Vrcholové skalisko Polední kameny (1006 m.n.m.) se nachází 4 km jihovýchodně od Hejnice. Je přístupné po turistické značce. Vrchol tvoří různé skalní útvary, menší skalní města, suťové pole, viklany a zřícené skalní bloky. Ze plošiny na jednom ze skalních bloků je kruhový výhled na Jizerské hory a daleké okolí.

Královehradecká hydroelektrárna se nachází na řece Labi při Jiráskových sadech. Secesní objekt elektrárny a pohyblivého vodního jezu zvaný Hučák byla vystavěna na počátku 20. století. Nejdříve to byl v letech 1908-1911 pohyblivý jez a o rok později samotná vodní elektrárna. Celý areál byl postaven podle projektu architekta J. Sandera. Pilíře jezu jsou 3 m široké a 18,9 m dlouhé. Pohyb dvou hradících segmentů je pomocí Gallových řetězů, na kterých je segment oboustranně zavěšen. Na jezu se nachází necelých pět metrů široká vozovka sloužící pro obsluhu jezu a pro pěší. Na břehu pak stojí přízemní budova vodní elektrárny v níž jsou umístěny tři Francisovy turbíny o výkonu 810 kW.

Královská zahrada je jednou z nejkrásnějších pražských zahrad. Rozprostírá se na ploše 3,6 ha a je ohraničena od západu ulicí U Prašného mostu, ze severu ulicí Mariánské hradby, na východě Chotkovými sady a na jihu Jelením příkopem.Královskou zahradu založil Ferdinand I. na místě královských vinic. Ve druhé polovině 16. století byla postavena dřevěná míčovna, lví dvůr a oranžérie. Za Maxmiliána II. v roce 1567 byla vybudována Malá Míčovna s domem míčovníka, v letech 1567 – 1569 Velká Míčovna a v roce 1572 dům královského zahradníka. Za Rudolfa II. byl vybudován Lví dvůr a Fíkovník. Po roce 1670 byla zahrada upravena do ranně barokního stylu. Byla sem umístěna fontána se sochou Herkula. V roce 1757 byla zdevastována Prusy. Obnovena byla až u příležitosti korunovace Leopolda II. v letech 1771 – 1782. V letech 1805 – 1820 byla přeměněna na anglický park. Na stavbě, úpravách a výzdobě Královské zahrady se podílela řada významných architektů a umělců.

Lázně Bělohrad leží v blízkosti Jičína v pěkné krajině krkonošského podhůří. Městečko proslulo svými lázněmi, které se jmenují Anenské slatinné lázně. Jméno dostaly po pruské šlechtičně, která stála u zrodu pokusů s léčivými účinky místní rašeliny. To bylo před 120 lety a byla tak započat zdejší lázeňská tradice. Vlastní lázně jsou obklopeny přírodním parkem Bažantnice se sportovním areálem a tenisovými kurty. Klienti do Anenských lázní přijíždějí převážně s onemocněním pohybového ústrojí, které se léčí velmi účinnou slatinnou sironoželezitou rašelinou, jejíž ložiska leží v blízkosti lázní. Vedle klasických léčebných pobytů jsou k dispozici také pobyty rekondiční a speciálně zaměřené. Hosté též užívají minerální vodu ze zdejšího Annamariánského pramene, arzenoželezité kyselky. V lázeňském areálu je pamatováno na sportovní vyžití hostů. Mohou si zahrát tenis, minigolf nebo vypůjčit kolo. Zdejší okolí je neobyčejnou krajinou se spoustou lesů i jedinečných památek. To vše v čistém ovzduší krkonošského podhůří. Historie zámku V roce 1872 koupil Bělohradské panství pražský průmyslník Dormitzer od hraběte Aichelburga. S nim jsou spojeny první kroky, které vedly k založení lázní. Nechal postavit tři koupelnové lázně, které ovšem byly v provozu jen v létě a měly spíše očistný než léčivý charakter. O vznik lázní se zasloužila roku 1885 pruská hraběnka Anna z Asseburgu, která panství toho roku koupila. Nechala odkrýt v hraběcí bažantnici ložisko rašeliny a lázeňsky je využívat ke koupelím. V roce 1888 byly již lázně uznány za léčivé. Roku 1891 byl vystavěn velký lázeňský dům ve švýcarském slohu, s křídly na obě strany a po hraběnce se začal nazývat Anenské sirné slatinné lázně. Roku 1901 byl navrtán arzenoželezitý pramen, který byl pojmenován Anna-Mariánský. Je to mineralizovaná kyselka. V roce 1905 byla povolena změna názvu obce na Lázně Bělohrad a byl získán statut lázeňského místa. V roce 1936 byl dostavěn nový komfortní hotel, dnešní Grand a v roce 1963 byla z vily Esplanade zřízena dětská lázeňská léčebna nemocí pohybového ústrojí. Roku 1996 byl otevřen nový lázeňský hotel Anna Marie. O lázních Přírodní léčivé zdroje: sirno-železitá slatinná zemina Indikace: kožní nemoci a popáleninové stavy, nemoci neurologické, nemoci pohybového ústrojí, obezita a nadváha, pooperační a poúrazové stavy Léčba: revmatické choroby, bolesti páteře, Bechtěrevova choroba, artrózy, stavy po úrazech a ortopedických operacích, kořenové syndromy při onemocnění páteře a chabé periferní obrny, léčba jizev po úrazech a popáleninách Procedury: peloidní zábaly a koupele, léčebný tělocvik, masáže, elektroléčba, magnetoterapie, uhličité a přísadové koupele, perličkové, vířivé, skotské střiky, podvodní masáže, fototerapie, plynové injekce, koupel rašelinová, kryoterapie , kyslíková léčba, laser, léčebný tělocvik, parafínový zábal rukou, parní lázeň a další. Lázeňské objekty: Lázeňský ústav Grandhotel, lázeňské domy a hotely Janeček, Anna Marie, Léčebna dětí a dorostu Kapacita 492 lůžek Volný čas: cykloturistika, fitness centrum, kadeřník, knihovna, kosmetické studio, krytý bazén, minigolf, petanque, boccia, půjčovna kol, sauna, stolní tenis, výlety po okolí, bohatý kulturní program Kontakt: Anenské slatinné lázně, a.s, Lázeňská 165, 507 81 Lázně Bělohrad, http://www.belohrad.cz Tipy na výlet Na výlet se můžete vypravit na přírodní památku Hřídelecká hůra, zámek Lázně Bělohrad nebo Fričovo muzeum. Navštívit můžete také zříceninu hradu Bradlec, raně gotický hrad Pecka, zámek Lomnice nad Popelkou, zříceninu hradu Kozlov nebo rozhlednu Tábor u Lomnice nad Popelkou. V Nové Pace je k vidění stálá expozice v Suchardově domě, věnovaná slavné sochařské rodině. Ubytovat se můžete přímo v Lázních Bělohrad.