Malostranské nábřeží leží na levém břehu Vltavy mezi Vítěznou s Říční ulicí. Zástavbu tvoří tzv. Jochenthalovy domy, které byly postaveny v letech 1887 – 1888. Název nábřeží je odvozen podle města Malá Strana a je užíván od roku 1905. Do té doby bylo nábřeží bez označení.

Chvalkovický zámek, postaven na místě bývalé tvrze, se vyjímá na skalnatém ostrohu nad koupalištěm v obci Chvalkovice.     Historie zámku                            Zdejší tvrz se připomíná již ve 14. století a byla v majetku pánů z Chvalkovic, v 15. století  ji převzali páni z Hustířan, pak přešla do rukou Jana staršího Dobřenského z Dobřeni, který ji koupil v roce 1600. Za vlády Dobřenských, někdy před rokem 1768, byl na místě tvrze postaven Ferdinandem Rudolfem Dobřenským zámek s vysokou střechou a věží. V roce 1825 při opravách sídla nechala Kateřina Zaháňská strhnout a odstranit poslední zbytky tvrze. Z této doby pochází též pověst o tajné chodbě, kterou bylo možno opustit zámek v případě nebezpečí. V letech 1830 – 1833 pobývala na zámku Barunka Panklová v rodině správce Hocha. Při dalších opravách byla věž, která původně stála u zámku, zbořena, a vzácný hodinový stroj byl uložen na půdě Ratibořického zámku. Od roku 1842 vlastnil zámek šlechtický rod ze Schamburg - Lippe, který v roce 1918, v důsledku pozemkové reformy, o Chvalkovice přišel. Roku 1926 koupil zámecké sídlo továrník Vilém Dlabola, který roku 1932 začal s jeho opravou. Zámek byl podle návrhu architekta Karla Karolínka rozšířen o východní křídlo a opatřen novou, jednotnou fasádou v barokním slohu. Trojkřídlý, jednopatrový zámek byl zastřešen novou mansardovou střechou s vikýři. Právě poslední výraznější úpravy objektu byly provedeny v letech 1928 – 1936, kdy vznikla romantická nádvorní arkáda. Jelikož se ve zdi nad skálou k rybníku objevily trhliny a hrozilo sesutí budovy zámku, započalo se s výstavbou mohutné opěrné zdi. Zbořená věž zámku měla být nahrazena dvěma věžemi na obou koncích opěrných zdí, k jejich dokončení však nedošlo. Roku 1945 byl zámek znárodněn a sloužil státnímu statku, poté národnímu výboru a zemědělskému družstvu. Dnes je Chvalkovický zámek v rukou soukromého majitele a prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu hradu Vízmburk, rozhlednu Žaltman nebo Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. V České Skalici se nachází pobočka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Zavítat můžete také do Babiččina údolí. Ubytovat se můžete v České Skalici.

Pardubická radnice.

Památník hudebního skladatele Jaroslava Ježka, tzv. Modrý pokoj, najdeme na pražském Starém městě, v Kaprově ulici. Jedná se o stálou expozici Národního muzea.   Popis expozice Expozice připomínající život a dílo Jaroslava Ježka - významného představitele české populární hudby a spolutvůrce slávy Osvobozeného divadla - je umístěna v bytě Ježkových rodičů a vybavena původním zařízením včetně řady zajímavých osobních předmětů. Modrý pokoj z počátku 30. let 20. století, zařízený ve stylu funkcionalismu, na přání skladatele navrhl jeho přítel, architekt František Zelenka, který byl též autorem scénických návrhů pro Osvobozené divadlo. Ježkův odkaz zůstal zachován díky péči skladatelovy matky Františky Ježkové a sestry Jarmily Strnadové. K vidění je zde mimo jiné také originální Ježkův klavír, knihovna a diskotéka.   Na co se můžete těšit „Modrý pokoj“ v Ježkově bytě v Kaprově ulici v Praze Autentický interiér s Ježkovou knihovnou, klavírem, nototisky jeho děl, předměty z pozůstalosti; prostředí, kde známý hudební skladatel žil a tvořil Expozici odborně spravuje Hudebněhistorické oddělení Národního muzea - Českého muzea hudby.