Ještěd je 1012 m vysoká hora na severu Česka, ležící jižně od Liberce. Je součástí ještědského hřbetu a byla odedávna považována za jednu z hlavních dominant severních Čech a za symbol města, rozprostírajícího se pod ním. Jsou zde unikátní terasy, osamělé skály či skalní hradby. Pro místní obyvatele byl vždy něčím zvláštním a mýtickým. Podle kronikáře Johanna Cazla Rohna byl prý v roce 1737 poprvé na vrcholovém skalisku vztyčen kříž, první z řady křížů na Ještědu. Byl kamenný a odolával větrům i bouřím až do roku 1812. Po jeho vzoru byly na vrcholu Ještědu stavěny další kříže, které však již byly dřevěné. Nepominutelnou památkou je Rohanský pamětní kámen obeliskového tvaru, který byl vztyčen na počest návštěvy knížete Rohana v roce 1828. Počátky zájmu o Ještěd lze najít již v polovině 19. století,, kdy se začal stávat častým cílem turistů, které lákal zejména výhled do okolí, kdy za dobrého počasí je vidět i Praha. Turisté se na vrcholu krom krásného výhledu chtěly i občerstvit a tak už v roce 1844 manželé Florian a Barbara Haslerovi z Horního Hanychova, o letních nedělích zřídili prodej občerstvení z přinesených zásob. Jejich prodejní místo bylo v průběhu let vylepšováno. V padesátých letech zde tedy stála dřevěná bouda a v roce 1868 také první kamenný dům, kde kromě občerstvení nabízeli manželé Haslerovi návštěvníkům i nocleh. Budova byla pojmenována po knížeti Rohanovi. Počet turistů na vrcholu stále rostl, proto byla pro jejich potřeby v roce 1876 vystavěna první pětimetrová dřevěná rozhledna. Roku 1889 musela být kvůli nebezpečí zřícení odstraněna a její místo zaujala šestiboká, ale opět jen dřevěná, rozhledna. Jak se dalo čekat, roku 1902 byla uzavřena a rok nato kvůli špatnému stavu stržena. Na přelomu století zařízení na vrcholu již svou kapacitou nevyhovovala služeb. Horský spolek projekt i realizaci libereckému staviteli Schäferovi, který stavbu provedl za pouhých 6 měsíců od položení základního kamene. Slavnostní otevření nové dominanty Ještědu se konalo 13. ledna 1907. Budova s 23 metry vysokou věží, uzpůsobenou jako rozhledna, byla velkolepým kamenným hotelem. Tato jedinečná stavba s bohatou historií ukončila svůj provoz tragicky, v zimě roku 1963. kdy kvůli neopatrnému rozhmrazování hotel lehl popelem. Roku 1966 začala stavba současné dominanty Ještědu a vlastně celého kraje - televizního vysílače s hotelem. Dokončena byla roku 1973. Projekt věže v technicistním architektonickém stylu, navrhli architekt Karel Hubáček a statik Zdeněk Patrman. Odvahou své konstrukce i architektonického výrazu získala věž brzy pozornost nejen domácího, ale i zahraničního publika. V roce 1969 za ni architekt Hubáček získal mimořádně prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Její tvar navazuje asociace se světem sci-fi, zároveň však věž jedinečně reaguje na krajinný kontext, na kuželovitý vrchol hory Ještěd, jemuž dodává elegantní aerodynamickou špičku. V dolní části vysílače, je umístěn hotel a restaurace, objekt ve tvaru hyperboloidu je vysoký 93 metrů. Nebyl ovšem koncipován jako rozhledna. Rozhlížet se dá jen z terasy pod ním, případně z ubytovacích prostor. Ještěd je turisticky atraktivním místem nejen pro svůj vrchol, ale i pro své svahy. Na Ještěd vedou lanovky i silnice, na svazích je lyžařské středisko.

Zřícenina hradu Levnov se nachází na ostrohu nad soutokem Chvojnice s Oslavou, necelé 3 km jihozápadně od Ketkovic. Historie hradu Hrad nazývaný také jako Ketkovský byl v roce 1346 součástí moravskokrumlovského dominia pánů z Lipé. Okolo roku 1440 se zde usídlila rota loupeživých rytířů, proti kterým se vypravilo vojsko královských měst. Hrad dobylo a zničilo. Dispozice hradu Hrad postavený na ostrohu chránily ze tří stran skalnaté srázy. Severovýchodně od něj se rozkládalo opevněné předpolí, oddělené od vlastního hradu 35 m širokým příkopem. Hlavní stavbou hradu byl zalomený palác. Čelní dvouprostorovou větší část (23 x 10 m) uzavírala 2,6 m silná zeď, menší zalomená část měla rozměry 19 x 7,5 m. Boční úzkou skalnatou terasu hradu využilo předhradí, do kterého se vstupovalo věžovitou bránou. K ní vedl z předpolí přes užší část příkopu dřevěný most. Nejvíce se z hradu dochovala hradební zeď předhradí, o což se zasloužila trojice mohutných opěrných pilířů, dále fragmenty paláce, věžovité brány a hradeb. Zřícenina hradu je volně přístupná, vede sem značená cesta. Tipy na výlet Navštívit můžete zříceninu hradu Lamberk, zříceninu hradu Kraví Hora, zříceninu tvrze Kralice nad Oslavou, renesanční zámek Náměšť nad Oslavou, tvrz Jinošov nebo zříceninu hradu Holoubek. Vystoupitmůžete také na rozhlednu Babylon nebo na rozhlednu Ocmanice.  Ubytovat se můžete v Náměšti nad Oslavou nebo v Moravském Krumlově.  

Autobusová zastávka Hostivařská.

Zříceniny tvrze Pasovary a zaniklá ves stejného jména se nacházejí 10 km jihozápadně od Českého Krumlova. Nejbližší železniční zastávkou je Mezipotočí, odkud dále na Pasovary vede přibližně 5 km dlouhá turistická značka. Zříceniny tvrze jsou na vlastní nebezpečí přístupné. Historie tvrze Vladykové na Pasovarech sídlili již na přelomu 13. a 14. století, kdy zde ve vsi stávalo starší sídlo. Konkrétně se nám v písemných pramenech připomínají bratři Čeněk z Cipína, Radosta a Domin. Jejich potomci na Pasovarech seděli až do počátku 15. století. Ve druhé polovině 14. století si majitelé vystavěli nové sídlo, jehož zříceniny zde můžeme dnes obdivovat. Počátkem 15. století se Pasovar ujal rod Višnů z Větřní, z nichž poslední, Jan Višně, ztratil majetek konfiskací jako trest za účast ve stavovském povstání v letech 1618–1620. Jako konfiskát pak Pasovary získalo město Český Krumlov. Podoba tvrzi Tvrz z druhé poloviny 14. století tvořila čtvercová třípatrová věž, obklopená hradbou osmiúhelného půdorysu. Do věže se vstupovalo hrotitým portálem ve 2. patře. Později k věži uvnitř hradby přibyl obdélný palác v jihovýchodním nároží. Višňové z Větřní tvrz rozšířili. Na místě bývalého příkopu  při severní straně hradby postavili velký obytný objekt. Původní palác byl rozšířen úzkým křídlem při jeho severní zdi. Za držby Pasovar Českým Krumlovem byla tvrz několikrát účelově rozšiřována, vznikaly nové budovy bez celkového propojení, zastavěna byla polovina nádvoří a stavěny byly též nové budovy za hradbami. Po požáru roku 1907 je tvrz ve zříceninách, které jsou ještě dosti výrazné, někde stojí ještě zdi v původní výši, věž gotické tvrze je taky velmi zachovalá. Tipy na výlet Za návštěvu jistě stojí město Český Krumlov a krumlovský zámek. Nedaleko odsud je i vodní nádrž Lipno, která nabízí široké možnosti pro rekreaci. V Hořicích na Šumavě najdete Muzeum radiopřijímačů. Ubytovat se můžete v Českém Krumlově. M.K.