Branický kostel sv. Prokopa je jednolodní stavba s kněžištěm ukončeným apsidou, s připojenou sakristií na jižní straně a s hranolovou věží na západní straně. Svatyně je novorománská, postavená v roce 1900 podle projektu arch. Rudolfa Vomáčky.

Botanická zahrada v Benátské ulici je studijní zahradou Karlovy univerzity. Vznikla v roce 1775, původně na Smíchově, v dnešních Dienzenhoferových sadech. Do dnešní lokality byla přemístěna koncem 19. století. V zahradě je v několika pavilonech, především pro vědecké účely, pěstována řada vzácných a exotických rostlin. Zahrada je přístupná pro veřejnost a její název je dán jejím charakterem.

Ivančický židovský hřbitov se nachází severně od centra města při ulici Mřenková. Založený v 16. století byl dvakrát rozšířen v 17. století. Je po pražském a kolínském hřbitově třetí nejstarší v ČR. Na poměrně velkém hřbitově (10.771 m2), je různě zaplněn na 1500 náhrobky renesančního, barokního, klasicisitního a moderního typu. Některé náhrobky jsou zdobeny feliéfy se židovskou symbolikou. Nejstarší by měl pocházet z roku 1552. Dochovala se i novorománská obřadní síň z roku 1902. Velmi hezký a zajímavý hřbitov je přístupný po předchozí domluvě.

Židovský hřbitov v obci Rabí se rozkládá na severozápadním úpatí vrchu na němž stojí hrad Rabí. Založen byl patrně před rokem 1724 a užíván do počátku 20. století. Hřbitov o ploše 728 m2 ohrazuje zeď z lomového kamene a vstupní brána s kamenným portálkem. Dochováno je zhruba 120 náhrobků místy hustě osázené, většinou z bílého vápence. Pocházejí z období od 18. století do počátku 20. století. V horní části u zdi se nachází náhrobek Benjamina, syna Jicchaka Segala z roku 1732. Podle legendy kdo položí na tento náhrobek kamínek tomu se splní jeho tajné přání, musí být však nezištné a nesmí přát nikomu nic zlého. Hřbitov je volně přístupný. Blízký obytný dům čp. 102 býval původně synagogou. Kdy byla založena není známo, sloužila až do 90. let 19. století. V roce 1897 byla přestavěna na obytné účely, čímž byl její interiér definitivně zničen.