Jediná dochovaná brána městského opevnění byla vystavěna současně s opevněním ve druhé polovině 13. století. Po požárech v letech 1652 a 1799 prošla proměnou. Ve třetí čtvrtině 19. století byl zřízen přístavek se schody do prvního patra. V roce 1882 byla upravena na vodárnu a takto sloužila až do roku 1930. Přitom v letech 1916-1920 byla rekonstruována architektem Kamilem Hilbertem. Dnes se zde nachází Galerie ve věži, kavárna a čajovna a z posledního pátého patra je možno podívat se na město. Nicméně lepší vyhlídku poskytuje gotická věž kostela sv. Petra a Pavla, která je rovněž přístupná veřejnosti.

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně se nachází prakticky v centru města, v malebném parku na Kraví hoře, nad náměstím Míru a chrámem svatého Augustina, kde je konečná tramvaje č. 4 v Masarykově čtvrti. Hvězdárna je lákavým cílem pro turistické výpravy, školní výlety i jednotlivce. Každoročně ji navštíví 80 tisíc návštěvníků. Atrakcí pro ně je především velké planetárium umístěné v kopuli o průměru 17,5 metru, na kterou se promítá devět tisíc hvězd, dvacet mlhovin i hvězdokup a řada těles sluneční soustavy. Zážitek umocňují speciální projektory, špičková zvuková a světelná aparatura. V repertoáru multivizuálních představení velkého planetária jsou pořady věnované modernímu pohledu na Zemi, sluneční soustavu i vzdálenější vesmír, včetně netradičních témat (špionážní družice, moderní hrozby apod.). Pro nejmenší jsou připraveny interaktivní pohádkové příběhy. Kapacita velkého planetária je 200 míst. Konají se v něm i odborné přednášky, koncerty, tématicky zaměřené semináře a nejrůznější komerční akce. Na hvězdárně je také k dispozici celá řada astronomických dalekohledů, které slouží k pravidelným pozorováním Slunce i krás večerního oblohy. Návštěvník k nim dostane i komentář odborníka. Instituce byla založena v roce 1953, jménem Mikuláše Koperníka byla pojmenovaná roku 1973, tedy v roce kdy uběhlo 500 let od jeho narození. Na hvězdárně současně probíhá i výuka studentu Masarykovy univerzity.

Na západním okraji městyse Štěkeň, na levém břehu řeky Otavy na Strakonicku, stojí barokní zámek české provincie Congregatio Jesu.      Historie zámku                       První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Byla zde vystavěna tvrz ve 14. století, která náležela rodu Bavorů. V roce 1648 koupili Štěkeň Losiové z Losimthalu, kteří přestavěli původní tvrz v raně barokní zámek. Do současnosti se dochoval v téměř nezměněné podobě. Po vymření rodu Losiů v roce 1781 získal jejich rozsáhlé majetky známý učenec Josef Mikuláš, hrabě z Windisch-Graetzu, a v jeho rodině zůstalo sídlo až do roku 1922. Ve Štěkni v roce 1919, jako na prvním šlechtickém majetku, byla provedena první pozemková reforma ve vzniklé České republice. V roce 1922 zámek získal řád IBM (Ústav anglických panen), který se věnoval výchově a vzdělávání dívek. Zřídil zde mateřinec, noviciát a dívčí soukromou všeobecnou vzdělávací školu s internátem. Provinční představená sídlí ve Štěkni dosud. Po roce 1950 sloužilo sídlo i jako domov seniorů. Dnes zde sídlí řádové sestry, které se o památku starají a opravují ji. V současnosti je návštěva zámeckých prostor možná, v části zámku je umístěno muzeum K. Klostermana, objekt dnes poskytuje především ubytovací služby v klidném zámeckém prostředí.    Dispozice zámku                               Zámek v Štěkni je třípatrová čtyřkřídlá budova se čtvercovým nádvořím. Nad hlavním vchodem do zámku z jižní strany je kamenný raně barokní portál, nad nímž je vidět znak pánů z Losimthalu, a nad vysokým oknem je znak Windisch-Graetzů. Na průčelí vpravo od portálu jsou sluneční hodiny. Na přístupové cestě z jihozápadní strany stojí empírová klasicistní brána z roku 1837. Zámecký areál obklopuje rozsáhlý anglický park. Tipy na výlet Nedaleko odsud můžete navštívit unikátní soubor tvrzí Kestřany. U téže obce najdete i zajímavou kalvárii. Ve Strakonicích najdete Strakonický hrad a na okraji města zámek Střela. Ubytovat se můžete ve Strakonicích.

V polovině 19. století stará synagoga již kapacitně nestačila a varianty rozšíření byly  nevhodné. Proto byl v roce 1868 položen základní kámen ke stavbě nové synagogy. Byla postavena na místě dvou křesťanských domů, tedy již za hranicemi židovského ghetta, dokončená v roce 1870. Autorem stavby v pseudogotickém slohu je August Prokop. Náklady na stavbu si vyžádaly 25.000 zlatých. Postavena z červených neomítnutých cihel, okna zdobena barevnými vitrážemi se symbolem Davidovy hvězdy. Interiér již byl pojat v modernějším stylu, řečniště bylo přesunuto ke svatostánku, lavice umístěny rovnoběžně a ženská galerie nesená litinovými sloupy obklopila sál ze tří stran. Svému účelu sloužila synagoga až do roku 1940, kdy byla poškozena nacisty. O tři roky později se stala skladištěm pro německou armádu a stejné využití ji potkalo i po válce, až na to, že se zde střídalo více subjektů. Do interiéru byl na úrovni galérie vložen dřevěný strop, který je zde dodnes. V současné době je stavba využívána ke komerčním účelům, nejčastěji jako obchodní centrum. T.A.