Pozdně barokní klasicizující kostel stojící na Masarykově náměstí byl vystavěn v letech 1754-1763. Impozantní stavba zcela změnila vzhled náměstí. Výzdoba pochází převážně z doby výstavby, tj. ze 60. let 18. století. Hlavní oltář zdobí monumentální obraz Stětí sv. Jana Křtitele od Josefa Sterna z roku 1762. Za povšimnutí stojí také pozdně gotická dřevořezba Madony s dítětem z počátku 16. století.

Amerika je název pro soustavu dnes již opuštěných jámových vápencových lomů o hloubce až 60 m, některé s hlubokými modrými jezery, jiné propojené důmyslnou soustavou štol, z nichž některé mají až 5 pater, přičemž délka hlavní štoly je 3 km. Nachází se u obce Mořina v Českém krasu, poblíž hradu Karlštejn. Mezi nejznámější a nejvyhledávanější patří Velká Amerika, Malá Amerika, Mexiko a několik větších i menších lomů, které se nachází v lesích. Názvy nejsou původní, ale vzešly z trampského prostředí, kteří si tuto drsnou lokalitu, které se přezdívá český Grand Canyon, velmi oblíbili. Lákala je především průzračná voda ledových jezírek, bílé skály kolem nich, bloudění štolami a nebezpečnost, která zde číhá doslova na každém kroku. Těžba kamene v lokalitě Amerika má dlouhou tradici. Již začátkem 19. století se započalo s těžbou vápence v této lokalitě. S rozvojem stavebnictví a průmyslu po I. sv. válce stoupala po stavebních materiálech poptávka. To si vynutilo rychlejší přísun těženého kameniva. Byla proto zřízena důlní železnice. Spojovala drtičku a nákladiště s tehdejším dnem Velké Ameriky, Mexika, Azurového jezera a Zasypaného lomu. Současně byly raženy štoly. K dopravě kamene se používalo důlních vozíků tažených elektrickou lokomotivou. Počítáme-li, že se do vozíku vejde okolo 1 kubického metru kamene, muselo hlavní štolou projet k vápence téměř 1 milion vozíků. Poslední z nich stojí v okně nad Azurovým jezírkem. Postupem času se rychlost těžby díky mechanizaci zvýšila a nebylo již třeba tolika malých lomů. Začalo se těžit do hloubky a práce se přesunula do Malé Ameriky, Mexika a hlavně Velké Ameriky. S rozvojem automobilní dopravy končí éra důlní železnice na Americe. Těžba se přesouvá výhradně do Velké Ameriky, ve východním konci lomu je vybudován vjezdový tunel. Těžba na lomech Ameriky byla ukončena v 60.letech 20.století.Amerika, ke které se dá snadno dostat autem i autobusem, je známá a populární hned z několika důvodů. Je to významná paleontologická lokalita, nejvýznamnější zimoviště netopýrů ve středních Čechách, místo častého natáčení filmů a pohádek (Limonádový Joe, Malá mořská víla), lokalita s přírodními jeskyněmi, vhodná oblast pro potápění a jedno z prvních nuda míst u nás.

Rozsáhlý renesanční zámek Náchod se vypíná na konci ostrohu nad stejnojmenným městem.        Historie zámku                                         Hrad založil na ostrohu vybíhajícím z masívu Kobylice Hron z rodu Načeraticů v polovině 13. století a současně s ním založil na jižním úpatí ostrohu i město. Hrad byl postaven v místě, kde zemská obchodní stezka vedoucí do Slezska přechází z Čech do Kladska, a plnil důležitou strategicko-obrannou funkci. Hronovi potomci drželi Náchod do roku 1321, kdy jej získal český král Jan Lucemburský a od něho roku 1325 Hynek z Dubé. Páni z Dubé drželi panství do roku 1367. Roku 1414 získal Náchod rod Poděbradských a roku 1427 jej zdědil Jiří z Poděbrad, budoucí český král. V časech husitských válek byl hrad v rukou husitů, a jeho posádka musela proto čelit útokům z katolického Slezska. Jiří z Poděbrad získal držbu svého právoplatného dědictví až roku 1456, kdy hrad dobyl. Stavební činnost za Smiřických Významnými majiteli, jejichž vláda na panství je spojena s rozsáhlou stavební činností, byl rod Smiřických. Zikmund Smiřický ze Smiřic koupil Náchod roku 1544 a ten zůstal v držení tohoto rodu do roku 1620, kdy jim byl zabaven v rámci pobělohorských konfiskací za účast ve stavovském povstání. Náchodské panství získala Markéta Salomena a na zdejším zámku strávil poslední noc v Čechách Fridrich Falcký, tzv. zimní král, když se zde zastavil při svém útěku ze země po porážce na Bílé Hoře. V roce 1629 jej získal Adam Erdman Trčka z Lípy, který byl švagrem Albrechta z Valdštejna. Za držení rodu Piccolomini, který vlastnil panství až do roku 1783, získal zámek v podstatě svou dnešní podobu. Byly uskutečňovány barokní přístavby a úpravy interiérů, na nichž se opět podíleli italští architekti, štukatéři a malíři. Roku 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský, který pozvedl úroveň zdejšího kulturního života, mimo jiné na zámku zřídil divadlo. Po jeho smrti roku 1800 panství zdědila jeho nejstarší dcera Kateřina Bedřiška Vilemína, dobře známá jako paní kněžna z románu Babička od Boženy Němcové. Roku 1842 panství zakoupil Jiří Vilém Schaumburg-Lippe. Tento německý rod na Náchodě vládl až do konce 2. světové války, kdy v roce 1945 byl všechen majetek zkonfiskován a přešel do správy státu. Správou tohoto majetku je dnes pověřen Národní památkový ústav.      Zámecké expozice         Mezi nejzajímavější expozice patří zpřístupněné historické interiéry z období vlády rodu Piccolomini, jejichž součástí jsou sbírky bruselských gobelínů a obrazů květinových zátiší. Dále lze navštívit hladomornu, gotické sklepy, zámeckou věž s překrásným pohledem na město, vyhlídkové terasy, stálou výstavu strašidel a medvědárium. Zdejší raritou jsou medvědi Ludvík a Dáša v zámeckém příkopu, které je svého druhu největší v Čechách. K zámku náleží také francouzská zahrada z poloviny 18. století a anglický park z 19. století. Tipy na výlet U Náchoda můžete vystoupit na rozhlednu Dobrošov, navštívit vojenskou pevnost Dobrošov nebo Regionální muzeum. Vydat se můžete na skromné pozůstatky hradu Rýzmburk, zříceninu hradu Vízmburk. V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Navštívit můžete i vzdálenější zámek Chvalkovice. Ubytování najdete přímo v Náchodě.  

Mramorová deska umístěna nad hlavním vstupním portálem do Klementina byla zhotovena na paměť založení generálního semináře císařem Josefem II.Autor: I.Palliardi, 1783