Kostel sv. Cyrila a Metoděje na východní straně obce byl vybudován v novogotickém slohu roku 1890. Turisticky značená cesta vedoucí skrz obce neprochází přímo kolem kostela, je nutné trochu  odbočit. Prakování je možné krátkodobě při kostelu.

Největší lázeňské moravské město Luhačovice, leží v podhůří Vizovických vrchů, 20 km jihovýchodně od Zlína. Lázně zasazené do půvabného údolí potoka Šťavnice při přírodních jsou nejvíce navštěvované lázně Moravy. Sirný pramen a 17 druhů přírodních minerálních vod se užívá k léčbě pacientů s nemocemi dýchacího a zažívacího ústrojí, s poruchami látkové výměny a poruchami pohybového ústrojí. Každoročně do Luhačovic přijedou tisíce hostů, které přiláká 300 let dlouhá lázeňská tradice, krásná architektura lázeňských domů od Dušana Jurkoviče, příjemné prostředí plné zeleně a proslulé prameny  Vincentka, Ottovka a Aloiska. Luhačovice nabízí široké možnosti pro aktivní odpočinek. V létě se lze koupat v přehradě, případně podnikat pěší či cyklistické výlety po okolí.  Každoročně se zde konají kulturní akce jako např. hudební festival Janáček a Luhačovice, přehlídka komorních divadel - Divadelní Luhačovice nebo Mezinárodní festival dětských folklorních souborů. Historie   První zmínka o této lokalitě je z roku 1412. Věhlas zdejších pramenů rychle rostl. Samotná lázeňská tradice je delší než 250 let. Zdejší panství získal po Liechtensteinech uherský šlechtický rod Serenyiů. Ti panství vlastnili až do roku 1902. Majitelé panství nechali prameny upravit. Byly u nich postaveny koncem 17. století dva mlýny, které zároveň sloužily jako ubytování lázeňských hostů. Roku 1736 si Serényiové postavili v Luhačovicích zámek. Důležitým mezníkem byl rok 1777 a kniha od vídeňského chemika profesora J.N.Crantze. Ten označil luhačovická zřídla pro zdraví velmi prospěšná. Za rok založení lázní Luhačovice lze považovat rok 1789. Tehdy hrabě Vincenc Serényi nechal u zřídel postavit dřevěné kabinové koupelny a hostinec s pokoji pro hosty. Roku 1850 byla postavena Vincentova kolonáda  a stáčírna. Další budovy a kolonády brzy následovaly. Prameny se začaly nazývat podle mužských křestních jmen rodu Serényi. Poslední členové rodu na konci 19. století začali o lázně postupně ztrácet zájem. To se projevilo na úpadku a poklesu návštěvnosti. Zlomem byl až rok 1902. Tehdy byla založena akciová společnost, která lázně od rodu Serényi  odkoupila a přizvala do Luhačovic proslulého architekta Dušana Jurkoviče. Jurkovič pojal Luhačovice v duchu secese, modernismu a moravské lidové tradice. Postavil celou řadu lázeňských budov – Jurkovičův dům, Vodoléčebný ústav, lázeňskou plovárnu se slunečními lázněmi a Slováckou búdu. Rozvoji lázní také neobyčejně pomohla železnice, která byla do města zavedena roku 1905. Velký rozvoj lázní trval do vypuknutí první světové války  a je spojen zejména s osobou Františka Veselého, ředitele společnosti. Luhačovice prosluli zejména léčbou horních a dolních cest dýchacích, při níž byly inhalovány místní prameny. O lázních     Přírodní léčivé zdroje: Sirný pramen a 17 druhů přírodních minerálních vod Indikace: nemoci a poruchy dýchacího a trávicího ústrojí, nemoci poruchy látkové výměny (cukrovka, obezita), poruchy pohybového aparátu, oběhového ústrojí a onkologická onemocnění Léčebné procedury: komplexní lázeňská léčba, pitná kůra (Vincentka, Aloiska, Ottovka), koupele, inhalace, regenerační, rehabilitační a relaxační pobyty, slatinné obklady, kloktání, masáže, obklady, plynové injekce Lázeňské objekty: lázeňské hotely: Vila alpská růže, Jurkovičův dům, Palace, Dům Bedřicha Smetany, Vila Chaloupka, Jestřabí, Morava, Alexandria, Společenský dům Penziony: Myslivna, Riviera, Rodina, Póla, Vepřek, Jalta, Dagmar, Taťána, Plzeň Volný čas: centrum, kryté bazény, sauna, solárium, fitness centra, tenisové kurty, sportovní hřiště, minigolf, kuželky, půjčovna sportovních potřeb, bowling, koupání na přehradě, rybaření, pěší turistika, cyklistika, vyhlídkové lety Slavní hosté: Leoš Janáček, T.G.Masaryk, František Kožík Kontakt: Lázně Luhačovice, a.s., Lázeňské náměstí 436, 763 26 Luhačovice, +420 577 682 111, info@lazneluhacovice.cz, www.lazneluhacovice.cz

Arcidiecézní muzeum Kroměříž bylo založeno na sklonku roku 2006 coby součást Muzea umění Olomouc. Pro jeho prostory byla zrekonstruována část severozápadního křídla zámku. Arcibiskupský zámek v Kroměříži – letní rezidence olomouckých biskupů a arcibiskupů stojí na místě původního hradu biskupa Bruna ze Schauenburgu z poloviny 13. století. První písemná zpráva o zámku je datována do roku 1435. Více o zámku zde.Arcidiecézní muzeum v Kroměříži spravuje, ochraňuje a představuje jedninéčné sbírové fondy soustředěné  v Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Sbírky patří mezi nejhodnotnější kolekce svého druhu v celosvětovém měřítku. Celkový počet exponátů či sbírkových předmětů činí úctyhodných 135 000 a také díky nim se kroměřížský zámek spolu se zahradami stal památkou UNESCO.

Římskokatolický kostel sv. Apolináře stojí na Husově náměstí v severní části Horšovského Týna, na tzv. Velkém předměstí. Na místě dnešního kostela sv. Apolináře se nacházel menší ranně barokní kostelík Panny Marie, který byl založen v polovině 13. století. Ze stavby se však nezachovalo téměř nic, pouze raně gotický lomený sloupkový portál, který byl později zasazen do jižní obvodové zdi nového kostela. Stavba současného kostela započala s největší pravděpodobností za arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Nový chrám měl být mohutnou stavbou, o čemž svědčí monumentální presbytář, nesoucí prvky blízké par1éřovské huti. Ke kostelu náležel též kolegiální ústav sv. Kryštofa. Z konce 14. století také pochází postranní kaple Panny Marie na jižní straně, kde se nacházejí vzácné nástěnné malby z počátku 16. století. Stavba postupovala pomalu, a tak k dokončení došlo pravděpodobně za arcibiskupů Jana z Jenštejna a Olbrama ze Škvorce, jejichž znaky jsou zobrazeny v presbytáři. Jedná se o jednolodní stavbu na obdélném půdoryse s gotickým presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou. K severozápadnímu nároží kostela přiléhá mladší věž. Za husitských válek byl kostel vypálen a jeho oprava se poté značně protahovala. Kostel dostal dnešní podobu až při přestavbě v druhé polovině 18. století. V letech 1926 - 1927 byl kostel celkově rekonstruován. Při této příležitosti byly pod barokní omítkou objeveny některé gotické architektonické detaily. Dodnes se dochovaly vstupní gotické portálky a řada zvenčí osazených náhrobních kamenů z let 1510 – 1834.   L.R.