Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla se nachází na dnešním náměstí Republiky. Kostel sv. Petra a Pavla vznikl pravděpodobně již v době založení města, kdy zde také probíhala výstavba biskupského hradu. Poprvé je zmiňován v osmdesátých letech 13. století. Raně gotická stavba byla přestavěna ve stylu pozdní gotiky v 15. století, dnešní vzhled kostela je ovšem výsledkem barokní přestavby z roku 1708, kdy se při požáru města zřítila klenba hlavní lodi. Z této doby pochází i výzdoba interiéru kostela, dochovaný mobiliář a varhany s třídílným korpusem. Obrazy hlavního oltáře a postraních oltářů pochází převážně z dílny chebského mistra Melchiora Ditricha. Jeden z bočních oltářů je ozdoben obrazem malířky 19. století Paulíny Bäuml. V kostele je pohřben Jan z Lobkovic, první majitel Horšovského Týna z rodu Lobkoviců, a v předsíni jsou do stěn zasazeny další náhrobky významných měšťanů a církevních hodnostářů. Kostelní věž o výšce 38 metrů je přístupná samostatně v otvíracích hodinách a nabízí pěkný rozhled do širokého okolí. Návštěvník si zde navíc může prohlédnout dva zvony, z nichž menší, darovaný Norbertem z Trauttmansdorffu, je datován do roku 1727. Věž je zpřístupněna veřejnosti v červenci a srpnu, každý den kromě pondělí, vždy od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin. V červnu a září je věž zpřístupněna v sobotu a neděli, od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin.   L.R.

Barokní zámek Zásmuky se nachází na náměstí v městečku Zásmuky na Kolínsku ve Středočeském kraji. Kromě zdejšího zámku můžeme v obci navštívit sakrální památky jako Kostel Nanebevzetí panny Marie a bývalý Františkánský klášter s kostelem sv. Františka Serafínského, také zde stojí Mariánský sloup.  Neokázalá krása První písemná zmínka o Zásmukách pochází z roku 1285, kdy zde vládli vladykové ze Zásmuk. Pozdějšími majiteli byli Jindřich z Vojslavic, Oldřich Popel, Václav Popel a Štěpán Anděl z Ronovce. V první polovině 16. stol. získal Zásmuky Adam z Říčan, který zde nechal postavit renesanční zámek. Po třicetileté válce se zdejším majitelem stává rod Šternberků, který zde sídlí až do roku 1948. V roku 1899 přechází panství na Leopolda ze Šternberka, který na zámku prováděl rozsáhlé opravy, zmodernizoval zásmucký interiér, opravil střechy a fasády a postavil nový pivovar. Po roce 1989 bylo panství v restituci navráceno paní Franziske Dianě Šternberkové - Phipps, která se ujala jeho oprav. Podoba zámku Zásmuky jsou barokní sídlo s pozdně renesančními prvky. Fasády dostaly pseudogotickou podobu v 19. stol. Zámek je trojkřídlá dvoupatrová budova, kterou doplňuje štíhlá hranolová věž v sv. koutě nádvoří. Od náměstí je oddělen vstupním patrovým křídlem hospodářského dvora s vysokou hranolovou čtyřpatrovou věží nad průjezdem. Hlavní portál zdobí šternberský znak. Východně od zámku ve zpustlém zámeckém parku spatříme barokní pavilón, který byl upraven jako grotta se štukovou výzdobou. Poblíž zámku stojí bývalý františkánský klášter. Návštěvníky zásmuckého zámku čeká prohlídka sklepení středověké tvrze z konce 13. stol., uvidíme také barokní umělou jeskyni z roku 1700 s mozaikou z lávové strusky. Vstupní historická expozice zahrnuje Zásmuky v proměnách času, zámecké prostory ve fázi postupných oprav a minigalerii. Návštěva zámku v Zásmukách je ideálním zpestřením výletu do Kutné Hory, kde se můžete také ubytovat.

Menší židovský hřbitov se nachází ve východní straně na úpatí menšího skalnatého vršku se zříceninou letohrádku. Byl založen buď v 18. století nebo na počátku 19. století. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1895. Na ploše cca 1165 m2 se dnes nachází okolo 50 náhrobků v různém stavu. Z ohradní zdi i márnice zbyly jen zbytky základů. Hřbitov je dnes součástí nově upraveného parku se zříceninou letohrádku a je volně přístupný.

Protáhlý vrch Svinec (546 m.n.m.) se nachází 3,5 km jihozápadně od Nového Jičína. Masiv vrcholu je tvořen Křetínskými slepenci a pískovci s prostoupením žilami vyvřelých hornin těšínské asociace. Vrch poskytuje nádherné výhledy na Beskydy, Hostýnské vrchy, Oderské vrchy, Moravskou bránu i vrcholy Hrubého Jeseníku. Rostou zde poloteplomilná trávo-bylinná rostlinná společenstva i se vzácnými a ohroženými druhy. Na vrcholu se nachází Boží muka, na severním svahu o něco málo níže sjezdovka dlouhá 470 m a při turistické cestě vedoucí ke Starému Jičínu rovněž na úpatí poutní kaple sv sochou Panny Marie Lurdské u Oční studánky. K názvu vrchu se váže legenda o vzpurném pasáčku ovcí, kterému když jednou přinesla sestra oběd, tak na ni zvolal, že než aby toto jídlo snědl, to radši ať zkamení a sežerou svině. Jakmile to dořekl, vyběhly z lesa dvě svině, pasáčka ubily a snědly. Chléb, který mu byl přinesen zkameněl a ze džbánku vytryskla voda. Od té doby se vrchu nad studánkou říká Svinec.