Vrch Pecný se tyčí asi 2,5 km severovýchodně od Klepáčova. Vzhledem k téměř odlesněnému území poskytuje vrchol víceméně kruhový výhled na Jeseníky a okolí. Na vrchol vede turisticky značená cesta, nejblíže je to sem od motorestu Skřítek, kde se nachází zastávka hromadné dopravy a lze tu i zaparkovat.

Nižborský zámek, původně královský raně gotický hrad, založený na ostrohu nad řekou Berounkou, zaujme dnes především milovníky keltů. V roce 1997 celý zámecký objekt zakoupila obec Nižbor a provádí zde rozsáhlé rekonstrukce. V roce 2004 bylo na zámku otevřeno unikátní Informační centrum keltské kultury.    Historie zámku                   Hrad Nižbor, poprvé uváděn roku 1265, založil Přemysl Otakar II. Nižbor byl oblíbeným hradem krále Václava II., který ho pravděpodobně dokončil. Hrad býval oblíbeným lovčím místem i ostatních českých panovníků. Karel IV. jej dal opravit a zařadil jej do korunního zboží. Ještě než byl postaven Karlštejn, byl Nižbor správním střediskem kraje a místem pobytu královského purkrabího. V roce 1425 byl hrad dobyt husity. Na místě původního hradu byl v letech 1720 – 1724 zbudován zámek, ze kterého se dosud zachovala kaple Pozdvižení sv. Kříže. Po roce 1731 se stala dědičkou Nižboru dcera Jana Josefa Valdštejna Anie Anna, provdaná za majitele Křivoklátu Josefa Viléma z Fürstenberka. Právě posledními soukromými majiteli panství byly Fürstenberkové. Za Fürstenberků bylo v areálu nižborského zámku provedeno už jen málo změn. Na bývalém předhradí byla postavena roku 1785 jednopatrová budova pro úředníky. Budova správce zámku v bývalém předhradí byla opatřena věžičkou s hodinami a byly zazděny arkády nad spojovací chodbou mezi touto budovou a vlastním zámkem. Byla zbořena jižní barokní brána a poblíž zámeckého areálu vznikla roku 1860 rodinná hrobka Fürstenberků. Rodu náležel zámek do roku 1929, pak připadl státu. Na podzim roku 1971 byla provedena generální oprava střechy objektu a o celý zámecký areál se podělily národní podnik Astrid, státní statek a MNV. V budově zámku byly zřízeny byty. Počátkem 21. století na zámeckém sídle probíhaly opravy a záchranný archeologický průzkum, který přinesl nové poznatky o středověké podobě původního přemyslovského hradu. V dnes přístupných prostorách pozdějšího zámku sídlí Informační centrum keltské kultury. Nejedná se o klasickou výstavu archeologických nálezů, ale většinu poznatků se dozvíte pomocí množství multimediálních dotykových obrazovek. Každá z tematicky, hudbou a celkovou náladou podbarvených místností se zaobírá jinou sférou tehdejšího života, a tak se postupně návštěvník seznámí s keltskými řemesly, zvyky či náboženstvím. Kromě obrazovek je možné vidět mapy ujasňující situaci v Evropě před mnoha staletími, a především zaujmou letecké fotografie našich nejznámějších keltským oppid. Zejména toho nejbližšího, na protějším kopci rozkládajícího se keltského sídliště Stradonice. Zde také můžete vystoupit na rozhlednu Stradonku u Stradonic a rozhlédnout se po okolí. Navštívit můžete také město Beroun a zde najdete také ubytování.

Vrch Hostýn (736 m) u městečka Bystřice pod Hostýnem, ve Zlínském kraji, je známý jako poutní místo na jehož vrcholu stojí bazilika Nanebevzetí P. Marie, jež byla postavena v letech 1721-1748. Od roku 1898 zde stojí i kamenná rozhledna. Za její stavbou stál spolek Matice svatohostýnské, v čele s P. Cibulkou. Protože ve stejné době kdy se započalo s výstavbou rozhledny pobýval v Bystřici pod Hostýnem na vojenských manévrech císař František Josef I. 1 září 1897 navštívil vrchol Hostýna, podepsal zakládající listinu rozhledny a dotkl se základního kamene, jež byl posvěcen a vsazen do zdi věže. Rozhledna na počest této události začala nést jeho jméno. Samotné otevření rozhledny 10. září 1998 už takovou slávou nebylo, v té době totiž monarchie oplakávala zesnulou choť císaře Alžbětu. V přízemí rozhledny se nachází kaple sv. Kříže. Věž rozhledny tvoří dvě válcové stavby. Součástí větší je kaple a rozhledna a je vysoká 12 metrů. Nad střechou otevřené vyhlídkové plošiny bývala dříve štíhlá dřevěná věžička s druhým vyhlídkovým ochozem a pozlaceným obrazem P. Marie Hostýnské. Díky této nástavbě byla celá rozhledna vysoká 27 metrů. V roce 1915 byla z bezpečnostních důvodů snesena a k rozhlížení zbyla jen hlavní terasa zakrytá střechou. Střecha byla z věže odebrána v 60. letech a ochoz byl opatřen okny a zakryt plochou střechou. V letech 1957 až 1971 byla stavba pro veřejnost uzavřena a na jejím vrcholu bylo zařízení pro přenos televizního signálu. Pro vyhlížení byla znovu otevřena v roce 1987 a v letech 2003 až 2003 proběhla její celková rekonstrukce. Ovšem od roku 1994 vévodí Hostýnu nová dominanta, 32 metrů vysoká větrná elektrárna.

Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Čechách. Už jenom proto, že to je náš největší empírový zámek u nás. Kačina leží nedaleko obce Nové Dvory, v blízkosti města Kutná Hora, Středočeský kraj. Sídlo rodu Chotků Zámek Kačina si nechal postavit jako svoje representační sídlo Jan Rudolf Chotek v letech 1806-24, tehdejší president gubernia a nejvyšší purkrabí Království českého. Chotkové přišli na kutnohorsko již v roku 1764, kdy Jan Karel Chotek koupil Novodvorské panství. Jeho synovci Janu Rudolfovi však barokní novodvorský zámek příliš nevyhovoval a dal si postavit Kačinu, která splňovala jeho nejpřísnější nároky na reprezentaci muže jeho postavení. Chotkové zde žili až do roku 1911, kdy zdejší větev rodů vymřela a panství zdědil synovec posledního Chotka Quido Thun Hohenstein. Ten svůj majetek předlužil, proto byl na něj uvalen konkurs a za 2. světové války byl v nucené dražbě prodán organizaci Hitlerjugendu. V roce 1945 bylo panství zestátněno a jeho prostory využívalo pro své expozice Zemědělské muzeum. Až do roku 1995 zde byly pouze zemědělské a potravinářské výstavy. Poté v rámci nové koncepce Muzea českého venkova zaměřeného na presentaci jednotlivých společenských vrstev žijících na venkově, tedy i šlechty, muzeum postupně zpřístupnilo Chotkovskou knihovnu, zámecké divadlo a v roce 1997 i rozsáhlou Chotkovskou expozici. Empírová perla Autorem projektu zámku Kačina byl drážďanský architekt Ch. F. Schuricht. Vnější výzdoba zámku se omezila na reliéfní plastiky v trojúhelníkových štítech. Vzhled zámku se od výstavby nezměnil. Od roku 1968 zde probíhali rozsáhlé vnější i vnitřní úpravy. Budova dostala nové fasády bíle-šedavého nátěru, prejzová krytina byla vyměněna za měděnou. Střed podkovovitého půdorysu kačinského zámku tvoří podélná jednopatrová hlavní budova. Funkčně je zámek Kačina rozčleněn na hlavní centrální budovu s representačními prostorami a obydlím hraběcí rodiny, na dvě čtvrtkruhová k ní přiléhající nižší křídla se sloupovými kolonádami, kde se nachází hostinské pokoje, a na dva na ně navazující pavilony. V levém je umístěna nikdy nedostavěná zámecká kaple a zámecké divadlo dokončené až v polovině 19. stol. V levém je chotkovská empírová knihovna s více než 40 000 svazky naučné i krásné literatury z 16. až 19. stol. Zámek Kačina je zasazen do rozsáhlého přírodně krajinářského parku, založeného již v roce 1789 podle plánů slavného vídeňského botanika F. N. Jacquina. Přehlídka řemesel na Kačině Na zámku je včetně suterénu 125 místností. Z původního zařízení se nám kromě knihovny nic nedochovalo. Ústřední prostorou objektu je reprezentační kruhový sál v přízemí střední části, jídelna, taneční sál a přilehlé salóny. V patře je expozice medového pečiva, vývoj zemědělského osídlení, historie chovu včel, odrůdy polních plodin a zeleniny, ovocnářství a české chmelařství. V suterénu masný průmysl, vinařství, mlynářství, pekařství, ošetřování a zpracování mléka. Návštěvníci si můžou také prohlédnout expozice o rodu Chotků a jejich panství, dokládající životní styl české šlechty v 19. a 20. stol. V samostatné části je umístěna galerie s díly evropských mistrů 18. až počátku 20. stol. Tipy na výlet Zajímavý výlet si můžete udělat do Kutné Hory, kde je k vidění celá řada památek. Za pozornost stojí zejména historické jádro s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Podívat se můžete také na romantický zámek Žleby. Ubytování najdete buď v Nových Dvorech nebo v nedaleké Kutné Hoře.