Krátká historie hradu Raně gotický hrad pochází z přelomu 13. a 14. století. Patřil do systému kontrolních a strážních bodů a celních stanic. Střežil zemskou stezku mezi Zlatými Horami a Vrbnem. Byl opuštěn zřejmě v důsledku vysoké nákladnosti údržby. Jiná verze pak je, že byl zničen při tažení Matyáše Korvína do Slezska v roce 1474. Na rozdíl od nedalekého hradu Quinburku měl vysokou strážní věž. Do dnešní doby se zachovaly pouze 9 m vysoké zbytky strážní věže a pozůstatky hradních příkopů. Tipy na výlet Ve Zlatých Horách a jejich okolí najdete Městské muzeum, kostel Panny Marie, rozhlednu Biskupská kupa, zříceninu hradu Edelštejn, zříceninu hradu Leuchtenštejn, hornický skanzen - Zlatorudné mlýny, Údolí ztracených štol, zříceninu kaple sv. Anny nebo poutní kostel Panny Marie Pomocné. Ubytovat se můžete přímo ve Zlatých Horách.

Historie hradu Tento hrad byl založen císařem Karlem IV. a je písemně doložen roku 1361 v listině, kterou panovník osvobozuje obyvatele Starého Plzence od roboty na stavbě hradu za poplatek 28 kop grošů. Tento pevný a strategický bod se měl stát správním a obranným střediskem královské moci v okolí. Za hustiských válek byl husity obléhán, ale pro své dobré opevnění nebyl dobyt. Ve druhé polovině 15. století přešel postupně jako zástava do majetku různých šlechtických rodů, z nichž ti nejvýznamnější byli Šternberkové. Na počátku 16. století sloužil hrad již jen jako lovecký hrádek. Později vyhořel a na příkaz krále byl opuštěn. V roce 1561 ho získali Kokořovci z Kokořova, kteří vlastnili štáhlavské panství a hrad jim patřil celých 150 let. Pod vlivem romantismu v první polovině 19. století začíná být o hradní zříceninu opět zájem. Tehdejší majitel Kristián z Valdštejna dal Radyni zčásti upravit a zpřístupnit veřejnosti. V roce 1920 zakoupilo hradní zříceninu město Starý Plzenec a nákladem spolku pro zachování hradu Radyně a Hůrky byl odborně opraven a dále zpřístupněn veřejnosti. Dispozice hradu Hrad byl postaven na strmém buližníkovém vrchu. Původní příchod do hradu byl od jihozápadu přes příkop do hranolové brány, která byla součástí prvního hradebního pásu. Za ním byl další suchý příkop s kamennou ohradní zdí, přes který vedl padací most do druhé brány. Uprostřed nádvoří pak stál obdélný palác 11,5 m široký a 26,5 m dlouhý. Na užších stranách byl sevřen věžemi. Západní má tvar hranolový a východní půlválcový. Do paláce se vcházelo od severu po padacím mostě. Tento vstup se však do dnešní doby nedochoval. Přízemí paláce bylo rozděleno na dvě prostory, odtud se vcházelo po dřevených schodech do velkého sálu v prvním patře. Na sál navazovala komnata vybavená krbem a prevétem. Hlavní obytné prostory byly plochostropé. V prvním a druhém patře nalézáme pozůstatky roubených komor. Východní půlválcová věž neměla dělený vnitřní prostor a její účel byl plně obranný a sloužila i jako hladomorna pro těžké provinilce. Západní věž byla pětiposchoďová. Na malém dvorku před západní věží byla vyhloubena cisterna hluboká dnes 11,6 m, do které se sváděla dešťová voda ze střech. Odtud se nabírala vědry na rumpálu a vylévala do pískovcové nálevky v přízemí západní věže. Ve válečném období to byl jediný zdroj vody, jinak se voda nosila z malých studánek na úbočí kopce. Hrad dnes Do dnešní doby se zachovalo významné torzo obou věží jejichž průměrná tloušťka zdiva je 2,45 m a obvodové zdivo paláce o průměrné tloušťce zdiva 2,3 m. Na západní (obytnou) věž, jejíž výška je 22,13 m, se dá po 118 schodech vystoupat, a tak plní i funkci rozhledny. V okolí paláce se ještě místy dochovaly zbytky obranných hradeb a skromné zbytky vstupních bran. Hrad Radyně je přístupný v sezoně. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete klasicistní zámek Kozel, kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, barokní zámek Dolní Lukavice nebo můžete vystoupit na rozhlednu Kožich u Libákovic. Ubytovat se můžete v Plzni.

Rozhledna na vrchu Sedlo (902 m.n.m.) byla postavena v letech 2006-2009 na místě dřívejšího keltského hradiště, asi 5,5 km jihovýchodně od Sušice. Dřevěná stavba má půdorys sedmiúhelníku s poloměrem opsané kružnice 3,9 m v nejnižším podlaží. V každém podlaží výše se poloměr zmenšuje. Dřevěná konstrukce rozhledny je opláštěna vodorovnými prkny. Točité schodiště je ukončeno vyhlídkovým ochozem ve výšce 23,75 m, kryté střechou ve tvaru broušeného diamantu. Celá rozhledna je pak vysoká 27,75 m a spotřebovala 50 m3 řeziva a 10 tun oceli. Celkové náklady dosáhly necelých 6,5 mil. korun. Z rozhledny, která je celoročně volně přístupná je kruhový výhled. Poskytuje rozhled na panorama Šumavy, hrad Kašperk, Svatobor, Sušicko aj. K rozhledně vede značená cesta, nejbližší parkování je na konci Albrechtic.

Radnice - Polička