Brněnská ZOO má situované své pavilony, výběhy, voliéry a terária v členitém a lesnatém terénu Mniší hory v městské části Bystrc. Atraktivitu tohoto místa umocňuje blízkost rekreačního centra moravské metropole, brněnské přehrady. ZOO Brno - ráj pro děti Zahrada byla otevřena 30. srpna 1953 a po více než 50leté historii má dnes rozlohu 65,5 ha. Zaměřuje se především na kopytníky, kteří mají na safari velký životní prostor. V okolí výběhu bizona amerického jsou pro lepší atmosféru a poučení postavena indiánská tee pee. Díky kopcovitému terénu můžeme v Brněnské ZOO spatřit mnoho druhů, které rádi šplhají po příkrých srázech. K viděni jsou lamy, kozy, kamzíci a paovce. Velkoryse jsou pojaty výběhy kanadských vlků tzv. Beringia a také Tygří skály. Nově bylo také modernizováno Tropické království a na své si zde přijdou i bobři. To vše a ještě mnohem více uvidíte při procházce v příjemném prostředí do kterého můžete vzít i Vaše pejsky. Vždyť ve zdejší ZOO žije více než 720 jedinců. Největšími chovatelskými úspěchy jsou bezesporu první umělý odchov šimpanze a ledního medvěda u nás. Jestliže Vás kopcovitý terén unaví můžete se občerstvit v restauraci U tygra. Je z ní přímý výhled do tygřího výběhu. Je pamatováno i na nejmenší. K dispozici mají hřiště s mnoha prolézačkami a mohou si v dětské ZOO pohladit lamy nebo kozy. Brněnská ZOO pamatuje i na vzdělávání. Pořádá různě tématicky zaměřené kroužky, jež jsou určené dětem od šesti let. Pravidelně jsou pořádány také ukázky krmení vybraných druhů. Součástí ZOO je také Stálá akvarijní výstava v centru Brna. Brněnská zoologická zahrada také pořádá mnoho akcí pro veřejnost. Zvířata ze všech koutů světa   Brněnská ZOO nabízí velmi zajímavé rozdělení prohlídky na 4 tematické části, zaměřené dle lokalit, kde mají zvířata své přirozené prostředí. Popis jednotlivých expozic   BERINGIA   Tato expozice je zaměřena na severskou oblast Beringovy úžiny. Je to oblast tundry, pobřežních skal a horských systémů. V této expozici se dají nalézt zvířata z Ameriky i Asie.   KARIBIK   Jedná se o expozici z tropických oblastí severní a jižní Ameriky, Karibiku a dalších částí. Velké množství zvířat je umístěno v pavilonech, aby byla zachována optimální teplota.   WALLACEIA   Expozice zahrnuje jihovýchodní Asii, speciálně dvě souostroví: jedno blíž k Asii a druhé k Austrálii. Díky tomu zahrnuje expozice velké množství orientálních zvířat ale i originální australskou faunu.   KALAHARI   Jedná se o jihozápadní Afriku, kde díky velkému suchu vznikla rozsáhlá poušť Kalahari. Díky velkým horkům dokázaly přežít jen ty nejsilnější druhy, které si můžete prohlédnout v této expozici. Jak do brněnské ZOO   Do ZOO se dostanete pohodlně MHD. Máte hned tři možnosti: tramvaje č. 1 (od hl. nádraží směr Bystrc), č. 3, 11 (ze zastávky Česká směr Bystrc) autobusy č. 50, 52     trolejbusy č. 30 (Královo Pole, nádraží)        

Původně Chuchelec s románským kostelíkem z 12. století. patřila v roce 1132 pražskému biskupství. Právě k tomuto roku je v písemnostech zmínka o kostele Narození Panny Marie. Od roku 1268 patřila Chuchle zbraslavskému klášteru, a když byl klášter v roce 1785 zrušen, stala se obec součástí zbraslavského panství. V roce 1774 byl kostelík barokně přestavěn a stal se součástí souboru chuchelských lázní, které na přelomu 18. a 19. století vznikly pří místním léčivém prameni, zmiňovaném už v roce 1760. Dosud je připomíná soubor obytných budov z této doby i název ulice V lázních. Nad bývalými lázněmi u pramene stojí prostá kaplička postavená po roce 1760 z lomového

Rozhledna Koráb stojící na stejnojmenném vrchu (773 m) v nejvyšším bodě Chudenické vrchoviny, kousek od Kdyně v okrese Domažlice. Původně dřevěná rozhledna... První myšlenky na stavbu rozhledny na Korábu jsou stejně staré jako odbor KČT v Kdyni, který si tuto stavbu vytkl jako jeden ze svých stěžejních cílů. To bylo v roce 1902. Klub neměl ovšem na stavbu rozhledny dostatek finančních prostředků. Teprve až v roce 1936 se turistům u Kdyně podařilo sehnat peníze na koupi pozemku, a v roce 1938 začal s výstavbou rozhledny a turistické chaty. Jednoduchá stavba, vysoká 21 metrů o pěti trámových patrech, byla slavnostně otevřena 7. srpna 1938. Na návštěvníky zde čekal veškerý komfort. Chata nabízela turistům hostinskou místnost zařízenou chodským nábytkem. Restaurace, kterou si oblíbili zejména lyžaři, brzy přestala svou kapacitou vyhovovat. V roce 1940 se tedy rozrostla o jedno patro, kde se mohli zájemci i ubytovat. Vznikl také druhý sál a na severním svahu poblíž chaty vyrostl dřevěný lyžařský můstek. Roku 1942 byl Koráb zabrán Němci. Po válce, v roce 1948, změnila rozhledna svou podobu. Trámová věž byla opláštěna a vyhlídková plošina zastřešena. Dřevěná rozhledna sloužila až do roku 1985, kdy už se stávala nebezpečnou svému okolí a musela být stržena. ... dnes ocelová gondola Na jejím místě byla v roce 1992 postavena nová, netradičně vyhlížející ocelová rozhledna. Ta zároveň slouží jako televizní vysílač. Věž je vysoká 50 metrů a vyhlídkový ochoz je ve výšce 30 metrů. Ten má podobu trojboké gondoly. Ocelová konstrukce je ve tvaru tubusu, v jehož útrobách se nachází 144 schodů. Za stavbou rozhledny stojí ústav uranového průmyslu v Ostrově nad Ohří pod vedením arch. Josefa Egerta. Turistům slouží i horská chata, která byla navrácena KČT. Rozhledna je přístupná během otevíracích hodin hotelu. Výhled zahrnuje Šumavu, Čerchov a za jasného počasí i Alpy.   Výhled sever: hrad Nový Herštejn, Bolfánek, Sedmihoří, hrad Rýzmberk východ: Šumava s kopcem Svatobor, hrad Kašperk jih: Nýrsko, hřeben Šumavy s Velkým Javorem západ: Kdyně, hřeben Českého lesa s Čerchovem a Zvonem Popis cesty Autem – lze se dopravit až k rozhledně. Ze silnice č. II/184 z Kdyně do Chudenic odbočte 3 kilometry za Kdyní, poté co skončí serpentiny, v místě, kde odbočuje zelená značka, dle šipek doprava. Následujte zelenou značku, která vás po 1,5 kilometru dovede až na vrchol. Vlakem - nejbližší železniční stanice je v Dobříkově na Šumavě. Zde se napojte na žlutou turistickou značku, která Vás dovede až k rozhledně. Připravte se na 4 km dlouhou cestu.    

Skanzen v Hoslovicích je nejstarší a jedinečný dochovaný vodní mlýn v Čechách. Hoslovice leží ve zvlněné krajině šumavského Podlesí, přibližně 17 kilometrů od Strakonic směrem jihozápadním. V její spodní části u potoka stojí tři stavby, jejichž návštěva jakoby nás přenesla do dob dávno minulých. Areál unikátního hoslovického mlýna tvoří původní mlýnice s obytnou částí, chlévy s kolnou a stodola, všechny kryté došky, roubené či zděné ze smíšeného zdiva. Patří k němu také rybníček s náhonem, sad a louky. Vzhledem ke středověkému původu vsi Hoslovice (podle písemných zmínek již existovala v roce 1352) mlýn v místě stával již v této době. První písemně doložená zpráva je z Berní ruly z roku 1654. Zmínka o mlýnu o jednom kole se objevuje později ještě v Tereziánském katastru z roku 1748 a ve sčítání lidu v roce 1905. Mlýn byl stále v provozu. Vlastníci, bratři Harantovi, ještě koncem 70. let osadili nový hřídel mlýnského kola a s mletím končili asi před dvaceti lety. Poslední vlastníci odmítli veškerý technický pokrok a v areálu tak zakonzervovali tradiční venkovský způsob života - není zavedena elektřina, chybí sociální zařízení, obytné místnosti tvoří malou část budovy. Díky tomu je mlýn včetně dalších staveb a pozemků v autentickém stavu tak, jak jej znali obyvatelé Hoslovic a okolí po staletí. Záměrem strakonického muzea je jeho celková obnova a uvedení mlýna do provozu, včetně revitalizace rybníka a mlýnského náhonu. Vzhledem k přilehlým pozemkům počítáme i s umístěním drobného hospodářského zvířectva. Areál s dobovým autentickým zařízením bude tak vhodný pro ukázky tradičních řemesel, zemědělské výroby a místního zvykosloví. ExpoziceObytný dům s mlýnicí je rozložité patrové stavení téměř čtvercového půdorysu s doškovou střechou. Ze vstupní síně je přístup do čtyř prostor. Černá kuchyně je přizpůsobena otopnému systému se sporákem, který s pecí vévodí sousední světnici, v níž se dochovalo vybavení z 20. let minulého století a dřevěná podlaha ze širokých prken. Mlýnice v levé části se zachovala se vším pomocným vybavením a používaným nářadím. Významné a unikátní je, že je zde k vidění jednoduché české složení s jedním mlýnským kamenem, násypkou a ostatními potřebnými součástmi.Dvůr areálu mlýna uzavírá vedle brány obdélná zděná kamenná budova chlévů se sedlovou střechou krytou došky.. Na chlév navazuje kolna pro vozy a zemědělské stroje a nářadí. Podstřeší bylo využíváno jako seník. Ke střední části dvorního průčelí chlévů jsou přistavěny ojedinělé roubené prasečí chlívky.Za mlýnem na svahu stojí stodola obdélného půdorysu o rozměrech 17 x 6 metrů. Sedlová střecha s bedněnými štíty je opět krytá došky. Obvodové konstrukce jsou částečně kamenné a částečně roubené, za stodolou se dochovala konstrukce žentouru s upraveným pozemkem.Slavnostní zahájení provozu5.4.2008 od 10,00 hod se otevře hoslovický mlýn pro veřejnost. Program je připraven až do 17,00 hodin. Uslyšíte Kramářské písně, nebude chybět občerstvení a možná i chléb upečený přímo v mlynářské peci.