováře z poloviny 18. století. Boční oltář na levé straně kostela je vyzdoben obrazem Zvěstování Panny Marie od V. V. Reniera z roku 1724. Na oltáři sv. Kateřiny je obraz světce od J. V. Neunherse z roku 1724. V interiéru kostela také bývala klášterní knihovna, která zde byla zřízena již v polovině 17. století.Kostel Panny Marie sněžné je významně spojen s historií Čech, s husitským hnutím. V letech 1419 – 1422 zde kázal kněz Jan Želivský, který byl nekompromisním a odvážným kritikem nepravostí katolické církve a nespravedlnosti ve společnosti. Soustředila se kolem něj pražská chudina. 30.7.1419 vedl na Novou radnici skupinu svých stoupenců, kteří vyhodili několik katolických konšelů z okna. Tato událost se do dějin zapsala jako první defenestrace. V roce 1422 byl Jan Želivský umlčen popravou. Jeho ostatky byly uloženy právě do kostela Panny Marie Sněžné.
Celý článekKostel Panny Marie Sněžné - Svatý Kámen
Vznik poutního místa sahá do první poloviny 16. století. Tehdy se objevily legendy važící se k balvanu rozděleném na dvě části. Prý se tu zjevila pastýřům Panna Maria obklopená nebeskou září doprovázená anděly. Ti prý také rozdělili kámen na dvě části a mezera se prý zvětšuje. Až ji projede vůz se senem nastane podle legendy konec světa. Tyto a další legendy vedly v 17. století k založení zdejšího poutního místa. Roku 1653 byla zbudována za příspění českokrumlovských klarisek nad posvátným kamenem menší jednoduchá kaple, která však záhy nestačila přívalu poutníků. Proto byla v roce 1655 zbudován menší poutní kostel Panny Marie Sněžné což je dnešní presbytář a kněžiště. Později byla přibudována ještě rozlehlá chrámová loď s věží. Autorem této stavby, která vznikla do první poloviny 18. století byl Antonín Erhard Martinelli. Souběžně s kostelem vznikl i menší klášter klarisek přiléhající ke kostelu od východu. Sestával se ze tří ramen ambitu a jednopatrové budovy s celami. Za císaře Josefa II. byl zrušen řád českokrumlovských klarisek a zdejší poutní místo na několik let uzavřeno. O něco později jeho správu převzali cisterciáti z Vyššího Brodu. Ve 40. letech 19. století byli pověřeni správou redemptoristé, které roku 1895 vystřídala kongregace bratří Nejsvětější Svátosti z Českých Budějovic. Redemptoristé se vrátili roku 1924 a zůstali až do roku 1949. Tehdy se poutní místo ocitlo v pohraničním pásmu a začala naprostá devastace. Během 70. let zcela zanikly klášterní budovy. Kostel byl devastován. Věž využívána pohraničníky jako pozorovatelna, kostel pak jako skladiště či dokonce stáj pro ovce. Až po revoluci díky darům zdejších rodáků a za přispění hejtmana Horního Rakouska mohla být započata rekonstrukce, ukončená v roce 1993. Zachránit se však podařilo již jen poutní kostel. Kostel je barokní, jednolodní s trojboce zakončeným kněžištěm. Na východní straně se nachází sakristie a dále pak trojboká kaple s posvatným kamenem. Na západní straně je situována hranolová věž. Vnitřní prostor je sklenut valenou klenbou s výsečemi. Původní barokní zařízení se bohužel nedochovalo. Kousek dál od kostela se nachází kaple s pramenem, který má podle legendy léčivé účinky.
Celý článekKostel Panny Marie Sněžné - Velké Karlovice
Monumentální barokní dřevěný kostel Panny Marie Sněžné se nachází v obci Velké Karlovice. Kostel byl založen roku 1754 Františkem hrabětem ze Žerotína. První mše se zde konala již 15.8.1754. Bez větších změn slouží původní stavba dodnes. Půdorysně je objekt ve tvaru kříže, jelikož je stavba sroubena ze dřeva, jsou ramena zakončena diagonálně. Stavba tak má 24 úhlů. Na středem kostele se nachází věžička se dvěma zvony (sv. Jiří a Blahoslavená Panna Marie, Pomocnice křesťanů). Interiér byl původně bez nátěru, podlaha byla z dřevěných prken. Před rokem 1900 byl vymalován bílou olejovou barvou a ještě později roku 1928 upraven do dnešní podoby. Dřevěnou podlahu nahradily později velké kameny a od roku 1948 je zde dnešní dlažba.
Celý článekKostel Panny Marie U alžbětinek s kaplí sv.Tekly - Na slupi
Kostel založil v roce 1360 Karel IV. pro klášter řádu servitů. Po zrušení kláštera v roce 1783 byl kostel regotizován stavitelem B. Gruberem. Ten zde také ve stejné době postavil špitál.
Celý článekKostel Panny Marie Vítězné - Karmelitská
Byla už pokročilá druhá polovina 16. století, když se ženil český pán Vratislav z Pernštejna. Bral si urozenou Španělku Marii Maxmiliánu Manrique de Lara. Nevěsta si z domova přivezla do Čech voskovou sošku Jezulátka, jejíž věhlas se vlivem sv. Terezie rozšířil po celém Pyrenejské poloostrově. V roce 1587 Marie Maxmiliána vdávala dceru Polyxenu za Viléma z Rožmberka a Jezulátko jí k svatbě darovala. Když v roce 1628 Polyxena podruhé ovdověla dala Jezulátko pražským karmelitánům U panny MarieVítězné v dnešní Karmelitské ulici. Tradice vypráví, že jim ho odevzdávala se slovy: „Dávám vám to nejdražší, co mám. Mějte ho v uctivosti a dobře se vám povede.“ A měla pravdu. Karmelitánům se v té době moc nedařilo a Jezulátko jim přineslo požehnání.Na místě, kde dnes stojí kostel Panny Marie, se kdysi rozkládala zahrada, v níž patrně stála kaple mistra Jana z Husi. Někdy na počátku 17. století byla kaple zapůjčena německým luteránům, i když pro české utrakvisty byl nadále hlavním kostelem malostranský sv. Mikuláš. Když 9.7.1609 vydal Rudolf II. zákon náboženské svobody, rozhodla se německá luteránská obec vystavět nový kostel. Zakoupila další dva domy v Karmelitské ulici a nechala je zbourat. Zahrady na úpatí Petřína dostala darem. Základní kámen k novostavbě byl položen 20.7.1611 a stavba pokračovala tak rychle, že 21.7.1613 byl chrám otevřen. Původně byl luteránský chrám zasvěcen Svaté Trojici. Po bitvě na Bílé hoře byl kostel luteránům konfiskován a 7.9.1621 jej získali karmelitáni. Kostel však patřil k nejvýznamnějším luteránským stavbám a nadále tu nepřátelskou víru připomínal, proto musel být přestavěn. Novým modelem se stala římská svatyně Santa Maria della Scala. Kostel nově zasvěcený Panně Marii Vítězné, získal však nesprávnou křesťanskou orientaci. Hlavní průčelí, které se původně obracelo směrem k Petřínu, bylo vybudováno do ulice. Věřící se při mši tak nedívají k východu, ale k západu, a to je mezi pražskými kostely kuriozita. Brzy se stal kostel centrem kultu sošky Pražského Jezulátka. O voskové plastice se začalo tvrdit že činí zázraky. Dne 15.11.1631 vrthla saská vojska do Prahy a město obsadila. Karmelitáni z kláštera utekli a areál převzala znovu protestantská duchovní správa. Noví majitelé sošku Jezulátka sňali a hodili do starého harampádí. Po sedmi týdnech se vojenské štěstí obrátilo a císařští zase opanovali Prahu. Karmelitáni se vrátili, ale na sošku si nikdo nevzpoměl. Teprve po čase ji řeholník jménem Cyril objevil pohozenou za oltářem. Měla ulomené obě ruce; dal ji opravit, vrátil na oltář a od té doby prý Jezulátko zase dělalo zázraky. Počet zázraků rostl a vzrůstal i počet ctitelů a dárců vesměs šlechticů. Mělo vlastní oltář, panství v Solnici, šlechtický predikát, zlaté koruny, říšské jablko a miniaturní kopii tehdy nejvyššího evropského vyznamenání – řádu zlatého rouna. Za nejvzácnější se považují šatečky, které vlastnoručně šila a vyšívala Marie Terezie. Když řeholní Cyril Jezulátko našel pohozené, mělo modré šatky; dnes má modré, bílé, zelené, zlaté, růžové, stříbrné ... ostatně můžeme je vidět v malém klášterním muzeu. Valná většina šatiček, rochetek a košilek je velmi cenná. Jsou na nich šité perly, drahokamy, jsou protkávány zlatem a stříbrem. Šatník Jezulátka je neustále doplňován. V roce 1898 dostal pražský Ježíšek šatičky až z Číny a v 50. letech 20. století přivedla do rozpaků komunistické státníky delegace „bratrské“ Vietnamské lidové republiky, když přivezla Jezulátku roucho z Vietnamu. Ještě se zmíníme o vybavení chrámu. Hlavní oltář je vrcholně barokní. Otevřenou sloupovou stavbu, povrchově upravenou imitací mramoru a zlacením, navrhl Jan Ferdinand Schor a realizovali karmelitánští truhláři. Mramorový oltář Jezulátka je prací kameníka Františka Martina Lauermanna a řezbáře Prachnera. A bez zajímavosti není ani „věčné světlo“. Čtyří malé a jedna velká lampa na společném rámu se řetězy s páskovým dekorem a akantem jsou kvalitní pasířskou prací vrcholného baroka, jakou jen tak někde nenajdeme. Pod kostelem byla v roce 1666 vyhloubena krypta. V předním největším oddíle jsou hroby členů klášterního konventu, uspořádané tak, že připomínají římské katakomby. V další části navazuje na střední chodbu 15 kójí, kde jsou rakve mnoha civilních osob, převážně příznivců kláštera a kostela. Mimo jiné jsou zde pohřbeni Marie Barbara Valdštejnová; Helena Ditrichštejnová; známý lékář Jan František Löw z Erlsfeldu. Katakomby byly ještě po druhé světové válce přístupné. Byly dobře větrány, a tak těla mnoha nebožtíků zůstala zachována v podobě přirozenou cestou zachovaných mumií. Posléze vnikla do krypty spodní voda a celý objekt musel být rehabilitován.
Celý článekKostel Povýšení sv. Kříže - Kadaň
První zmínka o kostele je z roku 1291, původně byl zasvěcen Panně Marii. V roce 1421 vyhořel a následně ve 2. polovině 15. století byl upraven v pozdně gotickém slohu. V průběhu 16. století sloužil protestantům a tehdy zřejmě došlo ke změně zasvěcení na Povýšení sv. Kříže. V letech 1745-55 byl barokně přestavěn stavitelem Koschem. Po požáru v roce 1811 byla opět respektována jeho barokní podoba. Kostel má podobu jednolodní stavby s polygonálně uzavřeným presbytářem a doposud s částečně zachovaným gotickým zdivem. Hlavní bohatě zdobený oltář pochází z roku 1687 a přenesen sem byl v roce 1812 ze zrušeného kostela sv. Michala v Litoměřicích. Oltář je sloupové dílo s vysokým nástavcem a čtyřmi plastikami evangelistů.
Celý článekKostel Povýšení sv. Kříže - Kosmonosy
Kostel byl postaven v letech 1671-1673 podle plánů Francesca Carratiho. Byl jedním z prvních barokních kostelů na Mladoboleslavsku. Kostel je jednolodní s dvěma páry postranních pravoúhlých kaplí, obdélníkovým presbytářem a oratořemi. Hlavní oltář je z umělého mramoru podle návrhu Giovanni Alliprandiho. Sochy jsou od kosmonoského sochaře Josefa Jelínka. Průčelí kostela zdobí plastický znak rodu Černínů. V sakristii se nachází vchod do krypty, kam byli původně pochováváni členové piaristického řádu z přilehlého kláštera.
Celý článekKostel Povýšení sv. Kříže - Mečeříž
Kostel Povýšení sv. Kříže - Mečeříž, okres Mladá Boleslav.
Celý článekKostel Povýšení sv. Kříže - Moravská Třebová
Kostel Povýšení sv. Kříže stojí na severním svahu Křížového vrchu, východně od centra města. Jako hřbitovní byl založen na počátku 16. století. Radikální přestavbou prošelo kolem roku 1603, tehdy dostal dnešní vzhled. Nad vchodem můžeme vidět osazený znak Moravské Třebová a erby majitele panství Ladislava Velena ze Žerotína a jeho manželky Bohunky. V interiéru se nacházejí původní renesanční lavice, dále pak barokní sochy, obrazy a fresky od J.T.Suppera. Při cestě ke kostelu od města vystoupáme po krytých tzv. Schodech mrtvých s renesančním portálem z roku 1575. Schody prošly roku 2001 generální rekonstrukcí, poté co je roku 1999 zachvátil požár.
Celý článekKostel Povýšení sv. Kříže - Údlice
V centru obce Údlice se nachází kostel Povýšení sv. Kříže, vystavěný původně jako románský. Pozdně goticky upraven v roce 1579.
Celý článekKostel Povýšení svatého kříže s býv. augustiniánským klášterem - Prostějov
Bývalá kanonie augustiniánů kanovníků u kostela Povýšení sv. Kříže se nachází v historickém centru Prostějova. Kostel v současné době slouží jako děkanský. Roku 1391 povolal Petr z Kravař a na Plumlově do Prostějova augustiniány kanovníky. Řeholníci sídlili u kostelíka sv. Kříže v jehož blízkosti začali zanedlouho stavět konvent s kostelem Navštívení Panny Marie. Dosavadní svatyně se pak stala součástí nově vznikajícího areálu. Roku 1423 byl klášter s kostelem zničen husity. Řeholníci nalezli útočiště v Olomouci, odkud se do Prostějova již nikdy nevrátili. Fundátorská práva na zdejší konvent, která patřila strážnické větvi Kravařů do roku 1495, přešla po smrti Johanky z Kravař na Pernštejny. V průběhu 16. století začala obnova kostela, přičemž ze staré předhusitské stavby se nejlépe dochovaly části presbytáře, nově zaklenutého hvězdovou klenbou. Interiér lodi prošel barokní úpravou, která byla zapříčiněna požárem na konci 17. století. Z barokního období také pochází nové zasvěcení, a to Povýšení sv. Kříže. Zbytky bývalé klášterní budovy jsou dodnes zachovány v místech dnešní sakristie a kaple Nejsvětější Trojice, jejíž pětiboký závěr patřil někdejší kapitulní síni. A. Š.
Celý článekKostel Srdce Ježíšova a kaple Panny Marie - Malšín
V obci Malšín se nachází kostel Srdce Ježíšova vystavěný v 15. či 16. století na místě raně gotického kostelíka sv. Magdalény, jenž tvoří sakristii dnešního kostela. Roku 1593 byl renesančně přestavěn, roku 1677 barokně a v druhé polovině 19. století prošel úpravou na dnešní pseudogotický vzhled. Zhruba 400 m jižně od obce se nachází menší skalnatý vršek s kaplí Panny Marie vystavěné v roce 1856. Od kaple je dobrý půlkruhový výhled jižním směrem.
Celý článekKostel Stětí sv. Jana - Kozinovo n.
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Domkařské ulici v Praze Hostivaři.
Celý článekKostel Stětí sv. Jana Křitele - Kadaň
Ke špitálu a kostelu Stětí sv. Jana Křtitele se vztahují nejstarší zprávy o městě. Raně gotický kostel byl roku 1421 poškozen a roku 1452 obnoven. Následně byl restaurován po požárech roku 1635, 1742, 1744 a 1813. Na klenbách kostela byly v roce 1845 obnoveny fresky s výjevy ze života Jana Křtitele pocházející z roku 1744. Až do roku 1945 se zde pravidelně konaly špitální poutě, ale v období komunistického režimu stavba rychle zchátrala. Po rekonstrukci v 90. letech 20. století slouží převážně ke koncertům a jiným kulturním účelům. Jednolodní kostel obdélného půdorysu se čtvercovým kněžištěm doposud ve své hmotě obsahuje velkou část původního románského kostela.
Celý článekKostel Stětí sv. Jana Křtitele
Dnes už jen nevábné zbytky v hradební zdi připomínají někdejší kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Původně zde stála kaple sv. Kříže, postavená někdy před rokem 1352. Dočasně sloužila jako farní kostel, okolo kterého býval hřbitov, zrušený v 18. století. V průběhu 17. století byla stavba při budování pevnosti snížena a zakomponována do hradby. Objekt kostela po léta chátral, až bylo roku 1741 započato s jeho bouráním. To bylo nakonec díky úsilí kanovníka Berghauera zastaveno a trosky naopak přestavěny na barokní kostelík. Po několika letech byla přistavěna sakristie a v roce 1764 ještě malá přístavba s věžičkou, spojená s kostelem krytou chodbou – základ pozdějšího kostela P.Marie Šancovní. Roku 1787 byl však kostel výnosem Josefa II. zrušen, značně zdevastován a přeměněm postupně ve skladiště, zbrojnici a obydlí. Sakristie sloužila jako chlév. V roce 1882 vykoupila objekt od vojenského eráru vyšehradská kapitula a z přístavku dala postavit kapli P.Marie. Vlastní kostel byl v letech 1994/5 upraven na příležitostnou výstavní síň a lapidárium.
Celý článekKostel Stětí sv. Jana Křtitele - Hranice
Pozdně barokní klasicizující kostel stojící na Masarykově náměstí byl vystavěn v letech 1754-1763. Impozantní stavba zcela změnila vzhled náměstí. Výzdoba pochází převážně z doby výstavby, tj. ze 60. let 18. století. Hlavní oltář zdobí monumentální obraz Stětí sv. Jana Křtitele od Josefa Sterna z roku 1762. Za povšimnutí stojí také pozdně gotická dřevořezba Madony s dítětem z počátku 16. století.
Celý článekKostel sv. Alžběty - Opava
V sousedství proboštského kostela, postavili němečtí řádový rytíři gotický kostelík, původně jako kapli sv. Alžběty. Sloužila jako pohřební kaple německého řádu. Kostel prošel barokní přestavbou a roku 1842 byl na popud arcivévody Maxmiliána renovován. V interiéru se nachází dochovaný obraz sv. Alžběty od Felixe Ivo Leicherta, oltářní obraz namaloval Ignác Raab.
Celý článekKostel sv. Anny - Andělská hora
Zde na návrší pod Anenským vrchem stávala jož od roku 1696 dřevěná poutní kaple. Zájem o toto místo byl takový, že kaple přestala brzy postačovat. Bylo rozhodnuto o výstavbě kamenného chrámu. Ta probíhala v letech 1767-1770 a slavnostní vysvěcení proběhlo 26.7.1770 na svátek sv. Anny. Od té doby se zdejší místo stalo památným a každý rok sem přicházelo tisíce poutníků. Poutě na čas ustaly za josefínských reforem. Tehdy byl kostel uzavřen, zařízení odvezeno a dokonce hrozila demolice objektu. K tomu naštěstí nedošlo a po smrti Josefa II. se na svátek sv. Marka v roce 1795 opět konala mše. Rozmach opět pokračoval až do 50. let 20. století. Tehdy zase vlivem komunistického režimu začalo místo upadat a v roce 1970 byly dokonce zakázany poutě ke sv. Anně. K opětovnému obnovení došlo v roce 2002. Ke kostelu vede alejí křížová cesta. Samotný kostel je v současné době v relativně dobrém stavu. Za komunistické éry se na něm podepsal nezájem, přírodní vlivy, vandalové a také staré důlní šachty na zlato a jiné rudy, které se v okolí nacházejí. lokalizace: Andělská hora (SZ 1,5 km) přístup: exteriér volný, interiér občasný-nepravidelný turistické značení: ANO (červená) hromadná doprava: BUS Andělská hora 1,5 km parkování: v blízkosti kostela - z Andělské hory malou silničkou místy v nedobrém stavu
Celý článekKostel sv. Anny - Sudějov
Kostel sv. Anny - Sudějov, okres Kutná Hora.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 … 184 185 186 Další Poslední
