Na vyvýšenině nad Zákolanským potokem u Kovár, v dnešním kladenském okrese, stojí zbytky hradiště Budeč, které bylo založené za prvních Přemyslovců. Zdejší hradiště bylo jedním z mnoha, které budovali Slované na návrších jako opevněná sídla. Na Budeč přišli kolem roku 800. Postupně se z Budče stalo jedno z hlavních knížecích sídel Přemyslovců, kteří za vlády prvního historicky doloženého knížete Bořivoje sjednotili okolní kmeny a položili tak základy budoucí české státnosti. Po něm vládl jeho syn Spytihněv, který nechal postavit na Budči rotundu sv. Petra. V 1. třetině 10. stol. se tak z Budče stalo jedno z center rodícího se českého státu. Kolem kostela sv. Petra se rozkládal knížecí dvorec, hradiště bylo rozděleno na několik menších areálů a bylo obklopeno dvěmi na některých místech dodnes viditelnými valy. Nedaleko knížecího dvorce se rozkládal ještě jeden dvorec, ke kterému patřil také kostel. Byl poněkud mladší, zasvěcen Panně Marii a dochovaly se z něj pouze základy, které nyní na povrchu vyznačuje jejich maketa. Nejstarší písemné zprávy o Budči pocházejí ze svatováclavských legend z 10.-11.století. Uvádí se v nich, že kníže Vratislav, který vládl v letech 915 - 921, poslal svého syna Václava, budoucího svatého a patrona české země, na Budeč, aby se tam učil latinsky. Od přelomu 10. a 11.,století, kdy Přemyslovci sídlili již trvale na Pražském hradě, Budeč ztrácela svoji vojenskou a správní funkci a postupně ustoupila do pozadí. Poslední historická zpráva o Budči je ze 13. stol., kdy ji královna Kunhuta darovala vyšehradské kapitule.Na akropoli dodnes stojí rotunda sv. Petra a Pavla s přilehlým hřbitovem a jen o kousek dál jsou v zemi vyznačeny základy někdejšího kostela Narození Panny Marie. Místem, kolem kterého se v době největšího významu Budče vše soustřeďovalo, byla právě rotunda sv. Petra. K rozšíření názvu a zasvěcení rotundy také sv. Pavlu došlo zřejmě koncem 11.století. I když byla několikrát přestavována tak zdivo mírně nepravidelné kruhové stavby o průměru přes 8 m je z velké části původní. Jde tedy o nejstarší dodnes funkční stavbu na našem území. Hranolová věž na severní straně přibyla někdy ve 2. polovině 12. století uvnitř se dochovala kamenná renesanční kazatelna z roku 1585. Přístavba sakristie pochází z roku 1663. Dnes je rotunda vymalována na bílo, u oltáře je tělo Ukřižovaného Krista. Na nevelkém místě na podlaze je ponechán otvor, kde je možno spatřit původní románské základy a na kůru jsou varhany. Z původního hradiště se zachovaly pozůstatky hradeb - valy, které obepínají plochu 22 hektarů a jsou dlouhé 1,5 km, tak řadí budečské hradiště k největším raně středověkým hradištím u nás. Na hřbitově je pohřben významný pedagog 19. stol. Karel Slavoj Amerling, který spojil svůj osud s odkazem Budče a v duchu její vzdělávací tradice zmíněné ve svatováclavských legendách založil v Praze vzdělávácí učitelský ústav, který nesl i její název. V průběhu 20. století se Budeč stala oblíbeným katolickým poutním místem, byly zde obnoveny mše a také každoroční poutě, které se koncem června na svátek patronů sv. Petra a Pavla a koncem září takzvaná Národní svatováclavská pouť. Návštěvu Budče je možné spojit s výletem na blízký hrad Okoř.

Loretánská kaple se nachází asi 4,5 km jihozápadně od Jičína, nedaleko obce Podhradí, vede kolem ní značená cesta z Veliše na Ostružno. Kopii tzv. Svaté chýše nechal postavit v roce 1694 hrabě František Josef Šlik podle návrhu architekta J.B.Matheyho. Nad vchodem kaple je umístěna kartuš se šlikovským erbem a nápisem o výstavbě kaple.

Barokní zámek v obci Lány stojí v křivoklátských lesích nedaleko Kladna a je známý jako letní sídlo prezidentů Československé a České republiky.                      V roce 1392 se v Lánech připomíná tvrz, sídlo Haška z Lán. Od roku 1589 je součástí královského panství křivoklátského a později, na místě tvrze, je zde vystavěn renesanční zámek, užívaný jako letohrádek při císařově pobytu ve zdejších lesích. Roku 1652 proběhla přestavba zámku v raně barokním stylu. V roku 1685 byl zámek odkoupen Valdštejny, za nich byl zvýšen o jedno patro, za Karla Egona Fürstenberka v letech 1821 - 1825 o 2. a v letech 1902 - 1903 přistavěno také 3. patro. Místo posledního odpočinku T.G.M. Od roku 1918 je lánský zámek v majetku československého státu a přestavěn architektem J. Plečnikem na letní sídlo prezidentů republiky. Možnost pořádání reprezentativních honů byla jedním z důvodů, proč byly Lány zvoleny za letní sídlo hlavy nového státu, výhodou byla také blízkost Prahy, krása prostředí křivoklátských lesů i vnitřní, vhodné zařízení zámku. První prezident Československé republiky, Tomáš Garrigue Masaryk si lánský zámek velmi oblíbil. Považoval Lány za svůj domov a trávil zde chvíle práce i odpočinku. Po abdikaci na úřad prezidenta v roce 1935 se do Lán přestěhoval i se svou rodinou natrvalo. Jako místo posledního odpočinku pro sebe i své nejbližší nakonec zvolil zdejší lánský hřbitov. Po smrti T.G.Masaryka zde určitý čas bydlel i prezident Edvard Beneš před rokem 1938 i po návratu z exilu a v době okupace zde také pobýval prezident Emil Hácha. Po roce 1948 zde občas zavítali prezidenti Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Antonín Novotný i Ludvík Svoboda a Gustáv Husák. Zámek v Lánech bohužel lze navštívit výjimečně, v návštěvních hodinách je přístupný zámecký park. V Lánech se nyní nachází muzeum TGM, pamětní síň jeho manželky a také muzeum sportovních vozů. Dispozice zámku Lánský zámek je třípatrová trojkřídlá budova, s mansardovou střechou s báněmi v rozích. Při východním křídle stojí kostel z let 1748 – 1752. V sousedství zámku jsou hospodářské budovy. K zámku náleží také velký palmový skleník, rybník Bahňák, u zámku stojí bronzová socha Jenoféfy a především zámecký park. Park byl založen okolo roku 1770, dnešní podoba pochází od J. Plečnika. Park přechází v oboru. Lánská obora, část někdejší tzv. Velké obory z 18. století, slouží zejména k chovu ušlechtilé lovné zvěře. V lánské oboře je řada pamětihodných míst. Jsou zde dosud patrné rozvaliny hradu Jivna, který dal postavit panovník Václav I. Na Červené mýtině je tzv. Dohodový dub, pod kterým sjednal prezident T.G.Masaryk s jugoslávským králem Malou dohodu. V okolí můžete například navštívit skanzen výroby dřevěného uhlí ve Lhotě nebo rozhlednu Slavín v Tupadlech. Ubytovat se můžete přímo v Lánech nebo v nedalekých Tuchlovicích.

Gočárovo schodiště bylo postaveno na konci uličky Na Kropáčce, kde původně stávala vodárenská věž, která sloužíla také jako šatlava. V letech 1909-1910 tu vzniklo výjmečné schodiště od architekta Josefa Gočára. Vzhledem ke kompozici a použitém materiálu armovaného betonu předběhla stavba svoji dobu.