Starý hřbitov založený u kostela sv. Vavřince shledali měšťané v 16. století z hygienických důvodů jako nevyhovující a rozhodli se proto roku 1540 o jeho zrušení a přemístění do prostoru kněžské zahrady. Roku 1543 zde zbudovali hřbitovní kostel sv. Trojice. Renesanční stavbu s gotickými reminiscencemi řídil mistr Blažej z Litomyšle. V roce 1592 byla loď prodloužena. Později proběhlo ještě několik úprav. Vedle lodi byl hlavně pozměněn štít, který je tak dnes novorenesanční. Hřbitov byl zrušen roku 1906. Interiér kostela je nepřístupný.

Barokní kašna je umístěná ve středu II. nádvoří Pražského hradu. Byla vytesaná Františkem de Torre. Vyzdobená je plastika Jeronýma Kohla z roku 1686.

Další z mnoha rozhleden Jizerských hor stojí na Černé studnici (865 m), která se tyčí nad Jabloncem nad Nisou. Na jejím vrcholu je skála, která vždy lákala k výhledům do kraje. Proto zde již roku 1885 postavil Liberecký horský spolek zábradlí a plošinu, a ty pak sloužily jako vyhlídka. Ovšem rivalita mezi městy Jablonec a Liberec se přenesla i na rozhledny. Když spolek věnoval veškerou pozornost výstavbě rozhledny na Ještědu, rozhodli se jablonečtí založit spolek vlastní, který by kamennou rozhlednu postavil. Vznikl tak Horský spolek pro Jablonec, který vybral návrh architekta Robert Hemmricha a v roce 1905 bylá nová rozhledna i s turistickou chatou slavnostně otevřena. Stavba je to reprezentativní, postavená ze žulových kvádrů, které vážily tři tuny. Věž se tyčí do výše 26 metrů, masivní stěny jsou u paty široké 1,5 metru a na čtyři vyhlídkové ochozy vede 91 schodů. Ty nabízí nádherný výhled zahrnující obě rivalská města, Jablonec a Liberec, ale také Krkonoše a Český ráj. Rozhledna se velmi rychle stala oblíbeným místem turistů pro jejichž potřeby byla v roce 1930 rozšířena chata až na 600 míst. Dnes je ovšem již několik let uzavřená a výhledu chtivý turisté musí vzít za vděk malým kioskem. Samotná rozhledna je přístupná denně po celou sezónu.

Socha sv. Filipa Nerejského na rozhraní Hradčanského náměstí a Zámeckých schodů, u vstupu do Rajské zahrady, je dílem M. J. Brokoffa z roku 1715. Zachycuje světce jako stojící postavu v dlouhém kněžském šatě s pláštěm. U nohou má srdce. Socha je umístěna na válcovém podstavci zdobeném, poupaty, akanty a kartuší.